Kašpar Sagner

* 9. 5. 1721 Sroda Śląska (Polsko)

† 17. 1. 1781 Praha

Latinské školy absolvoval ve Vratislavi, kde 19. 10. 1737 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát absolvoval v l. 1738–39 v Brně. V Praze vystudoval filozofii (1740–42) a teologii (1747–50). Učil na latinských školách ve Vratislavi (1744–46). V l. 1752–58 a 1766–73 byl profesorem matematiky a experimentální fyziky a pak kanonického práva v Praze. V l. 1759–60 byl profesorem morální teologie a patristiky v Olomouci, 1761–65 profesorem matematiky v Madridu.

Byl peripatetickým přírodním filozofem. Znal výsledky moderního vývoje ve fyzice a kosmologii a pokusil se o jejich výklad v rámci tradičního aristotelismu. Jeho učebnice filozofie (Institutiones philosophicae), ovlivněná názory Ch. Wolffa, zahrnuje vedle logiky a ontologie ještě kosmologii, psychologii (empirickou a racionální) a přirozenou teologii. Své spisy vydal v Praze.

Bibliografie:
◦ Dissertatio de ortu stratorum telluris et ratione, qua corpora marina in loca mediterranea translata sunt, 1755;
◦ Discursus de terrae motu causa, 1756;
◦ Dissertatio de pabulo ignis, 1756;
◦ Institutiones philosophicae ex probatis veterum recentiorumque sententiis adornatae I–III, 1755–58 a I–IV, 1766.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF; 1937;
◦ Dějiny exaktních věd, 1961;
◦ I. Čornejová, A. Fechtnerová: Životopisný slovník, 1986;
◦ S. Sousedík: Filosofie v českých zemích, 1997.

jh