Jan Šrámek
* 11.
8.
1870 Grygov u Olomouce
† 23.
9.
1953 v internaci
V r.
1894 se habilitoval na Vysoké škole pro teologii a křesťanskou filozofii v Brně,
v r.
1911 byl tamtéž jmenován mimořádným profesorem sociologie; titul ThDr.
získal v r.
1924.
Od r.
1899 byl nepřetržitě politicky činný; v l.
1921–38 a 1945–48 byl ministrem,
popř.
místopředsedou čs.
vlády,
v l.
1939–45 byl předsedou čs.
exilové vlády v Londýně.
V r.
1906 založil a do r.
1918 redigoval brněnský týdeník Náš věk,
který se stal publicistickou tribunou i pro křesťanskou filozofii.
Je jedním z představitelů křesťanské sociální filozofie (sociologie,
sociální etiky) první poloviny 20.
století,
a to i v jejím prakticko-politicky účinném rozměru.
Většina Š.
předválečných rukopisů byla zničena při jeho zatčení gestapem; rukopisy projevů z londýnské emigrace zabavilo KGB při Š.
zatčení po únoru 1948 (podle Š.
telefonického sdělení A.
Kratochvilovi).
Téma Š.
– filozof je ještě nezpracované.
Křesťansky orientované sociální filozofii se věnovali také Rudolf Horský (1852–1926),
Jan Pauly (1869–1947),
František Krus (1871–1949),
Josef Rybák (1871–1936),
dále Bohumil Stašek,
Václav Smolík,
Tomáš Josef Jiroušek; z mladších Stanislav Berounský,
Leopold Peřich,
Rudolf Voříšek,
Timotheus Vodička,
Marko Weirich,
Miloš Krejza.
Křesťanskou sociologii pěstovali Robert Neuschl (1856–1914),
František Reyl (Reyel,
1863–1935),
Alois Soldát (1862–1941),
Bedřich Vašek (1882–1954) ad.
Někteří z nich byli za okupace pronásledováni nacismem,
jiní později stalinismem.
Literatura:
◦
J.
Kratochvil: Filosofický slovník,
3.
vyd.
(s K.
Černockým,
O.
Charvátem),
1934;
◦ J.
Kratochvil: Rukověť filosofie,
1939;
◦ J.
Mácha: GuV III,
1989.
ak