Tomáš Halík

* 1. 6. 1948 Praha

V l. 1966–71 vystudoval sociologii a filozofii na FF UK (žák J. Patočky); v r. 1968 strávil semestr na University of North Wales. V r. 1972 získal doktorát filozofie na UK (dizertace Křesťanství jako utopie. K dialektice dějin křesťanského sociálního myšlení). V l. 1972–75 pracoval jako podnikový sociolog, 1975–84 na katedře psychologie práce Institutu ministerstva průmyslu ČR. V l. 1984–90, po atestaci z klinické psychologie (1984), působil jako psychoterapeut na Protialkoholním oddělení Fakultní nemocnice v Praze. Teologii studoval v podzemních kurzech v Praze (žák Josefa Zvěřiny) a po r. 1990 postgraduálně na Papežské lateránské univerzitě v Římě, se zaměřením na religionistiku. V r. 1992 se habilitoval pro obor sociologie na UK (Katolická kultura a česká společnost po 2. vatikánském koncilu) a pro obor praktické teologie na Papežské TF ve Wrocłavi. V l. 1972–89 se účastnil filozofických seminářů u R. Palouše a V. Havla (člen skupiny Akademie). V r. 1978 byl tajně vysvěcen na kněze v Erfurtu (NDR), v 80. l. byl blízkým spolupracovníkem kardinála Tomáška. Od r. 1990 je rektorem univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora a prezidentem České křesťanské akademie. V l. 1990–93 zastával funkci generálního sekretáře České biskupské konference, konzultora Papežské rady pro dialog s nevěřícími a přednášel na katolické TF UK. Od r. 1993 docent, od r. 1997 prof. UK pro obor sociologie (přednáší filozofii a sociologii náboženství na Ústavu filozofie a religionistiky FF UK). Po r. 1990 přednášel jako host na řadě univerzit v Evropě (Vídeň, Salzburg, Řím, Cambridge, Mnichov, San Sebastian), v jižní Americe (Santiago de Chile), v Indii (Madras, Bombay) a USA (New York, Cleveland, Millwaukee, Grand Rapids aj.). Je členem domácích i zahraničních vědeckých společností, poradních sborů a odborných grémií a členem redakcí několika domácích i mezinárodních odborných časopisů.V r. 2014 obdržel za celoživotní dílo Templetonovu cenu, r. 2016 čestný doktorát Oxfordské univerzity.

Pro H. pedagogickou a publikační činnost je charakteristický interdisciplinární přístup a zájem o témata v hraniční oblasti, kde se prolíná filozofie, teologie, psychologie, sociologie a religionistika. Zabýval se především těmito tematickými oblastmi: vztah náboženství a kultury, církve a společnosti ("inkulturace víry", sociální role církve v evropské a zejména české společnosti, církev a demokracie); společenskokulturní kontext náboženství, sekularizace, kritiky náboženství, ateismu a postmoderní spirituality; dějiny křesťanského sociálního myšlení, sociální učení církve, křesťanská sociální etika; aplikace hlubinné psychologie v sociologii kultury a filozofii náboženství (teorie archetypů, archetypální postavy české duchovní tradice); etické otázky společnosti (etická dimenze kultury, politiky a hospodářství, etické otázky transformace postkomunistických společností, zprostředkování hodnot, etické a psychologické otázky vztahu lékaře a pacienta, filozofie medicíny, společenská prevence a terapie drogových závislostí a etická výchova). V poslední době se zabývá především filozofií náboženství, hledá styčné body mezi filozofickou a teologickou kritikou náboženství (zejména F. Nietzsche) a tradicí křesťanské mystiky (Eckhart, Jan od Kříže) a "negativní teologie". V cyklu Hermeneutika smrti Boha interpretuje nihilismus a destrukci tradičních pojetí Boha jako specifický druh náboženské zkušenosti, blízký pohledu mystiků (navazuje na fenomenologicky a hermeneuticky orientované filozofy náboženství, B. Welte, E. Bisera, J. L. Mariona, P. Ricœura ad.). Při pohledu na spirituální dimenzi kultury současné společnosti čerpá z hlubinné psychologie C. G. Junga a při studiu "ekologie svobody" (vytěsňovaných hodnotových předpokladů rozvoje svobodné společnosti) z politické filozofie (E. Voegelin, M. Novak, R. Neuhas).

