Zdeněk Mathauser

* 3. 6. 1920 Rudolfov, okr. České Budějovice
† 27. 5. 2007 Praha

Nejdelšího školního vzdělání se mu dostalo na Masarykově reálném gymnáziu v Plzni – od sekundy v r. 1933 do maturity v r. 1939. Po památném zimním semestru a po uzavření českých vysokých škol v témže roce byl do r. 1945 nasazen u dráhy – nejdříve jako dělník u vrchní stavby a telegrafista, poté jako výpravčí na různých stanicích v jižních Čechách a poslední dva roky v Bavorsku. Po válce ukončil v r. 1947 na FF UK studium filozofie a ruštiny, v r. 1948 napsal doktorskou dizertaci o relaci „Husserl – Losskij“ (PhDr. 1949). Nástup na katedře filozofie u prof. J. B. Kozáka, s nímž měl psát knihu o noetice, byl zmařen únorovým pučem. Po kratším působení na gymnáziu v Č. Budějovicích přednášel od r. 1949 filozofii a ruskou literaturu na místní PedF, v l. 1953–60 dějiny ruské literatury, teorii literatury a estetiku na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze (externě zároveň na FF UK). Poté působil jako vědecký pracovník postupně ve třech pražských filologických ústavech ČSAV (1968–70 ředitel Ústavu jazyků a literatur) a po odvolání z ředitelské funkce, v l. 1970–80, v ústavu uměnovědném, kde byl ovšem pověřován spíše pracemi pomocnými; po dovršení 60 let byl zde penzionován. Docent od r. 1956, CSc. 1957, DrSc. 1965, řádným profesorem FF UK pro obor ruské literatury se stal r. 1967. Od r. 1969 mu byla výuka zakázána, po listopadu 1989 byl rehabilitován; na čas ještě obnovil přednášky – z teorie literatury pro posluchače FF UK, ze světové literatury pro posluchače studia bakalářského. Je členem, resp. funkcionářem domácích i zahraničních vědeckých společností. Četné přednášky a povinnosti oponentské, měl též na Slovensku.

Přitažlivá byla pro mne vždy noetika, zvláště novokantovská a fenomenologická. I svůj druhý, filologický obor jsem se snažil pěstovat s „filozofickou úchylkou“. (Proto také po zákazu působení v rusistice po r. 1970 jsem trvale zakotvil v estetice.) Lákalo mne hledat paralely mezi filozofickými a básnickými proudy, jež se v dějinách kultury objevovaly souběžně, přičemž nemívaly o sobě vzájemné povědomí: Srov. v 2. dekádě 20. století apsychologismus a esencialismus ve fenomenologii na jedné straně, ve výtvarné a básnické avantgardě (rus. kubofuturismus) na straně druhé, anebo v poezii od 60. let duchovní verše „samovyjevování“ u Gennadije Ajgiho coby paralela k Heideggerově existenciální transformaci fenomenologické filozofie. Zájmem o tuto filozofii je dána např. i má práce o Husserlově korekci Brentanovy koncepce intencionality, o fenomenologii v ruské filozofii, zvláště pak o Losevově včlenění konceptu intencionality do oné teorie symbolu, jež rozvíjí tradici Schellingovu a Goethovu. Na tuto linii se pokouším navazovat v řadě prací o symbolu, alegorii a metafoře. V posledních dvou desetiletích se mj. věnuji propracování takové komplexnosti ve studiu „umělecké situace“ textu, která by nebyla jen sečítáním základních přístupů – genetického a sémiotického, morfologického a ontologického. Hledám naopak organické propojení (srov. čtvercový „model umělecké specifičnosti“), v němž se jeví nejen vzájemná odlišnost přístupů uvnitř každého z obou párů, ale též stopy jednoho přístupu v přístupu opačném.

Bibliografie:
O umělecké specifičnosti sovětské literatury, 1956;
Umění poezie. Vladimír Majakovskij a jeho doba, 1964; (Poet-mir, 1967; Die Kunst der Poesie, 1967);
Spirála poezie. Ruské básnictví od r. 1945 do současnosti, 1967;
Nepopulární studie. Z dějin ruské avantgardy, 1969 (do r. 1990 v „libri prohibiti“);
Die Spirale der Poesie. Die russische Dichtung seit 1945, Frankfurt am Main 1975;
Umění a skutečnost (spoluautorství), 1976;
Literatúra a anticipácia, 1982;
Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu, 1989;
Estetické alternativy, 1994;
Mezi filozofií a poezií, 1995;
Básnivé nápovědi Husserlovy fenomenologie, 2006.

