Miloslav Ransdorf

* 15. 2. 1953 Rakovník

† 22. 1. 2016 Praha

Absolvoval studium filozofie a dějepisu na FF UK (1972–77). V oblasti dějin filozofie začínal v semináři Dušana Machovce, ve sféře obecných dějin (zvl. dějin vědy) u Josefa Haubelta. Diplomovou práci Společenské předpoklady pro vznik vědeckého myšlení v archaickém Řecku napsal pod vedením Jana Pečírky a Dušana Machovce. V l. 1977–84 na katedře filozofie FF UK vyučoval dějiny filozofie antické a středověké, nejprve jako aspirant, poté jako odborný asistent. Titul PhDr. získal v r. 1978 (dizertace Politické teorie rané renesance a reformace), titul CSc. v r. 1982 (dizertace Husitská ideologie a vznik raně buržoasního myšlení). V r. 1984 nastoupil jako samostatný vědecký pracovník do Prognostického ústavu ČSAV; podílel se na vypracování Souhrnné prognózy vývoje Československa do roku 2010 (říjen 1988; vedoucím autorského kolektivu byl Valtr Komárek). V r. 1990 byl zvolen za KSČ do Federálního shromáždění, znovu v r. 1992 (poslancem FS byl do konce r. 1992). V letech 1996–2004 byl člen Poslanecké sněmovny PČR, 2004–2016 poslanec Evropského parlamentu.

V R. vědecké práci se vyčlenily dva základní okruhy: dějiny filozofie a ideologií (zvláště antika a středověk) a teorie společenského vývoje. V knižní studii Kapitoly z geneze husitské ideologie analyzoval na podkladě rukopisných i vydaných pramenů Viklefovu filozofii a teologii, myšlení Jana Husa, Jakoubka ze Stříbra a Jana Želivského. Ukazuje, jak v recepci Viklefa dochází k potlačení ontologického rámce myšlenek „evangelického doktora“ ve prospěch problematiky člověka a společnosti, rozebírá základy teorie spravedlivého feudalismu u Husa, poukazuje na antitetický ráz Jakoubkovy společenské a kulturní kritiky, na případě Husa, Jakoubka a Želivského líčí postupné srůstání různých prvků (česká reformní tradice, viklefismus, lidové kacířství) do podoby ideologie husitské revoluce. Z dějin české reformace vydal ještě kromě drobnějších studií (Chebský soudce a reformační dějinné myšlení, Vztah Prahy a Tábora v bádání o Jakoubkovi ze Stříbra) knížky Mistr Jan Hus (1993) a Muž velké touhy. Komenský proti proudu dějin (1995). Připravoval edice Jakoubkových postil a dalších prací z dějin české reformace. Z dějin antické filozofie a z doby počátků křesťanství publikoval jen membra disiecta, z nichž nejzajímavější je stať Pojetí času u kappadockých otců (1985). Zde se zabývá formováním časových představ v antické filozofii (Platón, Aristotelés, Plotínos) i v raně křesťanské teologii, přičemž v kappadockých otcích vidí zprostředkující článek na cestě k augustinské koncepci času. Na vydání čekají R. obsáhlé svazky o vzniku filozofie v Řecku (kontinuita a diskontinuita při vzniku filozofie, vztah předfilozofických představ a filozofie, vztah společenské a vědecké racionality v Řecku), o novoplatonismu jakožto filozofii krize, o vývoji středověké filozofie od Eriugeny po Ockhama a Viklefa. K dějinám světové reformace se vztahuje studie Z myšlenkového světa reformace (1989), věnovaná Lutherovi, Kalvínovi a kalvinismu, puritanismu. R. zde zajímalo, jak se v těchto koncepcích rodí sociálně kritické a racionalistické ideologie novověku. S Vladimírou Dvořákovou vydal v Orientálním ústavu ČSAV v r. 1989 studii o vzniku americké ústavy The Roots of American political Culture. Obsáhlá studie Hledali spravedlivější svět (první díl sahá od Erasma a Luthera po Jeffersona a Madisona) zkoumá ideologie novověkých revolucí a formování teorie lidských práv. V oblasti teorie společenského vývoje se R. zabýval zejména marxistickou koncepcí vývoje společnosti. Vydal studii o Zdeňku Nejedlém (1988), kde ukázal na revolučně romantický a předmarxistický základ Nejedlého koncepce dějin, připravil práci o Kurtu Konradovi (čeká na vydání) a zejména vydal první díl své zatím největší práce Nové čtení Marxe (1996). V ní vychází z analýzy tří ústředních kategorií Marxových: zprostředkování, skutečnost, rozpor, rekonstruuje Marxovu koncepci společenských formací a podrobně rozebírá přechody mezi nimi. R. výklad vyúsťuje jednak v interpretaci dynamiky soudobého kapitalismu, jednak ve snahu postihnout příčiny selhání sovětského experimentu od Lenina po Gorbačova. R. navázal na české marxistické myšlení 60.–80. let (Kosík, Kalivoda, Zelený, Cibulka), stavěl na analýzách německé klasické filozofie, které v českém prostředí reprezentují zvl. Milan Sobotka a Ladislav Major. Snažil se o vytěžení jak východní, tak západní marxistické tradice; jeho úhel pohledu na opomíjené vrstvy Marxova myšlení (problém zprostředkování) ho vedl k pokusu o proměnu paradigmatu: od paradigmatu vědomí k paradigmatu komunikace. Tento pohled je spojený s hledáním nové subjektivity schopné systémových změn a s příklonem k pluralitnímu socialismu (o tom pojednává druhý díl Nového čtení Marxe). R. byl stoupencem integrativního pojetí marxismu a vedle snahy zahrnout všechny proudy marxismu usiloval ve svém Novém čtení Marxe o vzájemné proniknutí filozofie, ekonomie, sociologie i historických věd. – R. se věnoval i politické publicistice na stránkách Haló novin a Naší pravdy. Knižně vydal Anatomii parlamentu I–III (1992), pojednávající o dění ve Federálním shromáždění 1990–92, a Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992, s V. Dvořákovou a J. Kuncem), zabývající se dobou mccarthyismu v USA a problémem předpokladů a garancí demokratického vývoje.

