Matěj Amos Drbal
* 20.
2.
1829 Brodek u Prostějova
† 17.
4.
1885 Brno
Obvykle se podepisoval Mathias (česky Matyáš) Amos Drbal. Po studiích na FF v Olomouci se věnoval učitelství. Od r. 1854 působil na Tereziánu ve Vídni, od r. 1857 na gymnáziu v Linci. R. 1867 se stal ředitelem gymnázia v Jihlavě. Tu byl jmenován okresním a (1878) moravským zemským inspektorem. Do Mährische Grenzbote psal články o moravském základním školství, o vztahu školy a církve (polemizoval s heslem o církvi jako „matce školy“), vzdělávání a společenském postavení učitelů (souhrnně vyšly v knize Die Volkschule in Österreich, 1872). Už I. J. Hanuš řadil D. mezi „nejhlavnější stoupence Herbartovy“ (heslo Filosofie v Riegrově Slovníku naučném, 1863). Z pozice herbartismu v 50. letech kritizoval Hegelovu filozofii. V práci Einige Worte über die Ursachen des Verfalls der Philosophie in Deutschland (1857) jí vytýkal přílišnou spekulativnost, pojmovou neurčitost, nedostatečné rozlišování filozofie a náboženství; ve stati Gibt es einen „spekulativen“ Syllogismus? (1857) se pokusil o formálně logický rozbor některých předpokladů Hegelovy dialektiky. „Příčiny úpadku filozofie v Německu“ viděl v množství názorů na předmět a metodu filozofie, v její neadekvátní beletrizaci a popularizaci a ve snaze prohlašovat některý její směr za „státní filozofii“. Stal se známý především svými učebnicemi logiky a psychologie. Přijímal předpoklad o existenci duše jako jednoduché substance; za vlastní východisko psychologie pokládal herbartovskou eidologii, tj. nauku o představách jako základních prvcích všeho duševního života. J. Král v ČsF napsal, že D. se „úplně poněmčil“ a poznámku o něm zařadil do oddílu Německá filozofie v Československu.
Bibliografie:
◦
Gibt es einen „spekulativen“ Syllogismus? Jahresbericht des k.
k.
Gymnasiums Linz,
1857;
◦ Einige Worte über die Ursachen des Verfalls der Philosophie in Deutschland,
1857;
◦ Über die Natur der Sinne,
1860;
◦ Propädeutische Logik,
Wien 1865,
3.
vyd.
1874;
◦ Lehrbuch der empirischen Psychologie,
Wien 1868,
5.
vyd.
1892;
◦ Praktische Logik für Lehrerbildungsanstalten,
1872;
◦ Die Volkschule in Österreich,
1872;
◦ Darstellung der wichtigsten Lehren der Menschenkunde und Seelenlehre,
nebst einer Übersicht der Geschichte der Erziehungs- und Unterrichtslehre I–III, Wien 1872.
Literatura:
◦
J.
Král: ČsF,
1937;
◦ K.
Mácha: GuV II,
1987;
◦ J. Beringer: Německá filosofie v českých zemích do roku 1882, Marathon 4/2003.
jg