Jenek Václavův z Prahy

† ok. r. 1400

Jako pražský rodák studoval pravděpodobně na UK. První zmínka o něm spadá do r. 1366, kdy je uváděn jako mistr svobodných umění, profesor artistické fakulty UK. V l. 1374 a 1382–83 byl rektorem univerzity. Poslední zmínka o něm je z r. 1385. Patří ve své době k předním reprezentantům UK; Jan Hus ho ve své rektorské řeči z r. 1409 uvádí mezi několika nejslavnějšími profesory UK (dal mu také přezdívku mathematicus promptissimus – nejhbitější matematik). Během svého dlouhého působení na artistické fakultě shromáždil bohatou knihovnu, kterou – spolu s jedním domem – odkázal univerzitní koleji českého národa. Jeho dochované spisy svědčí o velké filozofické erudici. Ve svých výkladech Aristotelových děl se opírá i o některé „progresivní filozofické osobnosti a přiklání se k jejich řešení“ – jsou to zejména Alexander z Afrodisiady, Averroes, W. Burgleigh, Siger z Brabantu, Marsilius z Padovy (Antologie).

Bibliografie:
Commentum super librum Aristotelis De anima (Mnichov Clm 18404. f. 148 aj.);
Dicta super Aristotelis librum De caelo et mundo (PUK VIII G 30, f. 1a);
Dicta super Aristotelis librum Politicorum (PUK VIII G 30, f. 110a);
Exposicio Aristotelis libri De generatione et corruptione (PUK VIII G 30, f. 44a).

Literatura:
◦ F. M. Bartoš: M. J. z Prahy, Jihočeský sb. historický 1936;
◦ R. Holinka: K dějinám středověkého aristotelismu. M. J. z Prahy, Řád 1943;
◦ B. Havránek, J. Hrabák: Výběr z české literatury od počátku po dobu Husovu, 1957 (s př. ukázky z J. pojednání o Aristotelově spisu De anima od B. Tyla);
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ V. Herold: Komentář M. J. Václavova z Prahy k Aristotelovu spisu Politika, AUC–HUCP 1979;
◦ J. Tříška: Životopisný slovník, 1981;
◦ Antologie, 1981 (s částí J. pojednání o Aristotelově spise De anima).

md