František Fajfr

* 18. 8. 1892 Humpolec

† 12. 2. 1969 Praha

Po maturitě na gymnáziu v Praze-Malé Straně studoval v l. 1911–15 na PF a 1915–20 na FF UK. Pracoval ve Státním úřadu statistickém, 1945–61 jako jeho prezident. V l. 1932–47 byl členem redakčního kruhu ČM, do níž přispěl nejen několika studiemi, ale i přehledy o sociologické a filozofické literatuře a asi 50 recenzemi domácích i zahraničních publikací. Spoluzakládal Čs. demografickou společnost ČSAV (1964) a časopis Demografie. Od r. 1958 řídil Státní populační komisi (poradní orgán vlády). V 60. letech byl předsedou kuratoria pro obnovu Ústavu TGM.

Ve svých pracích navazoval na tradici českého pozitivismu, který považoval za „skoro národní filozofii“, za „opravdu mateřskou filozofii všech českých filozofů“ (i některé z domácích kritiků pozitivismu označoval za „defactopozitivisty“). Na výtky, které český pozitivismus (a pozitivismus vůbec) spojovaly s povrchností, nedostatkem smyslu pro duchovní realitu atp., odpovídal snahou o modernější formulace jeho postojů, zejména o překonání tendencí k naturalistickému scientismu. Filozofii chápal jako vědu o vědě, s tím, že „vědou nejsou jen vědy přírodní, nýbrž i etika, právo, politika, ekonomie, estetika a náboženství“ (upozorňoval např. na snahu Josefa Tvrdého o modernější podobu vědecké filozofie, na jeho „novopozitivismus“). Sám psal o filozofických aspektech problematiky sociální a politické; v masarykovských studiích interpretoval Masaryka (zdůrazňuje Comtův vliv na něho) především jako pozitivistu, třebaže v jeho etických názorech a v poměru k náboženství spatřoval prvky, které Masaryka od pozitivismu vzdalovaly. Ve 20. letech vytýkal české filozofii nedostatek zájmu o filozofické otázky práva a právní vědy.

Bibliografie:
Veřejné knihovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1923;
Positivismus a náboženství, 1924;
Masaryk a Comte, 1925;
Hegelova filosofie světové Moudrosti, 1940.

Sborníky:
Masarykova filosofie demokracie, Masarykův sborník I, 1924–25;
Masaryk und die tschechische Philosophie, Festschrift T. G. Masaryk zum 80. Geburtstage II, 1930;
Hegel bei den Čechen, Hegel bei den Slawen, 1934.

Časopisecké příspěvky:
Masaryk a positivismus, Služba 1922;
Filosofie v Sokolstvu, ČM 1923;
Noetický pesimismus Durkheimovy sociologické metody, Sociologie a normativní teorie práva, ČM 1926;
Glosy k české sociologii, Sociologie a normativní teorie práva, RF 1926;
Právní problém v české filosofii, ČM 1927;
Levy-Bruhlova teorie paralogismu, Rozhledy po české filosofii, ČM 1928;
Způsoby myšlení a jejich klasifikace, Filosofie 1928–29;
Weyrova právní filosofie, Čs. statistický věstník 1929;
Philosophia ancilla theologiae rediviva, ČM 1930;
Dialektika u Hegela a Marxe, Index 1931;
Sociologický objektivismus, Měl Hegel vliv na českou literaturu? ČM 1932.
Nové Čechy, Demografie, Statistický obzor, Zákon a právo.

Edice:
◦ G. W. F. Hegel: Filosofie, umění a náboženství, 1943.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ J. Cetl: Český pozitivismus, 1981;
◦ ČBS, 1992;
◦ A. Šubrtová: Sršatec, LN 9. 1. 1993.

jg