Sborníky:
Nihil et infinitum ruského futurismu, AUC – Phil. 1–3, 1967;
Logika nelogičnosti, Problémy literárnej avantgardy, 1968;
Mezi stylistikou a ontologií, Slavic Poetics. Essays in Honor of K. Taranovsky, ed. R. Jakobson, C. H. van Schooneveld, D. S. Worth, The Hague-Paris 1973;
L'histoire des avant-gardes européennes du point de vue de deux problèmes du Congrès de l'AILC, Littérature et société, Actes de VIe Congrès de l'AILC, Stuttgart 1975;
Literatur und Antizipation, Neohelicon V-1, Akad. Kiadó, Budapest 1977;
Zur Typologie der ästhetischen und künstlerischen Richtungen, Linguistic and Literary Studies in Eastern Europe, ed. J. Odmark, Amsterdam 1979;
Zich a dnešek, Vědecký odkaz Otakara Zicha, ed. R. Pečman, 1981;
Kierunek artystyczny a wartość artystyczna, Kryzys estetyki? ed. M. Golaszewska, Krakow 1983;
K intersémiotické problematice uměleckých druhů, Uměnovědné studie V, ed. M. Kubínová, 1984;
Zur Struktur der europäischen Avantgarden, Literarische Avantgarden, ed. M. Hardt, Darmstadt 1989;
Fenomenologie a umění, O Edmundu Husserlovi, ed. P. Marek, 1991;
Brentano, Husserl und die zeitgenössische Philosophie der Exteriorität, T. G. Masaryk und die Brentano-Schule, ed. J. Zumr, Th. Binder, Praha-Graz 1992;
Subjekt liričeskogo stichotvorenija, Litteraria humanitas. Genologické studie II, ed. M. Mikulášek, 1993;
K trojímu pojetí intuitivismu, Intuice ve vědě a filozofii, ed. J. Stachová, J. Nosek, 1993;
K možnosti komplexního modelu „umělecké situace“, Model a analogie ve vědě, umění a filozofii, ed. J. Stachová, 1994;
Konferenční účtování aneb Pluralita a systém, Oleg Sus redivivus, ed. R. Pečman, P. Osolsobě, 1994;
Co vidíme uměleckými texty? Realismus ve vědě a filozofii, ed. J. Nosek, J. Stachová, 1995;
Schizophrene Sprachspiele der Diktaturen, Die Sprache der Diktaturen und Diktatoren, ed. K. Steinke, Heidelberg 1995;
Vier literaturwissenschaftliche Fragestellungen, Intentionalität-Werte-Kunst. Husserl. Ingarden. Patočka, ed. J. Bloss, W. Stróżewski, J. Zumr, 1995;
Sémiotika umění, Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 1995;
Filozofie předpokladovosti a teorie umění, Martin Heidegger a problémy myšlení, ed. M. Pauza, 1996.

Časopisecké příspěvky:
O společenském a osobním v umělecké literatuře, K otázce dialektických souvislostí literárního díla, Čs. rusistika 1957;
Midasovský a tantalovský komplex umělecké kritiky, Plamen 1965;
Života bratr Pasternak, Host do domu 1966;
Jas sněhů z transcendentna, Host do domu 1967;
Obraz estetiky 20. století, Estetika 1966;
Hrozba přelidštění, Literární listy 1968;
Estetický ideál a estetický reál, Estetika 1969;
Bufonul mistic, Secolul 20, Bucarest 1969, č. 1;
Ontologicko-stylistický model romantického díla, Slavia 1973;
Řada předpokladová a řada realizační, Slovenská literatúra 1977;
Umenie a ontológia I, II, Výtvarný život 1985, č. 4, 5;
Virtuóznost a metahabilita, Estetika 1987;
Prilog metapozicijama u umetničkoj situaciji, Kniževna reč 1988, č. 32;
Poselství boha Herma, Kmen 1989, č. 29;
Filozof „stříbrného věku“, Volné sdružení českých rusistů 1989–90, č. II–III, 1990, č. IV; Edmund Husserl a ruská filozofie, FČ 1990;
Dialektika a hermeneutika vo výklade umenia, Výtvarný život 1990, č. 3, 4;
Mechanik-Tropen-Quadrat des künstlerisch Spezifischen, Europäische Zeitschrift für Semiotische Studien, Vol. 3–8, 1991;
Sémiotika a hermeneutika, FČ 1991;
Estetický objekt v dějinách fenomenologie a hermeneutiky, Slovenská literatúra 1991, č. 5–6;
Text a samodanost, Tvar 1991, č. 32;
„Sekundární literatura“ či „paralelní kontemplace“? Česká literatura 1992;
Husserlova fenomenologie a literární teorie 20. století, Slavia 1993;
Moderna a postmoderna. (K otázce plurality a komplexnosti v současné teorii literatury), Host 1994, č. 4;
Estetická hodnota: „mizí“ či je „viděna“? Slovenská literatúra 1994, č. 5–6;
Od metafor k paradoxům (Umění na křižovatce teorií bytí), Tvar 1995, č. 16;
M. Bachtin očima německé literární vědy, Slovenská literatúra 1996, č. 1–2;
Filozofická inspirace starého Ahasvéra R. J., Tvar 1996, č. 13;
Text, který svítí, Tvar 1997, č. 1.

Literatura:
◦ Kratkaja literaturnaja enciklopedija, t. 4, Moskva 1967, heslo Matgauzer Zdenek; F. Kautman: Doslov k Z. M.: Nepopulární studie, 1969;
◦ J. Volek: Z. M.: 50, Estetika 1970;
◦ V. Svatoň: „Předpoklady“ a „realizace“ v estetice Z. M., Estetika 1990;
◦ F. Miko: Vztľakovosť literárnej vedy, literatúry, vedca, Slovenská literatúra 1990;
◦ I. Pospíšil: H ĺ bka a vzopätie, F. Matejov: Anamnéza kontextov, Slovenské pohľady 1990, č. 3 (dvojrecenze Metodologických meditací s celkovým zhodnocením autora);
◦ Vedomie a znaková podstata umenia, Romboid 1991, č. 4 (rozhovor autora se šesti slovenskými literárními vědci a estetiky o Metodologických meditacích);
◦ J. Trávníček: Myšlení = styl, styl = osobnost, LN 1995, č. 60;
◦ F. Matejov: O múzickej fenomenológii modernej poézie v čase postmoderny, Slovenská literatúra 1995, č. 2–3;
◦ apl: Pětasedmdesát let mezi filozofií a poezií, Tvar 1995, č. 11;
◦ ČF ve 20. století, 1995;
◦ Z. Hrbata: Z. M.: Mezi filosofií a poezií, FČ 1996;
◦ O. Bakoš: Medzi filozofiou a poeziou, Filozofia 1996.

a