Jiří Černý

* 24. 2. 1928 Praha

† 1. 11. 1982 Praha

Studium filozofie a češtiny na FF UK zakončil doktorátem filozofie v r. 1952. Krátce pracoval v Čs. rozhlase a r. 1953 nastoupil jako interní aspirant do Kabinetu filozofie ČSAV v Praze, pozdějšího FÚ ČSAV, kde až do své smrti pracoval jako vědecký pracovník i jako vedoucí oddělení dějin filozofie.

Jako historik filozofie se věnoval metodologickým problémům dějin filozofie, české filozofii, německému klasickému idealismu, marxistické filozofii a některým proudům soudobé filozofie. Českým osvícenským myšlením se zabýval už ve své kandidátské práci Jiří Procházka a dialektika v německé přírodní filosofii, která knižně vyšla v r. 1960, a také např. ve svých bolzanovských studiích. Podílel se na Antologii z dějin československé filosofie (1963) a vedl autorský kolektiv Antologie z dějin českého a slovenského myšlení do roku 1848 (1981). Věnoval se dále Schellingovu a Hegelovu dílu a marxistické analýze fenomenologie, hermeneutiky a frankfurtské školy. Filozofický pohled na smysl hry v lidském životě představuje jeho monografie Fotbal je hra (Pokus o fenomenologii hry), která sleduje hru jako fenomén estetický, psychický, sociální a kulturní. Inspirován mj. E. Finkem, J. Patočkou, H.-G. Gadamerem a holandským filozofem a psychologem F. J. J. Buytendijkem se snaží odpovídat nikoli na otázku co je hra, ale jak je hra ve světě a jaký má smysl, jak je lidská hra uprostřed lidské existence a jak je vůbec možné hře jako specifickému lidskému bytí vůbec porozumět; tím překračuje vlastní problematiku lidské hry ve světě až k filozofii lidského bytí ve světě.

Bibliografie:
Jiří Procházka a dialektika v německé přírodní filosofii, 1960;
Fotbal je hra. Pokus o fenomenologii hry, 1968.

Sborníky:
◦ Antologie z dějin československé filosofie, 1963;
Soudobá západoněmecká marxologie, Vědecké informace Ústavu marxismu-leninismu pro vysoké školy, Filosofie 1966;
Hermeneutika v soudobé buržoazní filozofii, Metodologické studie k soudobým dějinám filozofie, 1976.

Časopisecké příspěvky:
Jiří Procházka a jeho zákon přírodní polarity, FČ 1958;
Schelling a některé problémy dnešní západoněmecké filosofie, FČ 1964;
O marxistické pojetí budoucnosti, FČ 1966;
Filosofický problém hry, K problematice svobody u mladého Marxe, FČ 1967;
Lecturas (Tomo 1). Pro posluchače Filozofické fakulty, 1967;
Marxistická dialektika a fenomenologický popis struktur, Problém marxistického pluralismu v soudobé filosofii, FČ 1969;
Problém marxistického pluralismu v současné české filosofii, Orientace 1969;
Filosofický problém praxe, K diskusi o ontologické jednotě a rozrůzněnosti marxistické filosofie, Lenin a problém tzv. negativní dialektiky, FČ 1970;
Metodologické otázky marxistického řešení vztahu světových a národních dějin filozofie, FČ 1971;
Negativní dialektika ve Frankfurtské škole, Problém ontologických základů marxismu, FČ 1973;
Kritická teorie a psychoanalýza, FČ 1974;
K „upřímné myšlence Schellingova mládí“, FČ 1975;
Problém textu, smyslu a doby v marxisticko-leninských dějinách filozofie, FČ 1977;
Soudobá buržoazní hermeneutika, FČ 1978;
Hegelova Věda o logice a problémy dialektiky, Hermeneutika v soudobé buržoazní filozofii, Bolzanova filozofie a dnešek, FČ 1981;
K pojmu vědy u Hegela a Marxe, FČ 1982;
„Filozofie života“ jako nová praktická filozofie? FČ 1983.

Edice:
◦ Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení do roku 1848, 1981.

Literatura:
◦ red.: J. Č., FČ 1983.

jz