Karel Svoboda

* 17. 7. 1888 Praha

† 30. 10. 1960 Praha

Vystudoval klasickou filologii, češtinu, němčinu a filozofii na FF UK; PhDr. V l. 1912–19 byl středoškolským učitelem, v r. 1919 se habilitoval na UK, v l. 1920–34 působil na FF MU, od r. 1920 jako mimořádný a od r. 1927 jako řádný profesor klasické filologie, v l. 1935–58 přednášel na FF UK.

Na počátku S. vědecké a publicistické činnosti kolísal jeho zájem mezi moderní literární a divadelní tvorbou, antikou i problematikou filozofickou. Již jeho první studie O době složení dějin Polybiových vyšla nejen v Listech filologických (1913), nýbrž i (v německé mutaci) ve zvučném Philologu (1913), a zdařilá je i jeho úprava z pozůstalosti vydaného díla jeho učitele E. Peroutky Ústavy států řeckých (1916). Téměř současně podal i rozbor Doktora Fausta od Š. Hněvkovského (Naše doba 1918) a uspořádal výbor básní V. Furcha se zasvěceným vstupním slovem (1918). Poučený v moderní filozofii uveřejnil studii Fr. Nietzsche als klassischer Philologe v Zeitschrift für österr. Gymnasien (1919–20). Jeho vrcholnou prací v této době byla Studie o pramenech filosofických spisů Ciceronových, která mu poskytla rozhled po starší řecké filozofii a usnadnila cestu do nezpracované oblasti antického myšlení – do antické estetiky (v podmíněném ovšem smyslu tohoto výrazu). V této době se už přiklonil k antice, především k estetice, ale široký záběr ho bude charakterizovat i v této oblasti.

Zabýval se estetikou antické komedie (LF 1923), estetickými názory Filodema (LF 1924), Platona (ČM 1924), Plotina (RF 1925), spisu O vznešeném (LF 1925), Lukiana (LF 1926), Plutarcha (Bruxelles 1934), Seneky (Paris 1948), Pindara (Aegyptus 1952), Cicerona (Varšava 1960). Tuto řadu pro antickou estetiku významných autorů se mu sice nepodařilo ukončit, ale přesto ukázal cestu dalšímu bádání a v mnoha případech snesl a vyložil obsáhlý materiál. Mimořádnou pozornost věnoval dvěma dalším autorům v monografiích L'esthétique d'Aristote a L'esthétique de saint Augustin et ses sources. Ojedinělou u nás zůstává jeho monografie Vývoj antické estetiky (1927). Okrajově se později dotkl i problematiky etické, ať už u Homéra či Augustina. – Zhruba od 30. let, kdy došlo k posunům v jazykovědě, se S. zabýval pojetím struktury uměleckého díla, antickými teoriemi znaku atp., i konkrétní uměleckou problematikou, např. Polykleitovým kánonem, zobrazením paže a ruky v řeckém vázovém malířství, zpodobněním dítěte v antické literatuře, funkcí poezie (Revue d'esthétique 1955); referoval o sovětské diskuzi o jazykovědě (Paideia 1953), vyjádřil se k problematice obsahu, subjektu a látky literárního díla (Journal of Aesthetics and Art Criticism 1950) atp. Sem spadají rovněž jeho monografie O literárním slohu a O literárních druzích. Z jeho prací zasahujících do byzantologie zasluhují pozornost studie o démonologii Michaela Psella a o mozaikách v kostele S. Apollinare Nuovo v Ravenně. – S. byl mimořádným znalcem dějin antiky v naších zemích a sestavil k nim Bibliografii českých prací o antice za léta 1775–1900 a obdobnou Bibliografii za léta 1901–1950. Napsal jedinečnou práci Antika a česká vzdělanost od obrození do první války světové, a to na základě archivních materiálů, zacházející do minuciózních podrobností; vyšla však po zásahu vnitřní cenzury v ČSAV (pro svůj deskriptivní charakter) pouze rotaprintem (1957). S. se zabýval i studiem antiky v předrevolučním Rusku. Přesný a jasný překlad učinil standardní vysokoškolskou pomůcku z jeho vydání Zlomků předsokratovských myslitelů.

Bibliografie (z díla):
◦ Studie o pramenech filosofických spisů Ciceronových, 1919 (také LF 1919);
◦ L'esthétique d'Aristote, 1927;
◦ Vývoj antické estetiky, 1927;
◦ La démonologie de Michel Psellos, 1927;
◦ L'esthétique de saint Augustin et ses sources, 1933, špan. Madrid 1958, česky 1996;
◦ O literárním slohu, 1943;
◦ O literárních druzích, 1947;
◦ Dítě ve slovesném umění, 1948;
◦ Bolzanova estetika, 1954;
◦ Antika a česká vzdělanost od obrození do první světové války, 1957;
◦ Bibliografie českých prací o antice za léta 1901–1950, 1961.

Časopisecké příspěvky:
◦ Vývoj novověkého bádání o antické filosofii, RF 1921;
◦ Vývoj bádání o antickém náboženství, ČM 1922;
◦ Nietzschovo Zrození tragedie, RF 1923;
◦ O tzv. formální metodě v literární vědě, Naše věda (NV) 1934;
◦ Česká estetika po Hostinském, NV 1935;
◦ Durdíkova estetika, NV 1937;
◦ Masarykova estetika, NV 1938;
◦ Vědcův život, FR 1938;
◦ Čeští filologové na Rusi, LF 1939;
◦ Svatý Augustin: Cesta duše k Bohu, FR 1940;
◦ Dnešní česká estetika, NV 1941;
◦ Pojem slova, LF 1940;
◦ Bibliografie českých prací o antice za léta 1775–1900, LF 1946, 1947 (a zvl. otisk 1947);
◦ Názory Hostinského na realismus a tendenci v umění, FČ 1957;
◦ Die klassische Altertumswissenschaft im vorrevolutionen Russland, Klio 1959;
◦ ČČM, Česká revue, Nové Athenaeum, Osvěta, Právo lidu.

Překlady:
◦ Augustinus: O pořádku. O učiteli, 1942;
◦ Zlomky předsokratovských myslitelů, 1942, ²1962.

Literatura:
◦ J. Král: ČsF, 1937;
◦ M. Novák: Za prof. K. S., FČ 1961;
◦ H. Lorenzová: Estetik K. S., Estetika 1988.

rhš