Jiří Cetl

* 31. 12. 1925 Brno

† 22. 7. 2002

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně-Husovicích (1944) byl totálně nasazen jako pomocný dělník. Studium na FF MU (filozofie – čeština) ukončil v r. 1950 doktorátem z estetiky. V l. 1967–69 absolvoval zahraniční stáže na Vídeňské univerzitě a na Technische Hochschule Darmstadt. Od r. 1949 působí na katedře filozofie MU: docentem dějin filozofie byl jmenován v r. 1980, profesorem dějin filozofie 1989, vedoucím katedry byl v l. 1970–90. Jako vysokoškolský učitel přednášel zejména různé kurzy z dějin klasické filozofie, ale i některé další předměty (moderní myšlení, estetiku aj.).

Také těžiště jeho odborné a publikační práce spočívá v historiografii filozofie. Vedle četných studií časopiseckých a účasti na historicko-filozofických publikacích (např. napsal více než sto hesel a redigoval všechna historickofilozofická hesla Stručného filozofického slovníku, 1966) načrtl dějiny ateismu ve vysokoškolské učebnici vědeckého ateismu (1972), podílel se na publikaci Průvodce dějinami evropského myšlení (1984) a na spise Příroda a kultura (1990), kde uveřejnil studii Hodnota přírody v dějinách evropské kultury. Pokusil se o syntetický pohled na dějiny evropského myšlení jako sledu historických typů filozofování, založených na specifických konceptech řádu; z tohoto záměru realizoval studie Antické myšlení jako historický typ filozofování (1990) a Novověká filozofie jako historický typ filozofického myšlení (1984), resp. studijní text Dějiny filozofie I (1984). Spíše beletristickým pandánem C. historickofilozofické práce jsou jeho četné „filozofické apokryfy“ o některých významných postavách evropského myšlení (Z filozofických apokryfů, 1985, a publikace v časopisech, popř. v rozhlase). Za jeho hlavní práci (obhájenou mj. i jako předpoklad pro udělení titulu DrSc., 1989) je však nutno pokládat Český pozitivismus. Příspěvek k charakteristice jedné z tradic českého buržoazního myšlení (1981), v němž se pokusil české pozitivistické myšlení zařadit do širších evropských souvislostí, periodizovat jeho vývoj a položit si otázku jeho místa a významu v české duchovní kultuře. Další dominantou jeho zájmu byla problematika antropologická. Zabýval se jednak „postexistencialistickým“ antropologismem, a to zvláště naturalisticky orientovaným (zejména ve statích o tzv. etologickém pojetí člověka), jednak otázkami člověka a jeho duchovního světa – v knížce Člověk a svět. Úvahy o utváření a kultivaci světového názoru (1988). Napsal četné další příspěvky, z větší části popularizační.

Bibliografie:
◦ Český pozitivismus, 1981;
◦ Z filozofických apokryfů, 1985;
◦ Člověk a svět, 1988;
◦ Příroda a kultura (s S. Hubíkem, J. Šmajsem), 1990;
◦ Ale vždyť to byli filosofové. Filosofické apokryfy, 2000.

Sborníky:
◦ Stručný filosofický slovník, 1966;
◦ Ateismus v dějinách, Vědecký ateismus, 1977;
◦ Průvodce dějinami evropského myšlení (s P. Horákem, R. Hoškem, J. Kudrnou, L. Novým), 1985;
◦ Novoplatónismus jako spojnice i předěl mezi antikou a křesťanstvím, Problémy křesťanství, 1986;
◦ Biologische Gefährdung des Menschen, Philosophisches Weltkongress 1978, Frankfurt – Bern – New York 1978;
◦ Novákova kritika idealismu, Mirko Novák filosof a estetik, 1982;
◦ J. Popelová a filozofie 19. století, Jiřina Popelová – filozofka a učitelka filozofie, 1984;
◦ On the Anthropological Interpretation of the Term of Experience, The Philosophical Understanding of Human Beings, 1988;
◦ Desetiletí jako epocha duchovního vývoje, České filozofické myšlení ve 30. letech našeho století, 1989;
◦ Český pozitivismus, J. Mikš, F. Krejčí, Antologie, 1989;
◦ ČF ve 20. století I–II, 1995.

Časopisecké příspěvky:
◦ Některé filosofické problémy uměleckého realismu, K pojetí raného západoevropského positivismu, SPFFBU 1960, B 7;
◦ Ob antropologističeskich tendencijach v buržuaznej filosofii, SPFFBU 1963, B 10;
◦ Pozitivismus jako tradice českého myšlení, FČ 1965;
◦ Vývoj českého positivismu, SPFFBU 1966, B 13;
◦ O třech historických dimenzích filosofie člověka, SPFFBU 1968, B 15;
◦ Počátky českého pozitivismu, SPFFBU 1970, B 17;
◦ Filosofické krédo Františka Krejčího, SPFFBU 1971, B 18;
◦ O některých problémech a aktuálních úkolech dějin filozofie, FČ 1973;
◦ Vývojové proměny buržoazního antropologismu, FČ 1974;
◦ Kořeny buržoazního antropologismu, SPFFBU 1974–75, B 21–22;
◦ „Postexistencialistický“ antropologismus, FČ 1977;
◦ Antické myšlení v díle Ludvíka Svobody, SPFFBU 1979–80, B 26–27;
◦ Naturalismus v soudobém buržoazním pojetí člověka, SPFFBU 1982, B 29;
◦ Naturalismus jako jev buržoazního myšlení, SPFFBU 1983, B 30;
◦ Vývojové proměny buržoazního antropologismu, Poznání a věda v pojetí soudobého etologického naturalismu, FČ 1983;
◦ Novověká filozofie jako historický typ filozofického myšlení, SBFFBU 1984, B 31;
◦ Dialektika v období mezi Hérakleitem a Augustinem, SCeH 1986;
◦ Hodnota přírody v dějinách evropské kultury, Liber naturae, SPFFBU 1988, B 35;
◦ Antické myšlení jako historický typ filozofování, SPFFBU 1989–90, B 36–37;
◦ O tzv. morální kritice, Etika 1992.

Literatura:
◦ KjK, 1991;
◦ K 60. narozeninám J. C., SPFFBU 1985, B 32;
◦ Životní jubileum J. C., FČ 1985.

a