František Tilšer

* 12. 6. 1825 Budeček na Moravě

† 5. 2. 1913 Praha

V l. 1864–95 byl profesorem na technice v Praze; vynikl jako deskriptivní geometr (za inspirativní byly označeny i jeho spekulace o zrakovém vnímání, vycházející z exaktních matematických základů). Byl činný i politicky: jako poslanec českého sněmu (1878–83) a rakouské říšské rady (1879–85 a 1891–97), od r. 1883 jako jeden z představitelů mladočeské strany.

Geometrická témata rozvíjel i směrem k filozofii: ve své „organické teorii formy“, jejímž nejobecnějším stupněm je „ikonognosie“ (obrazoznalství), spatřoval nauku, jež by člověka mohla vést ke správnému vnímání věcí a vyhledávání pravdy, a tak i k celkovému zdokonalování lidí a nakonec k všelidské harmonii. Toto zaměření T. úvah ho orientovalo ke studiu díla J. A. Komenského, jeho pansofických a všenápravných snah. V letáku Kdo hlásá pravdu, Kant či Lamarck a Monge (1901) vystoupil proti kantovské orientaci Františka Mareše, dovolávaje se opět některých ideí J. A. Komenského a Gasparda Mongeho (1746–1818, francouzský matematik, zakladatel deskriptivní geometrie, politik, spoluzakladatel francouzské polytechniky).

Bibliografie:
Grundlagen der Ikonognosie, 1878;
Gasparda Mongea Géometrie descriptive po stoletém vývoji či Východiště z labyrintu, 1898;
Kdo hlásá pravdu, Kant či Lamarck a Monge, 1901;
Jedině správná cesta k panharmonii lidstva zabezpečena pro vždy ikonognosií, 1906;
Učitel národů J. A. Komenský ve světle ikonognosie, 1906.

Časopisecké příspěvky:
O příčinách nynějšího myšlenkového a společenského rozvratu a prostředcích k jeho překonání, ČM 1900.

Literatura:
◦ OSN;
◦ J. Jeřábek: T. cesta k panharmonii lidstva, Hlídka 1913;
◦ F. T. zemřel, ČM 1913;
◦ A. Mikulášek: Dr. tech. F. T., Buditelé a průkopníci 1934, č. 7.

jg, md