Jan Želivský

† 9. 3. 1422 Praha

Narodil se snad v Humpolci. Původně byl premonstrátským mnichem v Želivi, ale zájem o Husovo učení ho přivedl v r. 1418 do Prahy, kde pak působil jako lidový kazatel (u sv. Štěpána Na Rybníčku, u Panny Marie Sněžné). Kázal česky, i když dochované texty k jeho kázáním jsou latinské. Stal se předním mluvčím radikálního křídla husitské Prahy; 30. 7. 1419 byl v čele procesí, během něhož došlo k událostem (mj. defenestrace pražských konšelů), které výrazně radikalizovaly revoluční náladu v Praze. Byl pro spolupráci s revolučním Táborem, i když se s jeho ideologií ve všem neshodoval. Pomáhal také organizovat odpor Pražanů vůči Zikmundovi; předpokládá se, že se v té souvislosti podílel na vzniku písně Povstaň, povstaň, Veliké Město pražské. Vycházel – podobně jako jeho ideový inspirátor Mikuláš z Drážďan – z některých zásad valdenských, přizpůsobených husitskému programu. Na rozdíl od kompromisních univerzitních mistrů zůstal věrný zájmům pražské husitské chudiny a drobných měšťanů (např. prosadil zrušení tzv. věčných rent, podnítil konfiskaci majetku patriciátu). Z iniciativy konzervativního měšťanského křídla byl na staroměstské radnici zajat a popraven.

Bibliografie (z díla):
◦ Dochovaná kázání z r. 1419, ed. a př. A. Molnár, 1953;
◦ Výzva J. Ž. Výbor z kázání, ed. A. Molnár, 1954.

Literatura:
◦ OSN;
◦ B. Auštetská: J. Ž. jako politik, 1925;
◦ E. Stein: J. Ž. jako náboženská osobnost, VKČSN 1947;
◦ R. Kalivoda: Husitská ideologie, 1961;
◦ Stručné dějiny UK, 1964;
◦ Slovem obnovená. Čtení o reformaci, ed. A. Molnár, 1977.

md