Jaroslav Krejčí

* 13. 2. 1916 Polešovice u Uherského Hradiště
† 16. 2. 2014 Lancaster, Velká Británie

Vystudoval práva na UK a specializoval se na makroekonomiku. Po doktorátu v r. 1945 pracoval ve Státním úřadě plánovacím, od r. 1950 ve Státní bance v Praze. V r. 1954 byl zatčen a pro svůj odpor ke komunistickému režimu odsouzen k desetiletému žaláři. Po amnestii v květnu 1960 se živil zpočátku jako pomocný dělník, potom jako mzdový účetní, a to až do konce r. 1967. V té době soukromě studoval dějiny a náboženství asijských národů. V r. 1968 se mohl na krátkou dobu vrátit k odborné práci v kabinetu architektury a tvorby životního prostředí ČSAV. Po srpnové okupaci odešel do exilu a zakotvil na univerzitě v Lancasteru, kde pak působil jako profesor evropských studií a religionistiky. V r. 1983 byl emeritován. Od r. 1990 je činný též v Praze; v r. 1994 se stal ředitelem Střediska pro výzkum sociálně kulturní plurality FÚ AV ČR.

Na přelomu 50. let se seznámil s pracemi A. Toynbeeho, P. Sorokina a M. Webera, které byly podnětem jeho pozdějšího příklonu k sociologii. Filozoficky mu byl blízký pozitivismus Vídeňského kruhu, ale ve všech jeho pracích – ekonomických, sociologických a kulturně historických – převládlo holistické pojetí, které vidí všechny složky společenského života ve vzájemné souvislosti v rámci velkých společenských celků. Osou je zpravidla idiografický (dějinný) výklad, na nějž těsně navazuje nomotetická (teoretizující) analýza. Přestože začal jako ekonom, v jeho integrovaném přístupu zaujal stěžejní místo sociálně kulturní faktor myšlení a hodnocení. První léta ve Velké Británii se věnoval ještě studiu a kritické analýze systémů, které v té době určovaly život střední a východní Evropy. Analyzuje strukturální změny v Československu, Polsku a Jugoslávii. Osobní zkušenost s radikálními změnami po r. 1948 i pečlivé studium husitské revoluce mu umožnily první vhled do příčin a morfologie revolucí. V r. 1983 vydává pak v exilu studii Great Revolutions Compared, v níž srovnává vznik a průběh šesti revolucí (husitské, anglické, francouzské, ruské, turecké a čínské); druhé anglické vydání z r. 1994 je rozšířeno o revoluce v Iránu a Mexiku a vrcholí nástinem teorie, která vedle nové typologie revolucí shrnuje poznatky o jejich příčinách, průběhu a vyústění. Česká verze prvního vydání vyšla v r. 1992 s titulem Dějiny a revoluce. Z jeho lancasterských přednášek o roli náboženství ve vývoji sociálních struktur vznikla srovnávací studie (vydaná v Anglii r. 1990), jejíž český překlad s názvem Civilizace Asie a Blízkého východu. Náboženství a politika v souhře a střetání vyšel v r. 1993. Závěry svých srovnávacích civilizačních studií zpracoval za spolupráce své ženy, psycholožky Anny Krejčové, v knize The Human Predicament. Its Changing Image (1993). Hlavní téze této knihy vychází ze dvou poznatků: Za prvé, že jedinou jistotou života je smrt; za druhé, že subjektivní vnímání vlastního života je měřítkem jeho hodnoty. Obojí je ovlivněno společenským prostředím, do něhož jsme byli zrozeni a které je pro různé historické epochy a zeměpisné oblasti zpravidla standardizováno. Jádrem této standardizace je běžný přísup k vypořádání se se smrtí a obecně sdílené pojetí životních norem. Empiricky zjištěné standardní odpovědi na tyto otázky K. nazývá paradigmaty lidského údělu. Vycházejí z náboženství nebo životní filozofie, jejichž základní principy byly po dobu trvání více generací přejímány celou společností jako samozřejmost. Vznik, členění, mísení, proměny (mutace) a znovuoživení (renesance) paradigmat lidského údělu jsou ukazateli dynamiky a vývojových stadií jednotlivých civilizací. V jejich parametrech se odvíjí drama světových dějin lidského myšlení a hodnocení; to pokládá K. za hybnou páku všeho ostatního v životě jednotlivců i společností. Zamýšlí se tu i nad situací evropské civilizace, založené na symbióze antropocentrického paradigmatu a křesťanské tradice. Civilizační soudržnost evropské společnosti je dnes narušena náboženskou a mravní lhostejností, nedořešenými sociálně-ekonomickými problémy, destruktivním chováním a lhostejností k přírodě. V tomto ovzduší skepse k metafyzice transcendentna se zrodila sekulární koncepce mravnosti a lidských povinností navazující na kantovský kategorický imperativ a zobecněná v kodexu lidských práv; vedle ní působí dále teocentrická tradice křesťanské morálky. V této situaci je zapotřebí vzájemného porozumění těch, kteří sice vycházejí z nestejných ontologických pozic, dospívají však ke shodným názorům na praktický obsah mravních postulátů. The Human Predicament je nejen historickým a sociologickým obrazem civilizační plurality lidstva, ale i filozoficko-morálním apelem k odpovědnosti dnešních generací za další osud světa. Česká verze této stěžejní K. práce vyšla s titulem Lidský úděl, jeho proměnlivá tvář v Praze 1996.

