Jaroslava Pešková

* 20. 3. 1929 Plzeň

† 3. 2. 2006 Praha

Maturovala v r. 1948 na gymnáziu v Plzni, v l. 1948–52 studovala na FF UK filozofii, historii a pedagogiku; PhDr. 1952. Od r. 1953 působila na katedře filozofie FF UK, v r. 1965 se habilitovala pro obor dějiny filozofie. Její filozofickou orientaci ovlivnily od poloviny 60. let semináře Jana Patočky o fenomenologii. V 80. letech byla nucena přejít na katedru pedagogiky FF UK. V r. 1991 byla jmenována profesorkou filozofie se zaměřením na filozofii výchovy, v l. 1991–93 byla vedoucí katedry filozofie FF UK, od r. 1994 vedoucí katedry filozofie a společenských věd PedF UK.

Během vysokoškolských studií se i zásluhou L. Svobody začala zabývat svým prvním celoživotním tématem – dějinami české filozofie. Ve svých domácích i zahraničních publikacích se věnovala místu filozofie při formování novodobé české společnosti, J. Jungmannovi, českému herbartismu, F. Krejčímu, F. Drtinovi, T. G. Masarykovi, J. Popelové a zvláště J. A. Komenskému, osobnosti, jež na počátku nové epochy dokázala vyjádřit složitou problematiku krize 17. století a odkrývat půdorys lidských možností, sebepoznání a sebevědomí v horizontu světa. S komeniologickými pracemi souvisejí její další hlavní témata: filozofie výchovy jako přirozená součást filozofie, důsledek její antropologické orientace, a otázky tradice jako způsobu zvýznamňování minulosti, které je půdou porozumění pro ustrojení současnosti. Filozofie je tak pro P. cestou ke skrytým předpokladům místa člověka v celku světa.

Bibliografie:
Utopický socialismus v Čechách v 19. století, 1965;
Problém změny v životě člověka, 1985;
Problém přírody a přirozenosti v 19. století, 1986;
Já člověk... Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra, s L. Schückovou, 1991;
František Drtina, s Jarmilou Peškovou, 1991;
Všichni na jednom jevišti světa, s F. Kožíkem, 1991;
Role vědomí v dějinách, 1997.

Sborníky:
K některým otázkám etiky v pojetí K. Marxe, Sb. k 60. narozeninám prof. J. Popelové, 1964;
Die Hegelsche Dialektik und die Theorie der Sozialen Perspektive, Der Streit um Hegel bei den Slawen, 1967;
Základné otázky teórie a metódy axiológie, Problémy životných hodnot človeka, 1969;
Comenius's Effort to cultivate Human Personality, Colloquium Comenianum, 1982;
Filozofické problémy historismu, Uměnovědné studie, 1982;
Místo filosofie v procesu formování novodobé české společnosti, Měšťanská kultura v Čechách 19. století, 1983;
Problém filozofie dějin v díle prof. J. Popelové, J. Popelová – filozofka a učitelka filozofie, 1984;
Divadlo jako způsob vědomí sebe sama, Divadlo v české kultuře 19. století, 1985;
Vztah filozofie a speciálních věd, Filozofie v dějinách a současnosti, 1986;
Artikulace a komunikace problému modernismu, Problémy české moderní kultury, 1988;
František Čupr, Josef Dastich, Gustav Adolf Lindner, Josef Durdík, Antologie, 1989;
Problém hodnot v českém filozofickém myšlení třicátých let, České filozofické myšlení ve třicátých letech našeho století, 1989;
Snění jako dimenze lidské bytosti, Proudy české umělecké tvorby 19. století. Sen a ideál, 1990;
Smích jako sociální skutečnost, Proudy české umělecké tvorby 19. století. Smích v umění, 1991;
◦ T. G. Masaryk a výklad českých dějin, 1991;
Philosophical Base of the Work of Comenius, Comenius in World Science and Culture, 1991;
Comenius and the Czech and World Culture, Homage to J. A. Comenius, 1991;
Philosophische Argumentation und aktuelle Aspecte der Consultatio, Johan Amos Comenius und die Genese des modernen Europa, Bayreuth – Prag 1991;
Filosofický a pedagogický význam Komenského všenápravné koncepce, J. A. Komenský, projektant nápravy věcí lidských, 1992;
„Všichni na jednom jevišti velkého světa stojíme“, Po cestách naléhavosti myšlení, 1993;
Čechy a Evropa v 19. století, Čechy a Evropa v kultuře 19. století, 1993;
Le „symbole“ dans le cadre de la conception pansophique de Comenius, La visualisation des choses et la conception philosophique du monde dans L`oeuvre de Comenius, Paris 1994;
Palacký, Patočka, Klácel, Herbartismus, G. Durzoi, A. Roussel: Filosofický slovník, 1994;
Role vědomí o dějinách a dějinnosti při řešení národnostních problémů, První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk, 1995.

Časopisecké příspěvky:
Několik poznámek k aktuálním problémům dějin filosofie, Filosof a člověk František Krejčí, FČ 1958;
Etika Františka Krejčího, Československá psychologie 1958;
Ohlasy Kanta v české filosofii, Kantův pokus o zdůvodnění mravní povinnosti, AUC – PhH 1974;
Jungmannovo působení ve světle filosofické reflexe, AUC – philologica 1974;
Problémy filosofického myšlení v době Karla IV, AUC – HUCP 1981;
Názory D. Diderota, AUC – PhH 1983;
Problém zkušenosti ve filosofii na přelomu 17. a 18. století, SCeH 1983;
Problém tradice a jejího vlivu na národní charakter, Opus musicum 1984;
Podíl Hegelovy filozofie práva na formování českého sociálně teoretického myšlení 19. století, AUC – PhH 1986;
Problém filozofie v díle J. A. Komenského, SCeH 1987;
Rozvoj filozoficko-metodologické dimenze v české vědě 19. století, AUC – HUCP 1988;
Der Natur und Natürlichkeitsbegriff im Werk J. A. Komenský's, Acta comeniana 1988;
„Komunikační materiál“ a problém jeho kultivace, AUC – philologica 1988;
Filozofické zamyšlení nad dílem T. G. Masaryka, Studia paedagogica 1990;
Člověk a jeho svět, Architektura 1990;
Tradice a budoucnost, DaS 1991;
Problém názornosti a smyslovosti v Komenského díle Orbis Pictus, Pedagogická revue 1992;
Aktuální aspekty filosofické argumentace v Komenského Konsultaci, FČ 1992;
Cíle humanitního vzdělání v současné době u nás, Documenta Pragensia 1993;
Proč právě ženy? Documenta Pragensia 1995;
Já a ty ve společném prostoru aneb problémy sociální komunikace, Výchova a vzdělání v pozdní době 1995;
„Technologie“ – otevírání lidského obzoru na prahu třetího tisíciletí, Dítě, výchova a kulturní proměny světa 1995.

Literatura:
◦ KjK, 1992;
◦ Rozhovor mezi filosofkou a historičkou o ženské otázce v Čechách (s P. Horskou), FČ 1992;
◦ J. Zouhar: Filosofie jako cesta k předpokladům, SCeH 1995.

jz