Petr Payne

* asi 1385

† 1. 9. 1456 Praha

Byl pro svůj anglický původ zván Engliš. – Do r. 1412 působil na univerzitě v Oxfordu, kde přijal Viklefovy zásady, kterým zůstal natrvalo věrný. V r. 1415 přišel do Prahy a v r. 1417 jej univerzita přijala za člena profesorského kolegia. Jeho osud byl pak spjat s husitským hnutím (s měšťanským pražským křídlem M. Jakoubka ze Stříbra aj.) a později i s poděbradským utrakvismem. Svými názory stál v mnoha ohledech blízko i pražské škole U černé růže Mikuláše a Petra z Drážďan; do měšťanského a univerzitního husitismu vnášel prvky objevující se v lidovém kacířství valdenských. V r. 1420 byl členem poselstva do Polska: spolu s M. Janem Kardinálem obhajoval na krakovské univerzitě pražské artikuly. V l. 1421–34 byl činný v husitské konzistoři. Náležel též k mluvčím českého poselstva na basilejském sněmu (1433), kde mu připadla obhajoba zásady o chudobě kněžstva (jeho basilejské traktáty vydal F. M. Bartoš v Archivu táborském, 1949). Po Lipanech (1434) opustil Prahu a vrátil se až v r. 1448 s Janem Rokycanou. Zbytek života strávil v klášteře Na Slovanech. Je autorem četných polemik, obran, disputací, výkladů, protokolárních zápisů i traktátů.

Bibliografie (z díla):
◦ Tractatus de necessitate absoluta eveniencium (Praha UK V 9, fol. 68v–75v, z l. 1415–20);
◦ Intimatio contra positionem de natura universalium Nicolai de Stoiczin (Wien ÖNB 4457 fol. 206v–207r).

Literatura:
◦ F. M. Bartoš: Literární činnost M. J. Rokycany, M. P. P., 1928;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ R. Kalivoda: Husitská ideologie, 1961;
◦ F. Šmahel: Verzeichnis, 1980;
◦ Slovník latinských spisovatelů, 1984;
◦ V. Herold: Pražská univerzita a Wyclif, 1985;
◦ J. Nechutová: Traktát De ymaginibus připisovaný P. P., Husitský Tábor 1987;
◦ Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995.

md