Jindřich Kohn

* 7. 3. 1874 Příbram

† 12. 3. 1935 Praha

Narodil se v bohaté židovské rodině. Vystudoval gymnázium v Příbrami a PF české univerzity v Praze, kde absolvoval r. 1896. R. 1901 získal titul JUDr. Jako koncipient působil nejprve v Praze a později v Plzni, kde se stal advokátem. R. 1927 se přestěhoval do Prahy, kde zdědil advokátní kancelář. Od dob studií, kdy na něj zapůsobila Hilsnerova aféra, se účastnil židovského hnutí a patřil k jeho předním osobnostem. Jako přesvědčený demokrat a humanista patřil k zakládajícím členům Realistické strany, byl členem Masarykovy sociologické společnosti, Mezinárodního sociologického institutu v Ženevě, předsedou čs. sekce Panevropské unie. Při různých příležitostech přednášel a – s K. Pelantem a K. Moudrým – vedl v Plzni časopis Směr, přispíval i do Času, Nové doby, Tribuny, Rozvoje aj., a to často i pod pseudonymy (J. K. Pravda, Junius, Verus aj.). Z K. dopisů, ed. A. Neumann, Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci 1937.

Židovskou problematikou se zabýval v kontextu svého zájmu o lidstvo jako celek. Řešení otázek smyslu lidskosti a jejího vývoje jej přivedlo k zájmu o dějiny jako takové. Výsledkem jeho úsilí byla „demosofie“, učení o proměnách a humanizaci lidstva v běhu dějin. Demosofii chápal jako laickou alternativu náboženského pojetí skutečnosti, přičemž zdůrazňoval především tvůrčí přínos každého jednotlivého člověka k vytváření dějin v dialektickém zápase mezi úpadkem a pokrokem. Poslední etapa historického vývoje, novověk, přejde podle jeho názoru v „třetí věk“, v němž bude lidstvo uvědoměle tvořit své dějiny na základě demosofického pojetí společenského vědomí, tj. jako jednotu navzájem se oplodňujících a v míru žijících kultur. K tomu však může dojít jen tehdy, překoná-li lidstvo období po I. světové válce, které K. považoval za období krize a barbarizace.

Bibliografie:
◦ Politika a právo, 1910;
◦ O časovosti humanistického realismu, 1912;
◦ Co jest a co není národnostní právo sebeurčení, 1919;
◦ Příroda a duch, 1925;
◦ K jubileu Spinozovu, 1933;
◦ Brdy v českém básnictví, 1935;
◦ Asimilace a věky I–II, 1936;
◦ Němcům, 1938.

Sborníky:
◦ Kalendář česko-židovský – pravidelně od 1914;
◦ Hudebník – bohoslovec? Padesát let Z. Nejedlého, 1928;
◦ Masarykova škola moudrosti a židovství, Masaryk a židovství, 1931.

Časopisecké příspěvky:
◦ Sociologie vědění, Masaryk a demosofie, SR 1931.

Literatura:
◦ O. Donath: Židé a židovství v české literatuře, 1930;
◦ I. Herben: Pražské postavy a postavičky, 1933;
◦ O. Guth: Pokojný posel doby (úvod v Asimilace a věky I), 1936;
◦ J. Šíma: J. K. jako sociolog, Kalendář česko-židovský 1937–38;
◦ J. Vyskočil: K humanologickému systému J. K., FČ 1966;
◦ J. Vyskočil: J. K. – myslitel, Věstník židovských náboženských obcí v Československu 1966;
◦ J. Vyskočil: Perspektivy člověka ve světle humanitní ideologie J. K., Židovská ročenka 1967–68;
◦ J. Vyskočil: J. K. – českožidovský humanisticko-ekumenický myslitel, SPFFBU 1994, B 41.

ih