Ladislav Soldán

* 10. 10. 1938 Brno

Jeho rodiče byli učiteli ve Sloupě v Moravském krasu. Po maturitě na JSŠ v Blansku (1956) studoval na FF v Brně filozofii a dějepis (1957–61). Působil jako učitel ZŠ v Petrově nad Desnou a ve Sloupě, od r. 1964 jako odborný asistent katedry marxismu, od r. 1967 katedry společenských věd Inštitútu lekárov a farmaceutov v Bratislavě. Zabýval se problematikou vztahu filozofické antropologie a Frommovy neoanalýzy k medicíně. Dálkově vystudoval divadelní vědu na brněnské FF (1963–70). V l. 1970–72 byl pracovníkem Okresního kulturního střediska v Blansku, v l. 1972–75 ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Blansku. V době, kdy pracoval jako odborný asistent ÚML VUT v Brně (1975–77 přednášel filozofii na Strojní fakultě), začal publikovat příspěvky z historie literatury. Od r. 1976 udržoval kontakty s O. Susem, který byl po nuceném odchodu z FF a zastavení Hosta do domu bez zaměstnání. Susův estetický seminář navštěvoval již v době fakultních studií, v 70. letech se pod jeho vedením koncentroval na témata B. Václavek a další osobnosti marxistické kritiky, strukturalismus v české literatuře i filozofii, F. X. Šalda. Od r. 1977 je pracovníkem brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu (ÚČL) ČSAV. V r. 1978 získal titul PhDr. (dizertace Interpretace a dezinterpretace Šaldova vztahu k náboženství a jejích výkladů v letech 1914–57). Zaměřil se na oblast dějin myšlení o literatuře, na marxistické i na kritické osobnosti, od r. 1990 na představitele spirituální linie české literatury, mj. na J. Strakoše, B. Fučíka (včetně editování jejich dosud nezveřejněné korespondence). V r. 1986 získal hodnost CSc. (Česká literární kritika 30. let). Podílí se na stěžejních badatelských úkolech ÚČL, v první řadě na Lexikonu české literatury. Po celou dobu působení v ÚČL spolupracoval s katedrou filozofie brněnské FF. Po r. 1990 se zabýval hlavně dílem O. Suse; uspořádal SI sborník In memoriam O. Suse (1984), v r. 1992 byl inspirátorem konference Oleg Sus redivivus na brněnské FF. Od r. 1990 je v redakční radě Hosta, v l. 1992–94 Proglasu. Od r. 1991 přednáší (na půl úvazku) na FF a PřF Slezské univerzity v Opavě teorii literatury a dějiny slovenské a české literatury. Píše recenze a divadelní kritiky, překládá jihoslovanskou poezii; některé příspěvky uveřejnil pod jmény L. Jurkovič nebo L. Selvet. Podílel se na Lexikonu české literatury a na Přehledu dějin české literatury II, III.

Bibliografie:
◦ 600 let obce Šošůvky, 1974;
◦ Jaroslav Hašek, 1982;
◦ Nová slovenská literatura. Antologie poezie a prózy 1945–1990 (s M. Pískovou), 1994;
◦ Přehledné dějiny literatury II. Česká literatura od konce 19. století do r. 1945 (s B. Balajkou, E. Charouzem), 1995;
◦ Chrámy Matky Páně bolestné – Sloup v Moravském krasu, 1995;
◦ Karel Dostál-Lutinov bez mýtů, předsudků a iluzí (s P. Markem), 1998;
◦ Karel Dostál-Lutinov a Nový život: dva sloupy Katolické moderny, 2000;
◦ Od konce století před práh milénia, 2001.

