Arnošt Kolman
* 6.
12.
1892 Praha
† 22.
1.
1979 Stockholm
%
Základní okruhy K. vědeckého zájmu byly filozofie, logika, matematika, dějiny logiky a matematiky, vztah marxistické filozofie k přírodovědeckým objevům, etika a popularizace vědeckého světového názoru. Nevyhnul se dogmatismu zvl. ve stranické propagandě, ale uchoval si respekt k vědeckému poznání. To se projevilo např. na přelomu 20. a 30. let v sovětských diskusích o Einsteinově teorii relativity (v r. 1911 K. navštěvoval Einsteinovy přednášky na německé univerzitě v Praze), do nichž zasáhl po boku těch, kdož odmítli mechanickou negaci teorie relativity i kvantové teorie. Podobně tomu bylo s jeho postojem v hodnocení kybernetiky a symbolické logiky, jejíž kritický výklad podal. Bylo to umožněno jeho znalostí oborů a jejich dějin. Zabýval se N. I. Lobačevským jako zakladatelem neeuklidovské geometrie, důležité pro vznik teorie relativity, a B. Bolzanem s jeho skloubením matematických a logických úvah a následnými objevy v teorii matematické funkce a teorie množin. Podle K. snaha po axiomatizaci sbližovala Bolzana s Lobačevským. K Lobačevskému a ke Gaussovi se vrátil ve svém příspěvku O souvislosti neeuklidovské geometrie s filosofií, a to v r. 1948 ve sborníku marxistických studií Vzestup, který sám redigoval. Tento sborník sedmnácti autorů (L. Rieger, I. Málek, F. Herčík, M. Jodl, J. Orlický ad.) byl mj. svědectvím K. filozofického působení na starší i mladší generaci českých vědců a filozofů. Nad Bolzanovým dílem se K. zamýšlel opět v r. 1958 na liblické konferenci Filozofie v dějinách českého národa, v referátu Matematicko-logická stránka Bolzanovy filosofie. V r. 1963 ve FČ vystoupil proti dogmatismu v tehdejší české filozofii. Do pražského jara 1968 patří také K. Filosofické polopovídky, které svým humorem, ironií i sebeironií podrobily kritice způsob myšlení i životní styl vědecké inteligence sovětské i československé. Polopovídkou Letopis SKVF (Strany kam vítr fouká) se opět přihlásil k Haškovi a evokoval tak v nových podmínkách duch Strany mírného pokroku v mezích zákona. K Haškovi a Praze svého mládí se vracel i ve vzpomínkách ze sedmdesátých let. (V r. 1947 upravil a do ruštiny přeložil Karafiátovy Broučky.)
Bibliografie:
◦
Predmet i metod sovremennoj matematiki,
Moskva 1936;
◦ Wissenschaft,
Religion und Marxismus,
2.
vyd.
Moskva 1936;
◦ The developement of physics since Lenin's Materialism and empiriokriticism,
New York 1940;
◦ Engels i jestěstvoznanije,
Moskva 1941;
◦ Novějšie otkrytija sovremennoj atomnoj fiziki v svetě dialektičeskogo materialisma,
Moskva 1943;
◦ Ideologie německého fašismu,
1946;
◦ Atomová energie a Sovětský svaz,
1946;
◦ Logika,
1947;
◦ Přednášky o základech vědecké filosofie,
1947;
◦ O tak zvané tepelné smrti vesmíru,
1948;
◦ Co je smyslem života? 1948;
◦ Kritický výklad symbolické metody moderní logiky,
1948;
◦ Bernard Bolzano,
Moskva 1955,
česky 1958;
◦ Velikij russkij myslitěl N.
I.
Lobačevskij,
2.
vyd.
Moskva 1956;
◦ Kibernetika,
Moskva 1956,
česky 1957;
◦ Filosofskije problemy sovremennoj fiziki,
Moskva 1957,
česky 1958;
◦ Jesť li bog? Moskva 1958;
◦ Pravoslavije o vere i znaniji,
Moskva 1959;
◦ Lenin i novejšia fizika,
Moskva 1959,
česky 1960;
◦ O víře v boha,
1961;
◦ Zajímavá logika (s O.
Zichem),
1965;
◦ Filosofické polopohádky,
1968;
◦ Dějiny matematiky ve starověku,
1969;
◦ Die verirrte generation,
Frankfurt a.
M.
1979,
2.
vyd.
doplněné o dialog Wie habt ihr so leben können? 1982;
◦ Auf der Mauer,
auf der Lauer.
Satiren über den staatlich verordneten Verdacht,
Berlin 1979.
Sborníky:
◦ O souvislosti neeuklidovské geometrie s filosofií,
Vzestup,
redig.
A.
K.,
1948;
◦ Matematicko-logická stránka Bolzanovy filosofie,
Filosofie v dějinách českého národa,
1958.
Časopisecké
příspěvky:
◦ O podstatě a původu pythagoreismu,
ČM 1947;
◦ Vklad Eulera v razvitiji matematiki v Rossii,
Der böhmische Vormärz in Briefen Bolzanos an F.
Příhonský 1824–1848,
Voprosy istorii jestěstvoznanija i techniky (Moskva) 1957;
◦ O zákonech přírodních věd,
Na obranu kybernetiky,
FČ 1960;
◦ Proti dogmatismu v naší filosofii,
FČ 1963;
◦ Tři nejnaléhavější úkoly,
Listy (Řím) 1979;
◦ Vzpomínky,
LtN 1995,
č.
3–5.
Literatura:
◦
O.
Zich: První marxistická monografie o B.
Bolzanovi,
FČ 1959;
◦ J.
C.
(J.
Cvekl): Akademik A.
K.,
Kultura 1962;
◦ A.
K.
k sedmdesátinám,
FČ 1962;
◦ I.
Dubská: K.
A.,
Sovětskaja filosofskaja enciklopedia,
Moskva 1963;
◦ Marxisticko-leninskaja filosofia i sociologia v SSSR i jevropejskich socialističeskich stranach,
Moskva 1965;
◦ Dejiny marxistickej dialektiky (leninské obdobie),
1976;
◦ F.
A.
J.: A.
K.,
Listy (Řím) 1979;
◦ J.
Sedlák: Sto let od narození A.
K.,
FČ 1992;
◦ SZA,
1991.
ss