Ivan Štampach

* 18. 2. 1946 Praha

Řeholním jménem Odilo. – Po maturitě na SVVŠ v Trenčíně (1963) studoval v l. 1963–67 na PedF KU v Bratislavě, 1968–70 dálkově na FF MU v Brně filozofii a pedagogiku; r. 1970 byl ze studia vyloučen pro odsouzení v politickém procesu (1970–74 vězněn). V l. 1978–83 studoval tajně teologii (Studium generale bratří kazatelů, OP; dominikáni). 1990–93 byl postgraduálním studentem teologie na Papežské teologické akademii v Krakově; r. 1993 získal licenciát teologie, 1994 doktorát teologie na Papežské TF v Poznani, r. 1996 se habilitoval na Cyrilometodějské TF UP v Olomouci. V l. 1967–70 učil na základní škole. Po návratu z vězení byl nejprve zaměstnán jako pomocný dělník (1974–75), poté jako operátor a programátor v PORS a v Metě Praha (1975–90). V l. 1983–89 učil v podzemních teologických kurzech a spolupůsobil při vydávání podzemních Teologických textů a časopisu Sursum. Od r. 1990 přednášel religionistiku a fundamentální teologii na KTF UK v Praze, externě i na jiných TF a na FF UK v Praze (religionistické přednášky a semináře) a na Jaboku, vyšší sociálně pedagogické a teologické škole v Praze.

Působil nebo působí v redakčních radách časopisů Teologické texty, Teologický sborník, Religio, Souvislosti a Perspektivy (příloha Katolického týdeníku), do nichž přispívá. Je členem Evropské společnosti pro katolickou teologii, České společnosti pro studium náboženství a Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. Zabývá se zejména současnou religiozitou, vztahem křesťanství a postmoderní kultury, mezináboženským a ekumenickým dialogem, posuny náboženského paradigmatu a obecně vztahem náboženství a kultury.

Bibliografie:
◦ Malý přehled náboženství, 1992;
◦ Život, Duch a všechno. Duchovní směry nového věku, 1993;
◦ Sekty a nová náboženská hnutí. Naděje a rizika, 1994;
◦ Nástin ekumenické teologie, 1995.

Sborníky:
◦ Typologie náboženství, Stav a perspektivy studia náboženství v Československu, 1990;
◦ O křesťanské víře, Člověk a náboženství, ed. H. Webrová, 1991;
◦ Dominikánská ediční aktivita ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století, Náboženství v českém myšlení, 1993;
◦ Denotát posvátna v současném mezináboženském dialogu, O posvátnu, ed. H. Webrová, 1993;
◦ Všeobecná encyklopedie I–IV (spoluator), 1996, 1997 .

Časopisecké příspěvky:
◦ Řády jako duchovní cesty, Teologické texty 1990;
◦ Postmoderna, Souvislosti 1992;
◦ Ekumenické poselství spisu Praxis pietatis, KřR 1992;
◦ Muže a ženu stvořil je, Salve 1992;
◦ Nové cesty myšlení, Perspektivy 1992;
◦ Může být teolog religionistou? Religio 1993;
◦ S. Grof – k osobě a přes ni, Souvislosti 1993;
◦ Křesťanství a postmoderní kultura, Kolik lidí vlastně věří v Boha? Perspektivy 1994;
◦ Apokalypsa podle současných sekt, Mystika – mezi kánonem a apokryfem? Souvislosti 1994;
◦ Kořeny, současnost a výhledy nové religiozity, Religio 1994. Jak mluvit o Bohu dnes, Perspektivy 1995.

Literatura:
◦ ČF ve 20. století 1995;
◦ J. Hanuš: Snění v plné bdělosti. Rozhovory s O. I. Š., 1997.

a