Václav Láska

* 24. 8. 1862 Praha

† 27. 7. 1943 Řevnice

Absolvoval FF německé univerzity v Praze, kde se věnoval přírodovědným oborům. V l. 1890–95 působil na České vysoké škole technické v Praze, od 1895 na technice ve Lvově (kde byl v r. 1898 jmenován mimořádným profesorem aplikované matematiky a geofyziky), 1910–32 na UK v Praze (od r. 1911 jako řádný profesor). V r. 1920 v Praze založil (a do r. 1933 řídil) Státní ústav geofyzikální. Patří u nás i k prvním pěstitelům astrofyziky (zkoumal např. pohyb planet, proměnné hvězdy, komety a meteory aj.). Zabýval se rovněž přírodní filozofií, kterou chápal jako „logicky správnou a přitom harmonickou syntézu obsahu přírodních věd“; jedním z jeho problémů byl vztah matematiky, logiky a filozofie.

Bibliografie:
◦ Z díla: Počtářství geodetické, 1894;
◦ O názoru apriori v matematice, 1924;
◦ Úvod do kosmické fysiky a matematické geometrie, 1926;
◦ Úvod do geofyziky, 1927;
◦ Filosofie, matematika a přírodní věda v posledních třiceti letech, 1932;
◦ Úvod do filosofie, 1939 (rec. M. Materna v RF 1939 a A. Dratvová v ČM 1941).

Sborníky:
◦ Novodobá přírodní filosofie, Sb. přírodních věd ČA, 1929.

Časopisecké příspěvky:
◦ Filosofie prostoru, RF 1921;
◦ Problém logicismu v matematice, RF 1924;
◦ Matematika a logika. Připsáno památce Vorovkově, RF 1929;
◦ Nekonečno v matematice, RF 1931–32;
◦ Empiristická pravda a pravděpodobnost, RF 1933;
◦ Diskuse o problému času a relativity. Einsteinova relativita, RF 1936–37. Populárně vědecké příspěvky uveřejňoval také v novinách, zejména v Národních listech.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ ČM 1943 (nekrolog), ČBS, 1992.

jg