Stanislav Sousedík

* 22. 8. 1931 Praha

Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1950) se zapsal na Cyrilometodějskou TF v Litoměřicích (1950–53), studia však nedokončil. V l. 1956–58 absolvoval vojenskou službu v útvaru TP. Od r. 1959 pracoval čtyři roky na stavbě (vyučil se instalatérem), od r. 1963 v Osvětové besedě. V l. 1964–68 studoval externě na FF UK filozofii a němčinu; diplomovou práci napsal o Rodrigovi de Arriaga. Na doktora filozofie byl promován r. 1969. V r. 1968 zahájil aspiranturu na FÚ ČSAV, ale po třech letech byl odtud z politických důvodů vyloučen. Čtvrtý rok aspirantury absolvoval v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, kde také dokončil kandidátskou práci o Stanislavu ze Znojma, ale vstup mezi kandidáty věd mu byl uzavřen. V r. 1972 začal vyučovat na Jazykové škole v Praze, ale již po půl roce nastoupil do Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV jako editor latinských spisů J. A. Komenského. Pracoval zde až do r. 1989. V r. 1989 byl nejprve rehabilitován ve FÚ ČSAV. Na podzim 1990 začal přednášet jako odborný asistent na FF UK, r. 1991 se habilitoval pro dějiny filozofie a r. 1993 byl jmenován řádným profesorem filozofie. Od r. 1994 přednáší filozofii také na KTF UK. V r. 2012 mu byla udělena hodnost Dr. h. c.

Patří do okruhu žáků Jana Patočky. Od r. 1965 navštěvoval jeho přednášky, po Patočkově nuceném odchodu z FF docházel do kroužku „posledních Patočkových žáků“ (patřili k nim Ivan Chvatík, Jaromír Kučera, Jiří Michálek, Jiří Polívka, Milan Sobotka). Po Patočkově smrti tento filozofický seminář pokračoval za intenzívní pomoci řady zahraničních filozofů (J. A. Aertsen, L. Honnefelder, A. Kenny, W. Shnidt-Beggemann). Zde se seznámil také s analytickou filozofií. Filozoficky je zakotven v aristotelské metafyzice a v dílech jejích vykladačů, především Tomáše Akvinského a Jana Dunse Scota. Ztrátu metafyzické perspektivy, k níž došlo v průběhu vývoje novověké filozofie, považuje za nedostatek, který má nepříznivé důsledky pro vědecký status teologie, přijatelnost víry a společenský život v širokém smyslu. Pokouší se oživit metafyzickou tradici jejím prohloubeným poznáním a konfrontací se současnou filozofií analytického zaměření. Publikované S. příspěvky se týkají hlavně dějin české filozofie 17. století. Jeho syntetická práce o filozofii v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím poskytuje nezvyklý výhled na duchovní dějiny této oblasti. V r. 2004 s kruhem svých posluchačů založil Studia neoaristotelica. Časopis pro analytickou scholastiku.

Bibliografie:
◦ Valerián Magni. Kapitola z kulturních dějin Čech 17. století, 1983, něm. 1982, pol. 1991;
◦ Jan Duns Scotus. Doktor subtilis a jeho čeští žáci, 1989;
◦ Jsoucno a bytí. Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského, 1992;
◦ René Descartes a české baroko, 1996;
◦ Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, 1997;
◦ Učení o eucharistii v díle M. Jana Husa, 1998;
◦ Identitní teorie predikace, 2006;
◦ Úvod do nekonstruktivní hermeneutiky, 2008;
◦ Svoboda a lidská práva, 2010;
◦ Pojetí člověka v dějinách a současnosti filosofie, 2011;
◦ O co šlo? (Výbor ze studií), 2012;
◦ Svět, ve kterém jsem žil, 2014;
◦ Kosmologický důkaz Boží existence v životě a myšlení, 2014.

