Josef Stepling

* 29. 6. 1716 Regensburg (SRN)

† 11. 7. 1777 Praha

Narodil se jako syn sekretáře vyslanectví u říšského sněmu Svaté říše římské německého národa. Po smrti otcově přesídlil s matkou do Prahy, kde vystudoval na jezuitské latinské škole Malé Strany. 9. 10. 1733 vstoupil do jezuitského řádu. V l. 1734–35 absolvoval noviciát v Brně, 1736–38 filozofii v Olomouci. Po působení v Kladsku a ve Svídnici studoval v l. 1742–46 teologii v Praze. V l. 1748–76 působil na filozofii v Praze; 1753–62 byl direktorem FF, 1763–76 direktorem matematicko-fyzikálních studií na této fakultě. V Klementinu na Starém Městě pražském dobudoval astronomickou observatoř. Jako direktor fakulty ustavil "filozofické konsesy", výchozí formu vědecké společnosti v Čechách. Byl předním členem Učené společnosti Ignáce Borna, založené před 20. srpnem 1774.

V r. 1748 odmítl přednášet na základě tradičního peripatetického aristotelismu. Mohl pak konat přednášky jenom pro spolubratry. Zahájil v Klementinu systematická meteorologická pozorování. Vědeckou zaostalost pražské filozofie se snažil překonávat orientací k myšlenkovému světu evangelíků G. W. Leibnize a jeho žáka Ch. Wolffa a k synkretickému výkladu přírody chorvatského jezuity R. J. Boškovice, který spojoval Leibnizovy monády s Newtonovou dynamickou atomistikou. K celostnému osvojení přírodní filozofie I. Newtona však nedospěl. Byl před I. Bornem nejvýznamnějším českým přírodovědcem.

Bibliografie:
Eclipsis lunae totalis Pragae 1748 observata, 1748;
De actione solis in diversis latitudinibus observatio, 1750;
Exercitationes geometrico-analyticae de ungulis aliisque frustis cylindrorum, 1751, Dresdae 1761;
Observationes baroscopiae, thermoscopiae, hygrometricae ad annum 1752, 1752;
De pluvia lapidea anni MDCCLIII ad Strkov pagum Bohemiae et ejus causis meditatio, 1754;
Liber secundus Euclidis algebraice demonstratus in usum matheseos tyronum, 1754;
De terrae motus causa, discursus occassione motuum similium anni sueprioris et labentis, 1756;
Dissertatio contra insignem superficiei oceani et marium cum eo communicantium inaequalitatem ... , 1757;
De centro oscillationis inveniendo solutio directa, 1759;
Miscellanea philosophica tam mathematica quam physica, 1759;
Betrachtungen einiger Fragen über Nordlichter, 1760;
Soliditas et area superficierum fustorum angularium a cylindris rectis, Dresdae 1760;
Beantwortung verschiedener Fragen über die Beschaffenheit der Licht-Erscheinung nachts am 28. Hornungstage und über die Nordlichter, 1761;
Adnotationes in celebrem transitum Veneris per discum solis anno labente 6. Junii futurum, 1761;
Miscellaneorum philosophicorum continuatio, 1763;
De terrae motibus quaesita, quibus adnexa est meditatio de causa mutationis thermarum Teplicensium facta prima Novembris 1755, 1763;
Vergleichungstafeln der altböhmischen Maasse und deren Preiss mit den neuösterreichischen zu deren Preis, auf hohe Anordnung berechnet, 1764;
Differentiarum minimarum quantitatum variantium calculus directus vulgo differentialis, 1765;
Tentamen ex praelectionibus mathematicis, 1774–75.

Literatura:
◦ S. Vydra: Laudatio funebris J. S., 1778;
◦ S. Vydra: Vita admodum reverendi ac magnifici viri J. S., 1779;
◦ J. Racek: J. S. (dis.), UK 1946;
◦ Dějiny exaktních věd, 1961;
◦ J. Haubelt: Návrh na založení akademie věd v Praze z roku 1753, in Dějiny věd a techniky X, 1977;
◦ J. Haubelt: S. o bleskovodu, in Dějiny věd a techniky X, 1977;
◦ I. Čornejová, A. Fechtnerová: Životopisný slovník, 1986;
◦ Dějiny Univerzity Karlovy 1622–1802 II, 1996.

jh