Vladimír Čechák

* 21. 3. 1939 Olomouc

Po středoškolském studiu (1953–57) na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. (dizertace Philosophia nec non logica). V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval (Geneze pojmu praxe v novověké filosofii) a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS (International Committee for Sociology of Sport) a současně členem RC 27 ISA (Research Committee for Sociology of Sport). Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů (např. Varna 1973, Montreal 1983), sociologických kongresů (Upsala 1978, Delhi 1986), kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy (Hanover 1979, Moskva 1987, Hamburk – Mnichov 1989). Od r. 2000 působí na Vysoké škole finanční a správní, na katedře veřejné správy a katedře informatiky a matematiky.

Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu (SPZV) – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj (zexaktnění) společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti (která je zaměřena do několika oblastí a souvisí i s jeho účastí na kongresech a konferencích, působením v odborných a výzkumných kolektivech a s participací na řešení úkolů SPZV). Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikoval statě zabývající se jeho společenskovědními úvahami. Větší pozornost věnoval otázkám pojetí praxe a práce v novověké filozofii; z této oblasti jsou i jeho příspěvky pro mezinárodní hegelovský kongres v Salzburku (1977), hegelovské sympozium v Helsinkách (1983) a filozofický kongres v Brightonu (1989). K obecné společenskovědní a metodologické problematice se vztahuje mj. i stať pro filozofický kongres ve Varně (1973). Řadu prací publikoval z oblasti logiky, metodologie a sociologie (mezi nimi i referát pro sociologický kongres v Mexiku 1982).

Bibliografie:
◦ Co víte o moderní logice (s K. Berkou, I. Zapletalem), 1982;
◦ Sociologie sportu (s J. Linhartem), 1982;
◦ Co víte o starověké a středověké filosofii (s kol.), 1983;
◦ Co víte o novověké filosofii (s M. Sobotkou, J. Susem), 1984;
◦ Z publikací po r. 2000: Vývoj systémů veřejné správy (s K. Lacinou), 2001;
◦ Úvod do základů metodologie, 22001;
◦ Vývoj veřejné správy v Československu a České republice (1945–2004), 2004;
◦ Evropské systémy veřejné správy (s K. Lacinou), 2005;
◦ Úvod do základů logiky a metodologie, 2007;
◦ Vzdělanostní společnost. Věda a vzdělávání v 21. století, 2011.

Sborníky:
◦ Životní způsob a aktuální otázky sociologie tělesné kultury, Aktuální otázky sociologie sportu, 1977;
◦ K problematice obecných pojmů a sociálně vědního poznání z hlediska praktického využití teorie, Problémy a cesty užšího sepětí společenských věd s praxí, 1986;
◦ K problematike chápania faktu a fakticity ve spoločenských vedách, Príspevok k metodologii spoločenských vied, Bratislava 1987;
◦ Existence and Practice in Hegel's Philosophy, The Philosophical Understanding of Human Beings, 1988;
◦ Ke vztahu běžného a teoretického vědomí vzhledem k narůstající úloze lidského činitele, Vybrané aspekty formování společenského vědomí, 1988;
◦ Evropská integrace, otázka „národní identity“ a tradice „národního státu“, sb. Evropská, národní či regionální identita, 2003;
◦ Interpretace „práva“ nebo interpretace v právu, sb. Viktor Knap - vědecké dílo v proměnách času, 2013.

Časopisecké příspěvky:
◦ K Hegelovu pojetí praxe, FČ 1978;
◦ On Some Aspects of Formalisation in Social Science, Teorie rozvoje věd 1979;
◦ Gnoseologická funkce hypotézy, SČ 1981;
◦ K některým aspektům vztahu teorie a metodologie v sociologii, SČ 1981;
◦ K charakteru společensko-vědního poznání v díle B. Bolzana, SČ 1981;
◦ Několik poznámek k vzájemnému vztahu teorie a empirické obsažnosti v sociologickém poznání, SČ 1983;
◦ Ke vztahu mezi společenským a individuálním vědomím, Čs. psychologie 1984;
◦ Nové myšlení a společensko-vědní poznání, Nová mysl 1989;
◦ A. Gramsci a jeho pojetí občanské společnosti, Dialog 1992.

Edice:
◦ Výbory z děl F. M. A. Voltaira, 1978, J. J. Rousseaua, 1978, J. R. D'Alemberta, 1989, D. Diderota, 1990.

a