Viktorin Kornel ze Všehrd

* 1460 Chrudim

† 21. 9. 1520 Praha

M. Viktorin Chrudimský; Victorinus Cornelius. Erb a přídomek ze Všehrd obdržel r. 1492. – Na artistické fakultě UK získal titul mistra (1483) a začal tu přednášet (1484 se stal děkanem), ale už r. 1487 odešel k zemskému soudu, kde v l. 1493–97 působil jako místopísař zemských desek a kde také získal materiál ke svému hlavnímu dílu O práviech, súdiech i dskách země České knihy devatery. V tzv. Přípise knězi Jírovi z r. 1495 vyjádřil přesvědčení, že posláním humanismu není napodobování klasických vzorů latinským jazykem, nýbrž jejich uplatňování v české tvorbě. Tím dal podnět k novému proudu v českém humanismu. Je zakladatelem a teoretikem českého humanistického překladatelství a humanistické je i jeho právnické dílo. Svou právní koncepci založil na stoické přirozenoprávní teorii, především v Ciceronově interpretaci. Základními principy mravů a práva jsou mu „užitečnost“ a „slušnost“. Svými zásadami se vědomě staví na stranu společensky neprivilegovaných vrstev a s humanistickou výmluvností hájí jejich základní zájmy. Jako stoupenec utrakvismu soudil, že české dějiny vrcholí v husitském období. Překládal díla církevních otců.

Bibliografie:
◦ O práviech, súdiech i dskách země České knihy devatery, 1499, ²1507.

Překlady:
◦ Jan Zlatoústý: Knihy o napravení padlého, 1495 (s Přípisem knězi Jírovi);
◦ Sv. Cyprián: List k Donátovi o potupení světa, 1501.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ Dějiny české literatury 1, 1959;
◦ V. Vaněček: M. V. C. z V. a další vývoj českého právnictví, 1960;
◦ Sb. prací věnovaných 500. výročí narození M. V. C. z V., Právněhistorické studie 1961;
◦ SČS, 1964.

hp