Fridrich Bridel

* 1. 4. 1619 Vysoké Mýto

† 15. 10. 1680 Kutná Hora

V tvorbě tohoto jezuitského kněze a misionáře, básníka, prozaika a překladatele vrcholí česká barokní poezie. Napsal asi 30 knih, zčásti autorsky neoznačených. Umělecky nejcennější jsou spisy z l. 1656–60, kdy B. řídil akademickou tiskárnu v Klementinu: Život svatého Ivana (1656, rozš. vyd. 1657), veršované i prozaické líčení útěku chorvatského kralevice z dvorského života do lesní samoty a poustevnického života v ní; Jesličky (1658), soubor adventních a vánočních skladeb (někdy s notacemi) vyjadřujících dychtivou radost z narození Ježíšova i bezmezný úžas nad důmyslným uspořádáním kosmu všemocným Stvořitelem; Co Bůh? Člověk? (1658), závratná meditace o velikosti Boha a nicotnosti člověka; Stůl Páně (1660) s eucharistickou tematikou aj. Příznačná je mnohotvárná antitetičnost vyrůstající z tíživé atmosféry po třicetileté válce i z rekatolizačních nadějí, metaforika a symbolika pramenící z ještě středověkého platonismu a tomismu. Základním zdrojem B. filozofie je vedle bible jezuitská teologie a mystika, zvláště Duchovní cvičení Ignáce z Loyoly. Někteří zahraniční jezuité byli autory spisů, jež B. přeložil nebo adaptoval, např. Ital Franciscus Natolius (Svatý František Xaverský, 1659), Francouz Nicolas Caussinus (Den křesťanský, 1660, 1662), Maďar Ioannes Nádasi (Hodinky zlaté, 1661, Rok nebeský, 1674), Belgičané Jodocus Andries (Ustavičný kříž, 1674, Duše v očistci, 1694) a Marcus Claude de Bonnyers (Zástupce duší, 1674) aj. I při různých vlivech a analogiích je B. svébytným tvůrcem barokních uměleckých prostředků a postupů, myšlenkově závažných. Svědčí o tom mj. bohatá symbolika Boha, světa, člověka a lidské duše. Tak např. symboly Boha rostou z představy tvůrce (je malířem, hudebníkem, písařem, tiskařem, hrnčířem nebo jiným řemeslníkem), jindy z představy ohně, neuhasitelné pochodně, plamene nebo svíce, jindy z kola, koule nebo něčeho kruhového, dále ze slunce, moře, medu nebo sladkosti vůbec, vína nebo opojení vůbec.

Bibliografie:
◦ Básnické dílo, ed. M. Kopecký, ²1999.

Literatura:
◦ Objevitelem B. je Josef Vašica (Akord 1931), autor mnoha studií o něm a edic jeho spisů, srov. alespoň České literární baroko, 1938. A. Škarka: F. B. nový a neznámý, 1969;
◦ V. Forst a kol.: Lexikon české literatury I, 1985;
◦ M. Kopecký: Zur Beziehung Komenský – B. und zur gegenwärtigen Barockforschung, in Das slawisches Phänomen. Festschrift für Prof. Dr. Antonín Měšťan zu seinem 65. Geburtstag, ed. K. Mácha, 1996;
◦ Jesličky, ed. M. Kopecký a M. Horáková, 1999;
◦ Já semotam motání, ed. Z. Hron, 2002.

mk