Josef Kaizl

* 10. 6. 1854 Volyně

† 19. 8. 1901 Myškovice

Narodil se v úřednické rodině. Gymnázium absolvoval v Praze (Staroměstské a Novoměstské gymnázium) a v Litomyšli. Již tehdy se vlivem svého strýce JUDr. Ed. Kaizla seznámil s okruhem kolem V. Náprstka. PF UK navštěvoval v l. 1871–75, titul JUDr. získal r. 1876. V l. 1876–83 působil jako koncipient Zemského výboru. V r. 1877 studoval ekonomii ve Štrasburku u G. Schmollera a G. F. Knappa. Pod vedením Schmollerovým napsal práci Der Kampf um Gewerbereform und Gewerbefreiheit in Bayern von 1799–1868, která pak s jistými doplňky sloužila jako podklad pro habilitační řízení v Praze. R. 1879 se stal docentem politické ekonomie na pražské univerzitě, po jejím rozdělení se r. 1883 stal profesorem na české univerzitě. V l. 1885–87 byl poslancem Říšského sněmu za staročechy, avšak r. 1890 přešel k mladočechům, kde jistou dobu spolupracoval v rámci realistického směru s T. G. Masarykem. V l. 1891–1901 byl říšským poslancem, v l. 1898–99 ministrem financí v Thunově vládě.

K. je naším předním ekonomem, přívržencem liberalismu. Jeho díla, v nichž šířil Schmollerovu historickou metodu, byla vydávána v češtině i němčině, některá i v italštině. Kromě knižních prací publikoval v Athenaeu, České revui, v německých a italských odborných listech. V českém historickém a politickém světě na sebe upozornil prací České myšlénky, v níž mj. kritizoval Masarykův důraz na náboženský rys našeho humanismu (ve spisech Česká otázka a Naše nynější krise) a odvodil obrozenecký humanismus z osvícenství. Bránil český liberalismus proti výtce abstraktnosti. Stát chápal jako legalizované a organizované násilí zajišťující řád ve společnosti, podotýkal však, že v moderním světě násilí v politice ubývá: čím více pokračuje politická emancipace lidu (občanů), tím více politická organizace srůstá se společností, tím více se rozšiřuje pole její činnosti.

Bibliografie:
Der Kampf um die Gewerbereform und Gewerbefreiheit in Bayern 1799–1868, Lipsko 1879;
Die Lehre von der Überwälzung der Steuern, 1882;
Národní hospodářství, 1883;
O postátnění železnic v Rakousku, 1883;
Obnovený řád živnostenský, 1883;
Vyrovnání s Uhry 1866 a 1877, 1886;
Finanční věda, 1888;
Náprava rakouské měny, 1890;
Lid selský, jeho poroba a vymanění v zemích českých, 1895;
České myšlénky, 1895;
O státoprávním programu českém, 1896;
Z mého života (sestavil Z. V. Tobolka), 1909.

Časopisecké příspěvky:
O úroku a lichvě, Osvěta 1879.

Literatura:
◦ F. Kutnar: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví II, 1977;
◦ O. Urban: Česká společnost 1848–1918, 1982;
◦ Spor o smysl českých dějin (ed. M. Havelka), 1995.

ih