Pavel Materna

* 21. 4. 1930 Hněvkovice

Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze 8 vystudoval na UK filozofii a psychologii (1949–53); 1957 absolvoval kandidaturu věd, specializace logika. Po vojenské prezenční službě na Vojenské politické akademii (jako učitel filozofie a logiky), dvouleté brigádě v SONP Kladno a tříletém působení v teoretické redakci technického nakladatelství (SNTL Praha) nastupuje r. 1965 jako odborný asistent na FF MU (tehdy UJEP) v Brně. Zde se habilituje (1966) a ve funkci docenta pracuje až do začátku normalizace, kdy je přeřazen na bezvýznamné místo bez možnosti přednášet a publikovat. Odchází proto r. 1977 do Prahy, kde působí do r. 1989 jako „specialista“ v projektovém ústavu (PÚDIS). Od r. 1990 pracuje v ČSAV (později AV ČR) a od r. 1991 zároveň jako profesor logiky na FF (od r. 1995 i na Fakultě informatiky) MU v Brně. Přednášel rovněž na univerzitě ve Vídni.

V prvním období své činnosti (do 70. let) se pokusil říci něco o definici (Zu einigen Fragen der modernen Definitionslehre), metodě (Operative Auffassung der Methode) a povaze problému (On Problems). Kromě toho překládal některé sémantické, logické a metodologické práce z polštiny a angličtiny (Schaff, Tarski, Kotarbiński, Grzegorczyk). Od 70. let je pod určujícím vlivem prací Pavla Tichého, jehož originální pojetí logiky přejímá, propaguje a aplikuje na řešení jednotlivých problémů logické analýzy přirozeného jazyka. Spolupracuje se skupinou matematické lingvistiky v Praze (P. Sgall, E. Hajičová, J. Panevová aj.) a s brněnskými lingvisty (K. Pala, A. Svoboda, viz Brno Studies in English 12 a 13), přispívá k logické analýze funkční větné perspektivy (s A. Svobodou, Functional Sentence Perspective and Intensional Logic) a k logické analýze tázacích vět (např. Question-like and Non-Question-like Imperative Sentences). Poukazuje na uplatnění lambda-kalkulu a Tichého transparentní intenzionální logiky v teorii databázových systémů (např. – s J. Pokorným – Applying Simple Theory of Types to Data Bases), dále inicializuje a účastní se na návrhu datového modelu HIT, komerčně nevyužitého, ale v praxi používaného a teoreticky zdůvodněného (zejména J. Zlatuškou) a nakonec se soustřeďuje na logickou analýzu přirozeného jazyka, založenou na zmíněné Tichého teorii (s K. Palou a J. Zlatuškou: Logická analýza přirozeného jazyka), v jejímž rámci posléze vypracovává novou teorii pojmu (Svět pojmů a logika), podle níž pojem je abstraktní identifikační procedura definovatelná na základě kategorie konstrukce zavedené v transparentní intenzionální logice.

Bibliografie:
◦ Zu einigen Fragen der modernen Definitionslehre, 1959;
◦ Operative Auffassung der Methode, 1965;
◦ Umíte logicky myslet? 1968;
◦ On Problems, 1970;
◦ Logická analýza přirozeného jazyka (s K. Palou, J. Zlatuškou), 1989;
◦ Svět pojmů a logika, 1995, 22000;
◦ Concepts and Objects, Helsinky 1998;
◦ Procedural Semantics for Hyperintensional Logic: Foundations and Applications of Transparent Intensional Logic (s M. Duží, B. Jaspersenem), 2010;
◦ TIL jako procedurální logika: Průvodce zvídavého čtenáře Transparentní intencionální logikou (s M. Duží), 2012.

Sborníky:
◦ O. Zich a kol.: Moderní logika, 1958;
◦ Kritische Auseinandersetzung mit der Fregeschen Kategorie des Sinnes, Frege Conference 1984, Berlin 1984;
◦ Modes of Presentation: Concepts. Sense and Reference, 1992;
◦ Three Kinds of Using the Identity Sign, Logica '92, 1993;
◦ Conceptual Systems and Kripke's Puzzle, Logica '93, 1994;
◦ Funkcjonalna perspektywa zdaniowa a logika intensjonalna, s A. Svobodou, Znaczenie i prawda, ed. J. Pelc, Warszawa 1994;
◦ Logik und Begriff, Perspectives in Analytical Philosophy, ed. I. Max, W. Stelzner, Jena 1995.

Časopisecké příspěvky:
◦ Proti zastaralému pojetí formální logiky, K problematice tzv. implicitní definice, Podstata fráze, FČ 1956;
◦ Ještě k paradoxům, logice a dialektice, FČ 1957;
◦ O přístupu logiky k poměru mezi abstraktním a konkrétním, FČ 1958;
◦ Über die Formalisation auf der Basis des Aussagenlogik, AUC 1962;
◦ O „formalismu“ a metaforickém vyjadřování dialektiky, Pojem struktury z hlediska formální logiky, FČ 1964;
◦ Odpověď na kritiku, FČ 1965;
◦ Is the notion of „creative method“ a legitimate methodological concept? SPFFBU 1966;
◦ Redukce rozhodovacích problémů na zjišťovací problémy, FČ 1968;
◦ Theory of Types and Data Description, Kybernetika 1978;
◦ An Intensional Approach to Questions, Kybernetika 1979;
◦ Question-like and Non-question-like Imperative Sentences, Linguistics and Philosophy 1981;
◦ On Understanding and Believing, Prague Studies in Mathematical Linguistics 1983;
◦ Optional Participants in a Semantic Interpretation (s P. Sgallem), The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics (PBML) 1983;
◦ Disambiguating interrogative sentences through a logical analysis of answers, PBML 1986;
◦ Entity Sorts: What Are They? Computers and Artificial Intelligence (CAI) 1987;
◦ Information Capability of a Database Schema (s M. Duží), Kybernetika 1988;
◦ On theoretical approach to translation, Semantics, Internal and External Pragmatics, PBML 1990;
◦ Distinguishing capability informational capability of attributes (s M. Duží), CAI 1990;
◦ Transparent Approach to Logical Necessity and Possibility, FČ 1991;
◦ The Paradox of Analysis, SPFFBU 1992;
◦ Některá nedorozumění a neporozumění. Přátelská polemika s K. Berkou, FČ 1992;
◦ Concept, Meanings Are Concepts, From the Logical Point of View 1992;
◦ Pojem jako logický objekt, FČ 1993;
◦ Logical Analysis of Natural Language as an Organic Part of Logic, Studia philosophica 2/2015.
Přehled publikací P. M. z let 1969–2009: www.phil.muni.cz/~materna/selected_publications.html

Překlady:
◦ A. Grzegorczyk: Populární logika (s před.), 1957;
◦ A. Schaff: Úvod do sémantiky, 1963;
◦ A. Tarski: Úvod do logiky a metodologie deduktivních věd, 1966;
◦ T. Kotarbiński: Praxeologie, 1970.

Literatura:
◦ Between Words and Worlds: A Festchrift for P. M., eds. T. Childers, J. Palomäki, 2000;
◦ Profesorovi P. M. k 85. narozeninám, Studia philosophica 2/2015.

a