Friedrich Jodl

* 23. 8. 1849 Mnichov

† 26. 1. 1914 Vídeň

V l. 1867–72 studoval filozofii na univerzitě v Mnichově, kde se také v r. 1880 habilitoval. V l. 1873–76 přednášel obecné dějiny na vojenské akademii v Mnichově. Na Německé univerzitě v Praze působil jako profesor filozofie v l. 1885–96; poté byl povolán na univerzitu do Vídně. Byl spoluzakladatelem Deutsche Gesellschaft für ethische Kultur (Berlín 1892) a Ethische Gesellschaft (Vídeň 1899). Jako přívrženec monistického hnutí se stal i členem Deutsche Monistenbund (ustaveného v r. 1906 v Mnichově za čestného předsednictví Ernsta Haeckela), který si dal za úkol učinit stále pokračující vědu „základem světového názoru i vůdkyní života“ (a v souladu s tím dosáhnout i rozluky státu a církve).

Hlásil se k pozitivismu; jeho oblíbenými autory byli A. Comte, J. S. Mill a L. Feuerbach (s W. Bolinem byl editorem Feuerbachových Sebraných spisů). F. Ueberweg charakterizoval jeho filozofickou orientaci jako „naturalistický monismus“. Měl za to, že filozofie má uvádět poznatky věd v jeden celek, v harmonický obraz světa. Zajímal se o problematiku psychologie, estetiky a zejména etiky. Proti nábožensky orientované etice (tradiční náboženství pokládal za „vědecky překonané“) kladl antropologicky založenou etiku humanitní, spatřující mravní kritérium jednání v míře jeho společenské prospěšnosti: tato etika má vést člověka k uvědomění své závislosti na celku, na societě. Její základ – a zároveň ústřední článek víry „nového náboženství“ – vyjádřil formulací: „Ideál v nás a uskutečnění ideálu skrze nás“. – Mnohé J. přednášky a stati vyšly souborně v knize Vom Lebenswege I–II (1916–17).

Bibliografie:
◦ Leben und Philosophie David Hume's, Halle 1872;
◦ Die Kulturgeschichtsschreibung, Halle 1878;
◦ Geschichte der Ethik in der neueren Philosophie I–II, Stuttgart 1882–89, 31920;
◦ Volkswirtschaftslehre und Ethik, Berlin 1885;
◦ Religion, Moral und Schule, Stuttgart 1892;
◦ Wesen und Ziele der ethischen Bewegung in Deutschland, Frankfurt a. M., 1893;
◦ Über das Wesen den Naturrechtes und seine Bedeutung in der Gegenwart, Wien 1893;
◦ Was heißt ethische Kultur? 1894;
◦ Über das Wesen und die Aufgabe der Ethischen Gesellschaft, Wien 1895;
◦ Abriß der Geschichte der Ethik, Langensalza 1895;
◦ Lehrbuch der Psychologie, Stuttgart 1897, 41916;
◦ Gedanken über Reformkatholicismus, Frankfurt 1902;
◦ Ludwig Feuerbach, Stuttgart 1904, 21921;
◦ Wissenschaft und Religion, Wien 1909;
◦ Der Monismus und die Kulturprobleme der Gegenwart, Leipzig 1911;
◦ Aus der Werkstatt der Philosophie, Wien 1911;
◦ Vom Lebenswege I–II. Gesammelte Vorträge und Aufsätze, ed. W. Börner, Stuttgart – Berlin 1916–17;
◦ Ästhetik der bildenden Künste, ed. W. Börner, Stuttgart – Berlin 1917, 21920;
◦ Allgemeine Ethik, ed. W. Börner, Stuttgart – Berlin 1918;
◦ Kritik des Idealismus, ed. Siegel, W. Schmied-Kowarczik, Wien 1920;
◦ Geschichte der neuen Philosophie, ed. K. Roretz, Wien – Leipzig – München 1924.

Literatura:
◦ W. Börner: F. J., Stuttgart – Berlin 1911;
◦ W. Schmied-Kowarczik: F. J. Weltanschauung, Zeitschrift für Philosophie 1914;
◦ M. Jodl: F. J., sein Leben und Wirken, dargestellt nach Tagebüchern und Briefen, Stuttgart – Berlin 1920;
◦ F. Ueberweg: Grundriss IV, 1923;
◦ Enzyklopädie Philosophie und Wissenschaftstheorie 2, ed. J. Mittelstraß, Stuttgart – Weimar 1995.

jg