Bibliografie:
Člověk a konflikty (se Z. Kuchyňkou), 1979;
Lidé a konflikty (se Z. Kuchyňkou), 1986;
Sedm úvah o službě nemocným a trpícím, 1993;
O přítomnou církev a společnost, 1992;
Du wirst das Angesicht der Erde erneuern. Kirche und Gesellschaft an der Schwelle zur Freiheit, Leipzig 1993;
Večerní modlitby, 1993;
Víra a kultura, 1995;
Un proyecto de renovación espiritual, Madrid 1996;
Wyzwoleni, jeszcze nie wolni, Poznaň 1997;
Co je bez chvění, není pevné: labyrintem světa s vírou a pochybností, 2002;
Oslovit Zachea, 2003;
Vzýván i nevzýván: evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství, 2004;
Noc zpovědníka: paradoxy malé víry v postoptimistické době, 2005;
Prolínání světů: ze života světových náboženství, 2006;
Vzdáleným nablízku: vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou, 2007;
Dotkni se ran: spiritualita nelhostejnosti, 2008;
Stromu zbývá naděje, 2009;
Divadlo pro anděly: život jako náboženský experiment, 2010;
Úvahy na prahu tisíciletí, 2011;
Smířená různost, 2011 (rozhovor, T. Dostatni);
Chci, abys byl: křesťanství po náboženství, 2012;
Žít s tajemstvím: podněty k promýšlení víry, 2013;
Žít v dialogu: podněty k promýšlení víry, 2014;
Obnovíš tvář země: texty k obnově církve a společnosti z let 1989–1998, 2014.
Překlady publikací do polštiny, angličtiny, němčiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny, slovinštiny, chorvatštiny, ukrajinštiny, maďarštiny, nizozemštiny, turečtiny, čínštiny.

Sborníky:
Ego dormio, Hostina, ed. V. Havel, Expedice, SI 1985;
Archetypy v díle Karla Čapka, Acta Čapkiana, 1987;
The problematic nature of existence and the religious dimension, VII. Nova Spes International Colloquium, 1990;
Die Kirche und der Gesellschaft in der Tschechoslowakei, Krafte zum Leben in Europa, Leipzig 1990;
Školy duchovního života, Křesťanství, kultura a svět, 1991;
Sociální nauka církve, Křesťan a politika, 1992;
Gedanken zur Erneuerung der Kirche in der CSFR, Zwischen der Zeiten, Leipzig 1993;
Starost o svobodu, Liberalismus konce 20. století, 1994;
Hus a český katolicismus, Jan Hus mezi epochami, národy a konfesemi, ed. J. B. Lášek, 1995;
Biblické pojetí pravdy a jeho teologická reflexe, Veritas vincit, 1995.

Časopisecké příspěvky:
Přes 200 publikací v zahraničních i českých (včetně SI) časopisech, zejména: Anno Domini, Artes y letras, Atheisme et Foi, British Journal of Adiction, Communio, Crisis, Denken und Glauben, Diakonia, Il nuovo Areopago, Herder Korespondenz, Kathpress, Katolický týdeník, L'altra Europa, La nuova Europa, Literární noviny, Osservatore Romano, Osteuropäisches Christentum, Perspektivy, Psychoterapeutické sešity, Prostor, Přítomnost, Protestant, Religion, State and Society, Religion in communist lands, Religion, State and Society, SciPhi, Souvislosti, Studie (Řím), Nový život (Řím), Teologické texty, Theologisches Bulletin, Unitas, Wiez, Znak aj.

Předmluvy:
◦ Hugo Enomyia-Lassalle: Zenová meditace, 1995;
Úvodní studie, Sociální encykliky, 1996;
O základech morálky a postoji ke zlu, O. Matoušek et al.: Stačí odplata? 1996.

Literatura:
◦ J. Jandourek – T. H.: Ptal jsem se cest. Rozhovory, 1997;
◦ Máš před sebou všechny mé cesty. Sb. k 60. narozeninám T. H., 2008.

a