Sborníky:
◦ Böhmische Barockphilosophie, Bohemia sacra. Das Christentum in Böhmen 973–1973, ed. F. Seibt, Düsseldorf 1974;
◦ Etika v rámci analytické filozofie, J. Popelová, filozofka a učitelka filozofie, ed. J. Gabriel, 1984;
◦ Jednota a mnohost transcendentálních filozofií, Filozofie v dějinách a v současnosti, ed. H. Bretfeldová, 1986;
◦ Tschechoslowakei, Christliche Philosophie im katholischen Denken des 19. und 20. Jahrhunderts II, Graz – Wien – Köln 1988;
◦ Zu den theologischen Ausgangpunkten von Komenskýs Allgemeiner Beratung, Zwanzig Jahre Comeniusforschung in Bochum, ed. K. Schaller, Sankt Augustin 1990;
◦ Wycliff und Böhmen, Contemporary Philosophy. A new survey, ed. G. Floistad, R. Klibanski, Dordrecht – Boston – London 1990;
◦ Leibniz und Caramuels Leptotatos, Leibniz's Auseinandersetzung mit Vorgängern und Zeitgenossen, ed. I. Marchlewitz, A. Heinekamp, Stuttgart 1990;
◦ Die Consultatio in der Geschichte der neuzeitlichen Utopien, Internationales Comenius-Kolloquium Bayreuth 26. - 29. 9. 1991, ed. N. Kocowski, J. B. Lášek, Bayreuth – Prag 1992;
◦ Několik poznámek ke spisu J. Kratochvila o Francisco Suarezovi, Nad Meditacemi věků. Sb. k 110. výročí narození J. Kratochvila, ed. J. Gabriel, J. Kubíček, 1992;
◦ K. Grobendoncq a „ratio status“, Traditio et cultus, 1993;
◦ Spor o pravý smysl scotovské nauky o possibiliích, Jsme totiž v Jeho rukou, my i naše slova, 1994;
◦ Jan Duns Scotus. Hlavní rysy jeho metafysiky, Křesťanství a filosofie, ed. F. Karfík, V. Němec, F. Vilém, 1994;
◦ Filosofická soustava Jana Marka Marci z Kronlandu, Jan Marek Marci. Život, dílo, doba, 1995;
◦ Idea tolerance v údobí tzv. temna, Problém tolerance v dějinách a perspektivě, ed. M. Machovec, 1995;
◦ Der Streit um den wahren Sinn der scotischen Possibilienlehre, John Duns Scotus, Metaphysics and Ethics, ed. L. Honnenfelder, R. Wood, M. Dreyer, Leyden – New York – Köln 1996.

Časopisecké příspěvky:
◦ Platon, klasik filosofického dialogu, DaS 1965;
◦ Větrovského polemika s Goudinem, FČ 1966;
◦ Technika filosofické disputace v 17. století, FČ 1967;
◦ Teorie zřeďování a zhušťování v díle R. Arriagy, FČ 1968;
◦ Diskrétní logika J. Caramuela z Lobkovic, FČ 1969;
◦ Pojem poznání ve středověké filosofii, Pojem „distinctio formalis“ u českých realistů v době Husově, Traktát F. de Mayronis „Vinculum“ a jeho recepce v českém prostředí, FČ 1970;
◦ Filosofické myšlení v Čechách v době pobělohorské, SCeH 1972;
◦ První zmínka o Descartovi v české literatuře, LF 1972;
◦ Heliocentrická nauka v českých zemích v 17. a 18. století, Komenského filosofie v souvislosti myšlenkového vývoje doby, SCeH 1974;
◦ O významu několika pedagogických termínů v latinských spisech J. A. Komenského, Pedagogika 1975;
◦ Hieronymi Pragensis ex Iohanne Scoto Eriugena excerpta, LF 1975;
◦ V. Magni, jeho život a vztahy k J. A. Komenskému, SCeH 1979;
◦ Termín „egoitas“ v české vědecké literatuře, LF 1980;
◦ Comenius' Prinzip der Naturlichkeit der Erziehung und sein philosophischer Hintergrund, Theologie und Philosophie 1983;
◦ R. Arriaga, současník Komenského, SCeH 1983;
◦ Skotistická filosofie v českých zemích v 17. a 18. století, SCeH 1987;
◦ Pojetí lidské přirozenosti v německé a české reformaci, Filosofická soustava Marka Marci, SCeH 1988;
◦ Univerzální jazyk v české filosofii 17. století, SCeH 1990;
◦ Tomášova nauka o jsoucnu ve světle kritiky, Studie 1988;
◦ Komenského zásada přirozenosti výchovy, Studie 1989;
◦ Místo Komenského „Obecné porady“ v dějinách novověkých utopií, FČ 1990;
◦ Filosofické dílo J. Versora a otázka jeho recepce v českém prostředí, AUC – PhH 1991;
◦ Meontologie L. Hejdánka, Jan Jesenský jako ideolog stavovského povstání, FČ 1992;
◦ Filosofie českého baroka, Teologické texty 1992;
◦ Heliocentrická nauka v českých zemích v 17. století, Universum. Revue přírodovědecké a technické sekce České křesťanské akademie 1996, č. 22.

Literatura:
◦ Výběrová bibliografie prací S. S., SCeH 1991;
◦ K. Šprunk: Český filosof S. S., Teologické texty 1992;
◦ ČBS 1992;
◦ Bene scripsisti. Filosofie od středověku k novověku. Sb. k sedmdesátinám S. S., eds. J. Beneš, P. Glombiček, Vl. Urbánek, 2002 (obsahuje i Sousedíkův Vyplněný dotazník se stručným životopisem);
◦ S. Sousedík, P. Dvořák: S. S. – portrét analytického scholastika, FČ 3/23.

 

kš