Jaroslav Beneš

* 6. 4. 1892 Praha

† 24. 6. 1963 Praha

Gymnázium studoval v Praze na Vinohradech, kde byl jeho učitelem G. Zába, KTF na UK (1912–15) a v Římě (1923–24). R. 1925 získal doktorát filozofie, r. 1926 doktorát teologie (Magister Aggregatus FF Gregoriánské univerzity). Od r. 1927 působil jako docent, od 1929 jako profesor křesťanské filozofie na KTF UK, po válce zastával úřad děkana. Byl kanovníkem kapituly u Všech svatých na Pražském hradě a rovněž jedním z kandidátů na arcibiskupa. Ve 30. letech spolupracoval s tomisticky zaměřenou Filozofickou revuí, vydávanou olomouckými dominikány.

Své reflexe filozofické tematiky i kriticky angažovaná hlediska zpracovával v tradičním tomistickém duchu. Věnoval se zejména studiu děl R. Descarta a Tomáše Akvinského. V řešení problému poznání u Descarta, který neodlišoval pojem pravdy od pojmu jistoty, viděl příčinu základního filozofického omylu a zároveň zdroj moderního subjektivismu, ohrožujícího zdravý vývoj filozofického pokroku (René Descartes či Tomáš Akvinský? 1935). V práci Duch a hmota v theorii poznání završuje své karteziánské bádání a přístupnou formou vysvětluje věčné filozofické otázky, týkající se poznání „pravdy“ (co je pravda, v čem je její základ, nejvyšší zdroj, kritérium); odmítá noetický idealismus i „sensismus“ a prokazuje oprávněnost umírněného realismu. Problém poznání pokládá za řešitelný jen ve spojitosti s řešením dalších filozofických, psychologických a metafyzických otázek a současně dokazuje prvenství ducha nad hmotou. V knize Rozumem ke zdroji pravdy (1939) podává kompendium křesťanské filozofie na základě tomismu.

Bibliografie:
◦ Valor „possibilium“ apud S. Thomam, Henricum Gandavensem, B. Iacobum de Viterbio, Piacenza 1927;
◦ Psychoanalyse. Freudova psychoanalyse a poměr křesťanské filosofie k ní, 1929;
◦ Lidská duše a její mohutnosti, 1930;
◦ René Descartes či Tomáš Akvinský? Problém poznání u Descarta s hlediska křesťanské filosofie, 1935, 1991;
◦ Quomodo Cartesius problema criticum posuerit et solverit, Roma 1936, Piacenza 1937;
◦ Rozumem ke zdroji pravdy, 1939;
◦ Důkazy jsoucnosti Boží, 1941, 1942;
◦ Duch a hmota v theorii poznání, 1946.

Časopisecké příspěvky:
◦ Scholastická filosofie kdysi a dnes, Život 1925;
◦ Psychoanalyse, FR 1929;
◦ Podstatný rozdíl mezi životem rozumovým a smyslovým, FR 1930;
◦ O stavu filosofie v české mentalitě, a je-li možno přispěti jí metafysikou sv. Tomáše, FR 1932;
◦ Autonomie a svoboda lidské vůle, FR 1935;
◦ Fenomenologie ducha, FR 1936;
◦ Základ poznání podle Descarta, Kanta a Tomáše Akvinského, FR 1948;
ČKD, Život, Hlídka.

Literatura:
◦ J. Král, ČsF, 1937;
◦ Padesátiny J. B., ČM 1942;
◦ ČBS, 1992;
◦ J. Popelová: Studie o současné české filosofii, 1946;
◦ S. Sousedík: „Český tomista“, Via. Časopis pro teologii 1970;
◦ Cz., Głombik: Český novotomismus třicátých let, 1995;
◦ J. Tomeš: Český biografický slovník I, 1999;
◦ J. Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu, 2005;
◦ P. Vošahlíková a kol.: Biografický slovník českých zemí, 4. sešit, 2006;
◦ V. Novotný: Prolegomena k dějinám české katolické teologie druhé poloviny 20. století, 2007;
◦ V. Novotný, M. Vanáč, M. Kunštát: Biografický slovník katolických teologických fakult v Praze 1891–1990, 2013.

hp