František Michálek Bartoš

* 5. 4. 1889 Rychnov n. Kněžnou

† 12. 5. 1972 Praha

Po gymnaziálních studiích v Mladé Boleslavi a Praze (1908) zapisoval historii na FF UK (učitelé J. Goll, V. Novotný, K. Krofta) a ve Freiburgu i. Breisgau (H. Finke). Studia ukončil r. 1912 doktorátem filozofie. V l. 1914–17 působil jako asistent v knihovně Národního muzea, 1915–31 jako středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu. R. 1922 se habilitoval na HETF, když předtím jeho žádost odmítla pražská FF ovládaná J. Pekařem a jeho žáky. Řádným profesorem HETF se stal r. 1931 a působil na ní až do svého penzionování r. 1960. Byl členem KČSN (1930), ČAVU (1938–52), Národní rady badatelské (1947–52), American Medieval Academy (USA) a Royal Historical Society (Velká Británie).

Vědecký zájem B. se soustředil k dějinám husitství a Jednoty bratrské. Ač vyrostl v katolickém prostředí, r. 1918 z církve vystoupil a r. 1919 se stal členem českobratrské církve evangelické. Ve svém díle, které je opřeno o široce založený průzkum pramenů (vedle archivních dokumentů zejména náboženské literatury 14. a 15. století), zastával ideály „svobodného protestantismu“ a navazoval na výklad českých dějin F. Palackého a T. G. Masaryka. Střetl se ostře s J. Pekařem, proti němuž hájil význam husitství, které chápal jako vrchol starších českých dějin a období mravního přesahu národa.

Bibliografie:
B. dílo se člení v cenné soupisy pramenů, dílčí edice, studie, články, popularizující brožury a polemiky, ale také v synteticképráce shrnující dosavadní výsledky. Ze soupisových prací znamenaly přínos:
Soupis rukopisů Národního musea v Praze 1–2, 1926–27;
Literární činnost Jakoubka ze Stříbra, 1925;
Literární činnost M. Jana Rokycany, M. Jana Příbrama a M. Petra Payna, 1928;
Literární činnost M. Jana Husi a M. Jeronýma Pražského, 1948, 21965 (ve spolupráci s P. Spunarem).

Některé studie vyšly souborně; např.:
Bojovníci a mučedníci, 1939;
Co víme o Husovi nového, 1946;
Knihy a zápasy, 1948;
Světci a kacíři, 1949;
Z husitského a bratrského dějepisectví, 1954;
Ze zápasů české reformace, 1959.

Do okruhu přípravných prací k dějinám husitské revoluce patří:
Jan Žižka z Kalichu, 1924;
Do čtyř pražských artikulů, 1924;
Husitství a cizina, 1931;
O Husa a o Husovi, 1935;
Viklef a Čechy, 1936.

Hlavní husitologické syntetické práce Čechy v době Husově (1947) a Husitská revoluce 1–2 (1965–66) vyšly v době, kdy bylo nutno čelit marxistickým výtkám o B. personalistickém přístupu k dějinám a tendencím k moralizování. Dnes jsou tyto práce překonány syntézami J. Macka, J. Kejře a F. Šmahela, ale zůstávají cennými pro řadu konkrétních poznatků.

Z dalších prací:
Masarykova česká filosofie, 1919;
Jan Nepomucký, světec z doby temna, 1921;
Mladý Dobrovský o nepomucenské legendě, 1940;
Čtyři stati o Dobrovském, 1946;
František Palacký, 1948.

Ve Vzpomínkách husitského pracovníka (1969) přiblížil B. své zápasy na poli české historiografie.

Bibliografii B. rozsáhlého díla přinášejí publikace:
◦ Světci a kacíři (1949; za léta 1910–48),
◦ Ze zápasů české reformace (1959; za léta 1949–58) a
◦ časopis Mediaevalia Bohemica 1, 1969 (za léta 1959–69).

Literatura:
◦ A. Molnár: K šedesátinám F. M. B., KřR 1949;
◦ A. Molnár: In memoriam F. M. B., Communio viatorum 1972;
◦ J. Smolík: Učitelé pražské fakulty F. M. B. a R. Říčan, KřR 1989;
◦ 75 let Evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, 1994;
◦ Jakoubek ze Stříbra v životě a díle prof. F. M. B., in Jakoubek ze Stříbra. Texty a jejich působení, eds. O. Halama, P. Soukup, 2006;
◦ J. Hrdlička: Životem a dílem historika F. M. B., 2015.

ps