Vladimír Richter

* 14. 7. 1925 Brno-Chrlice

† 24. 2. 2013 Hochrum (Rakousko)

Po maturitě na Klasickém gymnáziu v Brně (1944) zapisoval matematiku a fyziku na PřF MU; v r. 1949 získal doktorát přírodních věd. V r. 1950 emigroval do Rakouska, kde se stal členem jezuitského řádu.V r. 1955 byl v Římě vysvěcen na kněze byzantsko–slovanského obřadu. Teologii a filozofii studoval v Pullachu u Mnichova (1952–54)a v Innsbrucku (1954–56). Na univerzitě v Innsbrucku se pak v r. 1964 stal docentem a v r. 1974 řádným profesorem křesťanské filozofie. Od r. 1982 vedl oddělení pro studium pramenů filozofie a teologie středověku. V l. 1962–69 byl hostujícím profesorem na římské Gregoriáně, od 1958 na FF v Mnichově, od 1991 na TF UP a od 1993 na FF MU.

R. vědecký zájem směřoval původně do oblasti moderní logiky a filozofie řeči (L. Wittgenstein). Od r. 1965 pracoval především v oblasti středověké filozofie a teologie, nejprve na literárním díle Viléma Ockhama, od r. 1981 na díle Jana Dunse Scota. Z ockhamovských prací si zaslouží pozornost kritické vydání Ockhamova výkladu k Aristotelově Fyzice (ve spolupráci s G. Leiboldem). R. upozornil na neautentičnost druhého (časově pozdějšího) úvodu tohoto díla a velké části Ockhamových akademických filozoficko-teologických a politických spisů. Scotovské studie mají též literárně kritické zaměření. Obsahují kritiku předpokladů vatikánské edice (Řím, od r. 1950) Scotova hlavního díla – tzv. Ordinatio. Podle R. je toto dílo ve své závěrečné redakci, dosvědčené dochovanou rukopisnou a tiskovou tradicí, výsledkem redakčního úsilí Scotových žáků. Původní autentický spis dosvědčený v kritických poznámkách několika rukopisů jako „liber Ioannis“, uchovávaný v knihovně františkánského kláštera v Oxfordu, byl zničen v bouřích reformace. Jeho rekonstrukcí se zabývají některé R. studie.

Bibliografie:
◦ Logik als téchne, Innsbruck 1963;
◦ Untersuchungen zur operativen Logik der Gegenwart, Freiburg i. Br. 1965;
◦ Studien zum literarischen Werk von J. Duns Scotus, München 1984, 21988.

Sborníky:
◦ Logik und Geheimnis, Gott in Welt. Festgabe für K. Rahner, Freiburg 1964;
◦ Philosophie und Mathematik, Philosophisches Wörterbuch, Freiburg 1967;
◦ Naturphilosophie, Sacramentum mundi. Theologisches Lexikon, Freiburg 1969;
◦ Zu Ockhams naturphilosophischen Schriften, Proceedings of the XVth World Congress of Philosophy, Varna 1975;
◦ W. v. Ockham als Expositor der aristotelischen Physik, Wissen, Glaube, Politik. Festschrift für P. Asveld, Graz 1981;
◦ Ockham und Moderni in der Universalienfrage, Sprache und Erkenntnis in Mittelalter, Berlin 1981;
◦ D. Scotus' literarisches Werk, Homo et mundus. Acti V. Congr. Scotistici Internationalis, Roma 1984;
◦ Prolog k I. a III. knize G. de Ockham Opera Philosophie et theologie, ed. V. R., G. Leibold, New York 1985;
◦ Zu den frühen Rezeptionsgeschichte von Scotus' Reportatio, Acta VI. Congr. Scotistici Internationalis, 1986;
◦ D. Scotus' Texte über die Einzigkeit Gottes, Sinngestalten. Metaphysik in der Vielfalt menschlichen Fragens, Innsbruck 1989;
◦ Unterwegs zum historischen Ockham, Weite des Herzens – Weite des Lebens, Regensburg 1989;
◦ Historische Bemerkungen zu De regulis generalibus consequentiorum, Knowledge and the Sciences in the Medieval Philosophy, Helsinki 1990;
◦ D. Scotus' Text zur Universität, Historia Philosophii Medii Aevi, Amsterdam 1991.

Časopisecké příspěvky:
◦ Unterwegs zum historischen Ockham, Studie Mediewistyczne 1988;
◦ Das Werk von Joannes Duns Scotus im Lichte der Literarkritik, FČ 1992;
◦ Zwei Texte von J. D. Scotus zur Philosophy of Mind, SPFFBU 1993, B 42.
Archiv der Mathematik (1953), Gregorianum (1965), Zeitschrift für katholischen Theologie (1967, 1972, 1974, 1978, 1981, 1988, 1989), Philosophische Jahrbuch (1974, 1975), Franciscan Studies (1986), Studie Mediewistyczne 1988, Collectanea Franciscana (1990).

Literatura:
◦ ČF ve 20. století, 1995;
◦ S. Sousedík: Životní jubileum V. R., FČ 1995;
◦ Vladimír Richta SJ, Bulletin Jezuité 2013, č. 2.

a