František Kordač

* 11. 1. 1852 Šeletice u Mladé Boleslavi

† 26. 4. 1934 Praha

Po sedmiletých filozoficko-teologických studiích na Gregoriánské univerzitě v Římě byl r. 1878 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech kaplanoval v Liberci (1879–85), poté vyučoval na bohosloveckém učilišti v Litoměřicích. Odtud byl povolán za profesora křesťanské filozofie a apologetiky na TF UK. Zde setrval až do svého jmenování pražským arcibiskupem v r. 1919; tento úřad zastával do r. 1931, kdy abdikoval. (O. Březina ho považoval za výborného teoretika, který patří především na katedru.) Jako poslanec za lidovou stranu se účastnil práce v mladém československém parlamentu.

Svůj filozofický rozhled uplatnil zejména jako spolueditor a autor řady hesel Českého slovníku bohovědného. Jeho hesla (podepisovaná značkou -Kdč-), např. Bůh, Creatianismus, Člověk aj., často představují odborné monografie sui generis. Pozoruhodná byla i jeho sociální filozofie (s kritikou společenského egoismu, hodnotové dekadence, zvěcnění a konzumu atp.). Z pozice své katolické „absolutní filozofie“ polemizoval s F. Drtinou, s jeho názorem na základy novověkého životního názoru.

Bibliografie:
◦ Český slovník bohovědný I–V, ed. A. Podlaha, J. Tumpach, 1912–32.

Časopisecké příspěvky:
◦ Christliche und materialistische Weltanschauung, Europäische Revue 1926.

Literatura:
◦ OSNND;
◦ J. Doležal: Český kněz, 1931;
◦ A. Kudrnovský: Msgr. F. K., Universita Karlova v roce 1933/34, 1934;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ K. A. Huber: F. Kordačs Briefe ins Germanicum, Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen – Mähren – Schlesien I, Königstein 1967;
◦ K. Mácha: GuV III, 1989.

md