Ivan Blecha

* 1. 8. 1957 Praha

Po maturitě na Gymnáziu v Ostrově nad Ohří studoval (1976–81) na FF UK filozofii a historii. V l. 1982–91 učil na SOU ve Zlíně dějepis a občanskou nauku. R. 1985 složil rigorózní zkoušku (PhDr.), v l. 1985–86 absolvoval pedagogické minimum na univerzitě v Brně. Od r. 1991 působí na katedře filozofie FF UP v Olomouci. Externě přednáší filozofii na Fakultě ekonomie a managementu VUT Brno se sídlem ve Zlíně. R. 1992 obhájil na FF MU kandidátskou práci Jan Patočka a nové problémy fenomenologie. V r. 1994 byl na studijním pobytu na Institutu věd o člověku ve Vídni. Je členem ediční řady Orbis phaenomenologicus při Alber Verlag ve Freiburgu i. Br.

Hlavní okruh B. zájmů tvoří kritická interpretace Husserlovy fenomenologie a jejího dalšího vývoje zejména u Heideggera, Finka a Patočky. Pokouší se o konfrontaci fenomenologie s tradiční novověkou filozofií (zvl. s Kantem) i s klasickou metafyzikou. Domnívá se, že by specifické pojetí bytí v pohusserlovské fenomenologii mohlo ve smyslu Patočkova „negativního platonismu“ přinést důležité podněty k překonání substanční metafyziky a šíře i k diskusi o soudobém postavení ontologie a o přínosu a mezích novověkého racionalismu v rámci moderny. Kromě toho se pokouší o pohled na fenomenologii v celku (Fenomenologie a existencialismus, 1994), popřípadě o celkový výklad filozofického vývoje jejích představitelů (monografie o Husserlovi a Patočkovi, studie o Finkovi).

Bibliografie:
Základní problémy filosofie, 1994;
Fenomenologie a existencialismus, 1994;
Filosofie (základní problémy), 1994, 21996;
Jan Patočka a ohlas fenomenologie v české filosofii, 1995;
Husserl, 1996;
Jan Patočka, 1997;
Fenomenologie a kultura slepé skvrny, 2002;
Edmund Husserl a česká filosofie, 2003;
Svědectví filosofie. Ohlédnutí za 20. stoletím, 2009;
Filosofická čítanka, 2000, 2002;
Proměny fenomenologie: úvod do Husserlovy filosofie, 2007;
Aisthetische Welt: Studien zur Phänomenologie, Würzburg 2017;
Prostory zjevnosti: dílo ve struktuře světa, 2018;
Bytí a svět: Heidegger v kontextu, 2019
.

Sborníky:
Fenomenologie a otázka po bytí, Konec ontologie? ed. I. Holzbachová, J. Krob, J. Šmajs, 1993;
Filosofický slovník (hesla zejména z fenomenologie, existencialismu a novověké filozofie), 1995;
Kritik der pluralen Vernunft. Phänomenologie versus Postmoderne, Facetten der Wahrheit. Festschrift für Meinolf Wewel, ed. E. G. Valdés, R. Zimmerling, München 1995;
Intentionalität in der asubjektiven Phänomenologie, Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl – Ingarden – Patočka), ed. J. Bloss, W. Stróżewski, J. Zumr, 1995;
Jan Patočka a ohlas fenomenologie, ČF ve 20. století, 1995.
Fenomén jako dění struktury, Fenomén jako filosofický problém. Sb. prací k filosofii J. Patočky a Eugena Finka, eds. I. Chvatík a P. Kouba, 2000;
Fenomenologická podnož v hermeneutice – Gadamerův Husserl, Filozofia dejín filosofie, ed. V. Leško, 2003.

Časopisecké příspěvky:
Czasowość egzystencji ludzkiej i życia w prawdzie (Patočka jako krytyk Husserlowskiego pojęcia czasu), Folia philosophica 10/1, Katovice 1992;
Paradox Husserlovy epoché, AUPO 1993;
Konec ontologie? FČ 1994;
K problému nespekulativní metafyziky, Reflexe 1995;
Husserl a kartezianismus, Acta Oeconomica pragensia 5, 1996;
K pojetí světa u Eugena Finka, FČ 1996.
Patočka a Rádl, FČ 1997;
Technika stavění a bydlení u Martina Heideggera a José Ortegy y Gasseta, Filozofia 5/2017;
◦ Vzkaz v láhvi: Paul Celan a Martin Heidegger
, Slovo a slovesnost 1/23.
◦ Heidegger a moderní umění
, FČ 2/23;
◦ Thomas Mann a Gustav Mahler
, Hudební věda 2/23.

Edice:
Fenomenologie v pohybu: sborník z mezinárodní konference „Budoucnost fenomenologie. 100. výročí vydání Logických zkoumání Edmunda Husserla“
, 2003;
Svědectví filosofie: ohlédnutí za 20. stoletím
, 2009.

a