Sborníky:
◦ Filozofická antropologie a medicína, Marxizmus, medicína a zdravotníctvo (MMZ) I, ed. M. Ošmera, 1967;
◦ Neoanalýza E. Fromma ve vztahu k medicíně, MMZ II, 1968;
◦ Ke genezi kritika: mladý Bedřich Václavek a F. X. Šalda, B. Václavek spolutvůrce pokrokové kulturní politiky, ed. J. Trautmann, 1977;
◦ Hostinského pojetí estetické zkušenosti a vědecké tradice české estetiky, Pocta O. Hostinskému, ed. R. Pečman, 1980;
◦ Zichova estetika dramatického umění v hodnocení J. Mukařovského, Vědecký odkaz O. Zicha, ed. R. Pečman, 1981;
◦ Obraz českého herbartismu v díle M. Nováka, M. Novák filozof a estetik, ed. J. Gabriel, 1982;
◦ Julius Fučík, Spoluvytvářet pravdu zítřka, ed. Š. Vlašín, 1982;
◦ Kritický typ, Živý odkaz J. Fučíka, ed. Š. Vlašín, 1983;
◦ Meziválečná marxistická kritika v boji proti fašismu, Česká a slovenská literatura 1930–1980 v boji proti fašismu a válce, ed. F. Valouch, 1983;
◦ Filozof – básník – kritik (Nad jednou statí J. Popelové), Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie, ed. J. Gabriel, 1984;
◦ B. Václavek a meziválečná marxistická kritika, Stav a úkoly václavkovského bádání v kontextu soudobé literární vědy a folkloristiky, ed. J. Jodas, 1986;
◦ Mezi filozofií a literární vědou (K formování některých osobností a problematice směřování marxistické teorie 30. let), Filozofie v dějinách a současnosti, ed. H. Bretfeldová, 1986;
◦ Kritik a esetik, Kniha o Čapkovi, ed. Š. Vlašín, 1988;
◦ F. X. Šalda a K. Čapek – kritici národního života, České filozofické myšlení ve 30. letech našeho století, ed. J. Gabriel, H. Bretfeldová, 1989;
◦ Nad výklady díla a osobnosti O. Březiny z pera moravských meziválečných kritiků a historiků, K. Konrad spolutvůrce pokrokové kulturní politiky, ed. J. Kubíček, 1989;
◦ Muž v ofsajdu Karel Poláček a jeho soudce Ferdinand Peroutka, Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. K. Poláček 1892–1992, ed. J. Lopatka, 1992;
◦ Estetizovaná religiozita F. X. Šaldy, Náboženství v českém myšlení, ed. J. Gabriel, J. Svoboda, 1993;
◦ H. G. Schauer – F. X. Šalda – F. V. Krejčí (Tři typy osobností z konce století), Hubert Gordon Schauer (Osobnost, dílo, doba), ed. M. Skřivánek, 1994;
◦ Dílo jednoho života aneb Život v díle (Oleg Sus 9. 9. 1924–22. 11. 1982), Oleg Sus redivivus, ed. R. Pečman, P. Osolsobě, 1994;
◦ O. Sus a kritika v Hostu do domu 1957–59, Časopis Květen a jeho doba, ed. B. Svozil, 1994;
◦ Kritik Pavel Fraenkl, O Karlu Poláčkovi a jiných, ed. J. Kolár, 1995;
◦ Morálka spisovatele – morálka občana, Svobodná společnost – svobodná morálka, ed. P. Zima, I. Hodovský, 1995.

Časopisecké příspěvky:
◦ Interpretace a dezinterpretace Šaldova vztahu k náboženství (K otázce estetizované religiozity a jejích výkladů v letech 1914–1939 a 1939–1957), Ateizmus 1977, 1978;
◦ B. Václavek v Sociologické revui 1930–1933, Česká literatura (ČL) 1979;
◦ Ludvík Svoboda o F. X. Šaldovi: od prvních studií k monografii, SPFFBU 1979–80, B 26–27;
◦ L. Svoboda a jeho pojetí dialektických momentů u F. X. Šaldy, ČL 1981;
◦ K problematice Švejka jako literární postavy, ČL 1983;
◦ Miloslav Hýsek – literární kritik pozitivista (1885–1957), Vlastivědný věstník moravský 1987;
◦ Nad metodologií dějin meziválečné české kritiky, Slovenská literatura 1987;
◦ Kritika v interpretaci – interpretace v kritice, Romboid 1989;
◦ Estetik a kritik, redaktor, novinář (O. Sus 1924–1982), Host 1990;
◦ Cesta k světlu. Nad problematikou místa Schopenhauerovy filozofie v básnické tvorbě a duchovním ustrojení O. Březiny, SPFFBU 1991, B 38;
◦ Český a slovenský prostor v díle O. Suse, Romboid 1991;
◦ O. Sus o Otakaru Zichovi, Universitas 1991;
◦ Kritikovy úvahy, myšlenky i lektýry (Doc. PhDr. Oleg Sus, CSc. 9. 9. 1924–22. 11. 1982), Proglas 1992;
◦ P. Dostál – Lutinov a Nový život: Dva sloupy Katolické moderny, Časopis Matice moravské 1996.

Edice:
◦ Zrcadlo, 1988;
◦ A. Zukal: Macocha a Moravský kras – básně a pověsti, 1988;
◦ Pohádky Vavřince Švédy, 1989;
◦ Sníh, hvězdy a popel. Dvanáct básní J. Skácela, 1989;
◦ L. Kundera: Ptaní. Básně 1964–69 (s bibliografií autora), 1990;
◦ V. Nezval: Noci, 1990;
◦ O. Sus: Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice. Dvě studie o O. Zichovi, s výběrovou bibliografií O. Suse (s D. Jeřábkem), 1992.

Předmluvy:
◦ F. V. Krejčí: Konec století. Výbor z pamětí 1867–1899, ed. B. Svozil, 1989.

Literatura:
◦ V. Polák: Literární místopis okresu Blansko, 1985;
◦ KjK I–II, 1991–92;
◦ Slovník současných brněnských spisovatelů, 1994;
◦ KjK v České republice, 1994–95;
◦ Kdo je kdo. Obec spisovatelů, 1996;
◦ T. Mazáč: L. S. pětašedesátiletý: Jubileum literárního historika, kritika a editora, Vlastivědný věstník moravský, 4/2003;
◦ L. S.: Výběrová bibliografie, 2003;
◦ I. Binder: Jubileum literárního historika: S Ladislavem Soldánem hlavně o literatuře, Kam 9/2003.

a