Bibliografie (z díla):
◦ Důchodové rozvrstvení (habilitační práce), 1947;
◦ Úvod do metodiky plánování národního hospodářství, 1949;
◦ Vrcholné bilance v plánovaném hospodářství, 1951;
◦ Volkseinkommenvergleich Österreich – ČSSR, Wien 1969;
◦ Social Change and Stratification in postwar Czechoslovakia, 1972;
◦ Social structure in Divided Germany: A Contribution to Comparative Analysis of Social Systems, London – New York 1976;
◦ Ethnic and Political Nations in Europe (s V. Velimským), London – New York 1981;
◦ Contemporary Europe: Social Structures and Cultural Patterns, Lancaster 1981;
◦ National Income in Czechoslovakia, Poland and Yugoslavia, London – New York 1982;
◦ Europe in Maps in Tables, London 1982;
◦ Great Revolutions Compared. The Search for a Theory, London – New York 1983, 2. rozšířené vyd. 1994;
◦ The Civilizations of Asia and the Middle East. Before the European Challenge, London – Albany 1990, česky Civilizace Asie a Blízkého Východu. Náboženství a politika v souhře a střetání, 1993;
◦ Czechoslovakia at the Crossroads of european History, London – New York 1990;
◦ Problémy demokracie, 1991;
◦ Dějiny a revoluce, 1992;
◦ The Human Predicament. Its changing Image. Study in Comparative Religion and History, London – Basingstoke 1993, česky Lidský úděl, jeho proměnlivá tvář. Duchovní základy civilizační plurality, 1996;
◦ Society in a Global Perspective, 1993;
◦ Czechoslovakia 1918–92. A Laboratory for Social Change (s P. Machoninem), London 1996;
◦ Mezi demokracií a diktaturou: domov a exil, 1998, 2006;
◦ České křižovatky: osm pohledů na naše proplouvání peřejemi soudobých dějin, 2001;
◦ Postižitelné proudy dějin: civilizace a sociální formace, struktury a procesy, kultura a politika, revoluce a renesance, náboženství, národy a státy, 2002;
◦ Křesťanská Levanta: blízkovýchodní cesty křesťanské zvěsti (s O. Vodákovou), 2006.

Sborníky:
◦ Classes and Elites in Socialist Czechoslovakia, Social Structure in Eastern Europe, ed. Faber, New York 1976;
◦ Sozialdemokratie und Systemwandel, Hundert Jahre tschechoslowakische Erfahrung, ed. J. K., Bonn 1978;
◦ Ethnic Problems in Europe, Contemporary Europe: Social Structures nad Cultural Patterns, ed. S. Giner, M. Archer, London 1978;
◦ Masaryk and revolution, T. G. Masaryk in Perspective, ed. M. Čapek, K. Hrubý, New York 1981;
◦ What is a Nation, the Dilemma of Historical Experience, Religion and politics in the Modern World, ed. N. Smart, P. Merkl, New York 1983;
◦ The Bohemian – Moravian War Economy, The Economic History of Eastern Europe 1919–1975, ed. M. C. Kaser, E. A. Radice, Oxford 1986;
◦ Podloże Spoleczne Stosunków Polsko-Czechoslovackich, Nowoczesna Historia Polski, London 1987;
◦ Wechselwirkung von Kultur und Gewalt in mitteleuropäischen Geschichte, Kultur und Gewalt. Erfahrung einer Region, ed. K. Hrubý, Bern – Lancaster 1989;
◦ Elite and counter-elite in Soviet type societies, The Soviet Union and the Challenge of the Future, ed. A. Sthromas, M. A. Kaplan, New York 1989;
◦ Eastern Europe, Government and Economies in the postwar World, ed. A. Graham, A. Seldon, London – New York 1990;
◦ De sociale en economische ontwikkeling van Tsjechoslowakije na 1945, Republiek aan de Moldau, ed. K. Merkcs, H. Ramkema, Utrecht 1990;
◦ Anglo-Irish Motifs in Czech History, Great Britain, the USA, and the Bohemian Lands, ed. E. Hartmann, S. B. Winters, München 1990;
◦ Right and Left in Politics, Neo-Fascism in Europe, London 1991;
◦ Neofascism, West and East, The Far right in Western and Eastern Europe, London 1995;
◦ Kulturně historické souvislosti ve vývoji evropanství, Evropská dimenze ve vzdělávání a přípravě učitelů, 1996.

Časopisecké příspěvky:
Nové hospodářství, Plánované hospodářství, Statistický obzor, Sociální revue, Národohospodářský obzor, Politická ekonomie, SČ, Review of Income and Wealth, Systematics, Svědectví, Journal of Religious History, Soviet Studies, Sociological Analysis, Studies in Comparative Communism (Los Angeles), Jahrbuch der Wirtschaft Osteuropas (München), Studie (Roma), Proměny (Washington), Journal of Area Studies, Religion, History of European Ideas, Revue d'études comparatives est-ouest, Prague Economic papers, Czech Sociological review, Právník aj.

Edice:
◦ Human Rights and Responsibilities in a Divided World, 1996;
◦ Islam in Contact with Rival Civilizations, 1998;
◦ Kontrastní hodnoty a multikulturní společnost, 2002.

kh