Ivan Mirčuk

* 18. 6. 1891 Stryj (Východní Halič, dnes Ukrajina)

† 2. 5. 1961 Mnichov

Od r. 1910 žil ve Vídni, kde se r. 1921 habilitoval pro filozofii, v l. 1922–45 v ČSR. Od r. 1926 byl profesorem Svobodné ukrajinské univerzity v Praze, po r. 1945 působil na téže univerzitě po jejím přenesení do Mnichova.

V teoretické filozofii – na rozdíl od těch novokantovců, kteří rozpracovávali otázku „času o sobě“ – formuloval problém metageometrie a logické (tj. nikoli ontologické, a tím spíše nikoli naturalistické) konstrukce „prostoru o sobě“, proti tradiční kantovské koncepci prostoru jako nazírací formy. Etiku spojoval s filozofií dějin. Kulturní rozkvět společnosti propojoval s vysokou individuální morálkou všech jejích členů, podporovanou zvláště vysokou úrovní morálky vládnoucích složek, zejména politiků daného státu. Politici, kteří sledují pouze dobro (zájmy) občanů, se nevyhnutelně dopouštějí nemorálních aktů. V takovém případě následuje morální rozklad společnosti a posléze krach státu. Za jedinou historickou perspektivu považoval podřízení státních orgánů morálce, otevřenost mezinárodní politiky a spolupráci států. Tak dojde i k vítězství kultury nad civilizací. Na tomto základě rozvíjel rovněž filozofii ukrajinských dějin. Ve 20. letech v diskuzi o možnosti „slovanské filozofie“ zastával kladné stanovisko: doporučoval rozvíjet praktickou filozofii života, v níž právě slovanští myslitelé dosahovali nejvyšších kvalit; varoval před jen umělým přesazováním západoevropské filozofie (doporučoval pouhé přejímání, nikoli však rozvíjení).

Bibliografie:
Lekciji po istoriji etyky, 1922;
Etyka a polityka, 1923;
Osnovy hrec'koji etyky, 1923;
H. S. Skovoroda. Zamitky do istoriji ukrajins'koji kuľtury, 1925;
Fiľosofični osnovy svitohljadu Masaryka, 1925;
Zahaľna estetyka, 1926;
H. S. Skoworoda, ein ukrainischer Philosoph des XVIII. Jahrhunderts, Leipzig 1928;
Handbuch der Ukraine, Leipzig 1941;
Die ukrainische Kultur in ihrem geschichtlichen Werden, Berlin 1944;
Istoryčno-ideolohični osnovy teoriji III Rymu, München 1954;
Geschichte der ukrainischen Kultur, München 1957.

Sborníky:
Metageometrija ta jiji značinnja dlja teoriji prostoru u Kanta, Naukovyj juvilejnyj zbirnyk Ukrajins'koho Viľnoho Universytetu v Prazi I, 1925;
Petro Lodij ta joho pereklad Elementa Philosophiae Baumejstera, Abhandlungen des Ukrainischen Wissenschaftlichen Instituts in Berlin, 1927;
Tolstoi und Skoworoda. Zwei nationale Typen, Abhandlungen des Ukrainischen Wiss. Instituts II, Berlin 1929;
Kirche und geistiges Leben in der Ukraine (10.–16. Jhd.), Das Geistige Leben der Ukraine in Vergangenheit und Gegenwart, Münster 1930;
Das geistige Leben der Ukraine im XVI. und XVII. Jhd., Ukraine und die Union, Berlin 1930;
Der Messianismus bei den Slawen, Jahrbücher für Kultur und Geschichte der Slawen II, Breslau 1930;
Die Rolle des Dämonischen bei den Ostslawen, Annuaire de l'Institut de Philologie et d' Histoire Orientales et Slaves V, Bruxelles 1937;
Svitohljad ukrajins'koho narodu. Sproba charakterystyky, Naukovyj zbirnyk Ukrajins'koho Viľnoho Universytetu v Prazi III, 1942.

Časopisecké příspěvky:
O slowianskiej filozofji. Próba charakterystyky, Przegląd Filozoficzny (Warszawa) 1927;
Die slawische Philosophie in ihren Grundzügen und Hauptproblemen, Kantstudien (Berlin) 1930;
Philosophische Elemente in der Weltanschauung Masaryks, Praci Ukrajins'koho ist. fil. tovarystva v Prazi 1930;
Christian Wolff und seine Schule in der Ukraine, Germanoslavica 1933.

Literatura:
◦ F. Pelikán, J. Tvrdý: Současná filosofie u Slovanů, 1932;
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ G. Stadtmüller: Ivan Mirtschuk, Jahrbücher für Geschichte Osteuropas, 1961;
◦ J. Bojko: Ivan Mirchuk, The Annals of the Ukrainian Academy of Arts and Sciences in the USA, New York 1961;
◦ Slovanský přehled 1993, č. 1.

vg