Theodor Gomperz

* 29. 3. 1832 Brno

† 29. 8. 1912 Baden-Wien

Středoškolské vzdělání získal na starobrněnském filozofickém ústavu, kde byl jeho učitelem filozofie F. T. Bratranek (na něhož pak vzpomínal ve svých Essays und Erinnerungen). Práva, filozofii a filologii vystudoval na univerzitě ve Vídni, na níž pak (do r. 1901) také působil jako soukromý docent (1867), mimořádný (1869) a řádný profesor (1875) klasické filologie. Za jeho vědeckou práci se mu dostalo uznání (čestné doktoráty) na řadě předních evropských univerzit. – Jeho syn Heinrich G. (narozený 1873 ve Vídni) působil od r. 1905 jako (pozitivisticky orientovaný) profesor filozofie na vídeňské univerzitě, od r. 1934 na univerzitě v Los Angeles. Napsal např. Zur Psychologie der logischen Grundtatsachen, 1897, Weltanschauungslehre I–II, 1905–08, Über Sinn und Sinngebilde, 1929, Interpretation, logical analysis of a method of historical research, 1939.

Svou pozitivistickou orientací a překlady děl J. S. Milla spoluvytvářel ve Vídni půdu pro vystoupení tamějších novopozitivistů – členů Vídeňského kruhu. Byl zastáncem politického liberalismu a odpůrcem sionismu (domníval se, že nejlepší tradice evropské a židovské kultury by se měly spojit v jeden celek). V dějinách filozofie si získal významné místo především jako historik řecké filozofie, kterou vykládal se stálým zřetelem k celkovému řeckému kulturnímu životu. Klasický se v tomto ohledu stal především jeho spis Griechische Denker I–III.

Bibliografie (z díla):
Philodemi Epicurei de ira liber, Leipzig 1864;
Herkulanische Studien, Leipzig 1865–66;
Neue Bruchstücke Epikurs, insbesondere über die Willensfrage, Wien (W) 1876;
Zu Heraklits Lehre und die Überresten seines Werkes, W 1886;
Platonische Aufsätze I–IV, W 1887, 1899, 1902, 1905;
John Stuart Mill, W 1889;
Griechische Denker. Einer Geschichte der antiken Philosophie I–III, Leipzig 1893–1907, 21903–1909 (též franc., angl.);
Zu Aristoteles' Poetik, W 1896;
Zur Chronologie des Stoikers Zenon, W 1903;
Essays und Erinnerungen, Stuttgart 1904;
Staroionští filosofové přírodní, př. S. Krotký, b.\,r. (1912?).

Literatura:
◦ OSN;
◦ F. Ueberweg: Grundriss IV, 1923;
◦ OSNND.

jg