František Šimek

* 1839 Ústí nad Orlicí

† 7. 6. 1900 Soběslav

Po maturitě na gymnáziu v Litomyšli studoval na FF v Praze. V r. 1865 začal učit na reálce v České Lípě, od r. 1870 – po krátkém vychovatelském působení v šlechtických rodinách – na učitelských ústavech v Českých Budějovicích a Soběslavi.

Š. nejrozsáhlejší prací je Vychovatelství ve třech dílech pro kandidáty učitelství a pěstouny mládeže vůbec (I. Pedagogika, II. Didaktika, III. Dějiny vychovatelství), vydané v Urbánkově Bibliotéce pedagogické r. 1875. V Předbraní vychovatelství. Lockea některé úvahy o vychování (1879) k volnému překladu Lockova spisu Some thoughts concerning education připojil úvodní studii a poznámky. Drobnější příspěvky otiskoval v tehdejších pedagogických časopisech. Ve filozofii i pedagogice se hlásil k herbartismu. V jeho duchu požadoval, aby se děti vychovávaly tak, aby „pravými city náboženskými oblažovány a nadšeny byly“. Herbartovsky laděnou Logiku pro vzdělané učitelstvo a přátele věd (1880) napsal podle starších učebnic, v některých pasážích přihlédl i k Bolzanovi, Millovi a Ueberwegovi. Do příručky (s kapitolami o elementární logice, vědosloví a metodologii) zařadil rovněž přehled o vývoji logiky.

Literatura:
◦ G. Zába: F. Š. (nekrolog), ČM 1900;
◦ J. Král: ČsF, 1937.

jg