Zdeněk Neubauer

* 30. 5. 1942 Brno

† 5. 7. 2016

Po absolvování Ecole International de Genève a po maturitě na gymnáziu v Praze (1960) studoval na PřF (1960–65 mikrobiologii, chemii, biologii) a na FF (1965–71); RNDr. 1970, PhDr. 1971. Pracoval v Mikrobiologickém ústavu ČSAV (1965–66), PřF UK (vědecká aspirantura 1966–67), Laboratoire Internazionale di Genetica e Biofisica v Neapoli (1967–70), PřF UK (1970–80; zde spoluzakládal filozofickou skupinu "Platonská akademie"), jako programátor v ČKD (1982–90). Od r. 1990 působil na katedře filozofie přírodních věd PřF UK; 1991 docent, 1992 profesor obecné biologie. Přednášel na PřF UK a FF UK filozofické a epistemologické problémy přírodních věd, základy biologického myšlení, problémy teorie a evoluce ad. – Jeho otec Zdeněk N. (1901–56) byl profesorem správní vědy a správního práva na MU a UK. Věnoval se rovněž právní filozofii; k problematice, jíž se zabývala brněnská normativní právní škola, přispěl např. studiemi Problém vůle v poznávání normativním a teleologickém (Sb. prací k 50. narozeninám K. Engliše, 1930) a Weyrova teorie práva (Časopis pro právo a státní vědu, 1937). Knižně vydal např. Státověda a teorie politiky (1929), Ústava moderní demokracie (1930), Ústavní listina ČSR (1931), Pojem státního území (1932).

V průběhu své činnosti v Ústavu genetiky a biofyziky v Neapoli dosáhl v biologii priority několika nových poznatků v oblasti regulátorových genů a řízených dědičných změn na úrovni genové aktivity, struktury genetické informace a morfogeneze bakteriálních kolonií. Pro své nekonformní odborné i politické postoje opustil v r. 1982 PřF UK a věnoval se převážně filozofii (účast na soukromých přednáškách prof. Patočky, studium teologie, religionistiky a uměnovědy, vědecko-filozofické přednášky pod krycím názvem Kybernetické problémy přírodovědy). Jeho práce týkající se vědy a kultury, mysli a těla, vědomí a nevědomí, religionistiky, hermeneutiky a hlubinné psychologie vycházely v samizdatu. Zabýval se filozofickými problémy biologie a fyziky, zejména prostorem možností a uskutečňování, epistemologickým významem tvaru a rolí mýtických motivů v poznání.

Bibliografie:
◦ Deus et natura, SI 1980;
◦ Kybernetické problémy přírodovědy, SI 1984;
◦ Střetnutí paradigmat v současné biologii, SI 1985;
◦ Bytí a subjektivita – Ricœurovské eseje, SI 1986;
◦ Implikátní a explikátní řád živé skutečnosti (s J. Fialou), 1986;
◦ Cesta za smyslem bytí a poznání, SI 1988 (sb. přednášek cyklu Kybernetické problémy přírodovědy);
◦ Do světa na zkušenou čili O cestách tam a zase zpátky, 1990, 21992;
◦ Faustova tajemná milenka, 1991;
◦ Nový Areopág, 1992;
◦ Přímluvce postmoderny, 1994.

Sborníky:
◦ O povaze bytí, Cesta za smyslem bytí a poznání, 1988;
◦ K subjektivitě bytí a fenomenologii živé skutečnosti aneb Manifest Teoretické Biologie, Pamětní spis k životním a pracovním jubileím prof. PhDr. Radima Palouše, Dr.h.c., 1995.

Časopisecké příspěvky:
◦ Chiliasmus a eschatologie aneb partnerství s přírodou, FČ 1991;
◦ O původu tvarů, Fenix "vědeckého kreacionismu" (s L. Bělkou), Estetika v biochemii, Stará a nová aliance neboli Bible, Linne a Darwin, Redukcionismus v chemii, Vesmír (V) 1991;
◦ Mythus. Kosmologická stať, Prostor (P) 1991;
◦ Vyprávění o svatém Grálu, Nezávislá úvaha o symbolice nového schizmatu, Souvislosti (S), 1991;
◦ Pád totality a konec vědeckého světonázoru, Marxismus, Přítomnost (Př) 1991;
◦ Rádl redivivus (kol. autorů), Př 1992;
◦ Věda, spiritualita a globální krize vstříc světu s budoucností (s M. Svobodovou), Holografický model mozku (s K. H. Pribramem), Dogma a karma, Gemma (G) 1992;
◦ Kreacionismus jako karikatura vědy (s L. Bělkou), Gaia – návrat bohyně, Viry a viry, V 1992;
◦ Vstříc světu s budoucností (s P. Holubem, J. Praskem), Respekt (R) 1992;
◦ Změny paradigmatu, P 1992;
◦ Pluralita, svoboda a demokracie z hlediska ontologie stvoření, P 1993;
◦ Noční rozhovor s Nikodémem, Holo, eko, trans – předpony nového věku, S 1993;
◦ Popperovské medailonky, V 1993;
◦ Pocta L. Klímovi (s J. Chuchmou), R 1993;
◦ Lejzr a smrt (s S. Komárkem), Tvar 1993;
◦ Postmoderna jako renesance, Když se mění paradigma, Kritický sborník (KS) 1993;
◦ Myslet tvar, Věda 20. století a nový obraz světa (kol. autorů), P 1994;
◦ Duše Čech (s M. Svobodovou), Chvála bláznovství, G 1994;
◦ Nebe a země, věda a mýtus, S 1994;
◦ Nedorozumění v Třešti, V 1994;
◦ Štít (s M. Jůzou, E. Jůzovou), S 1995;
◦ O náhodě a spontaneitě, V 1995;
◦ Vhled a vzhled neboli O intuici, KS 1995;
◦ Křesťanský mýtus? KřR 1995.

Předmluvy:
◦ Pojednání o Kameni mudrců, in M. Kushi: Kámen filosofů. Úvod do alchymie, transmutace a Nové vědy, 1997.

Literatura:
◦ Laudatio Z. N. Sb. k padesátinám Z. N., 1992;
◦ M. Růžička: Potulné rytířství Z. N., LN 27. 11. 1993;
◦ ČF ve 20. století, 1995;
◦ Palouš M. nekrolog in FČ 4/2016.

jkr