Bibliografie:
◦ Kapitoly z geneze husitské ideologie, 1986;
◦ Zdeněk Nejedlý, 1988;
◦ Z myšlenkového světa reformace, 1989;
◦ The Roots of American Political Culture (s V. Dvořákovou), 1989;
◦ Anatomie parlamentu I–III, 1992;
◦ Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (s V. Dvořákovou, J. Kuncem), 1992;
◦ Mistr Jan Hus, 1993;
◦ Muž velké touhy. Komenský proti proudu dějin, 1995;
◦ Nové čtení Marxe, 1996;
◦ Hledali spravedlivější svět, 1996;
◦ Nové čtení Marxe I–II, 1996, 22012;
◦ Hledali spravedlivější svět I. Od Luthera po Jeffersona, 1996;
◦ Muž svědomí. Ernesto „Che“ Guevara, 2000;
◦ … není všem dnům konec, 2006;
◦ Svět zleva: nový pohled na současný svět (se S. Sujou), 2007.

Sborníky:
◦ Chebský soudce a reformační dějinné myšlení, Soudce smluvený v Chebu, 1982;
◦ Pojetí času u kappadockých otců, Problémy křesťanství, 1985.

Časopisecké příspěvky:
◦ Vztah Prahy a Tábora v bádání o Jakoubkovi ze Stříbra, Folia historica Bohemica 1985, č. 9.

Literatura:
◦ M. R. na stránkách Poslanecké sněmovny PČR;
Řada drobných novinových komentářů k R. politické činnosti v posledním období jeho života.

a