Zdeněk Trtík

* 14. 8. 1914 Kyjov

† 24. 6. 1983 Praha

Po maturitě na státním reálném gymnáziu v Kyjově (1933) studoval do r. 1937 na Husově ETF. Byl ovlivněn kritickým realismem prof. A. Spisara (kde je ústředním tématem vztah vědy a víry) a metodou kriticko-historického způsobu interpretace biblických textů biblisty prof. F. Kováře. Od r. 1937 byl nejprve pomocným duchovním, potom farářem Církve československé (do r. 1947). Doktorát teologie v r. 1939 nestihl obhájit vzhledem k uzavření českých vysokých škol; dosáhl jej v r. 1945 (dizertace Křesťanské učení o vykoupení). V l. 1946–47 absolvoval studijní pobyt v Anglii (Cambridge). V r. 1947 se habilitoval na Husově ETF v Praze pro systematickou teologii. V r. 1950 byl jmenován profesorem teologie na nově zřízené Husově bohoslovecké fakultě pro Církev československou, kde působil až do svého penzionování v r. 1979. Ve šk. l. 1954–55 a 1966–68 zastával úřad děkana fakulty.

Pastýřská služba v nemocnici v době jeho kněžského působení v něm vzbudila přesvědčení, že podstata člověka se nepoznává pomocí vědy (vázané na vztah subjekt–objekt), ale jen osobním vztahem já–Ty. V tom jej utvrdilo studium K. Heima a (po válce v Anglii) M. Bubera a E. Brunnera. Habilitační spis Vztah já–Ty a křesťanství navazuje na podněty kritického realismu jeho učitelů, uvádí je do souvislosti s existenciální filozofií, která byla hlavním tématem té doby. V obzoru českého myšlení prezentoval nábožensko-filozofický personalismus. Jeho vlivem byla v Církvi československé (husitské – od r. 1971) překonána liberální teologie. Pod tlakem ateismu polemizoval úspěšně s myšlenkou náboženských socialistů, podle nichž měla poslání církve alternovat politická organizace. Od r. 1953 koncipoval Základy víry (katechismus) Církve československé husitské. Církev je v nich uchopena jako společenství, které je základním projevem božího působení v dějinách spásy. Tyto Základy se v r. 1971 staly oficiální naukovou normou církve. V systematické teologii je T. v českém prostoru výraznou myslitelskou osobností přesahující konfesní rámec. Kritická analýza struktury řeckého myšlení a jeho porovnání s myšlením hebrejským ho vedla k rozboru christologického a trojičního dogmatu, který sumarizoval ve formulaci, že rozdíl mezi námi a osobou Ježíše Krista není povahy metafyzické, nýbrž eschatologické. Za překážku šíření křesťanství v moderní společnosti pokládal tzv. objektivní teismus, který fakticky jedná o Bohu jako o předmětu nebo myšlenkovém obsahu, a nikoliv jako o absolutní osobnosti. Jako systematický teolog recipoval v českém prostředí demytologizační metodu R. Bultmanna. Od počátku 60. let se účastnil dialogu křesťanů s marxisty; zabýval se přitom zejména antropologií z hlediska vztahu člověka ke společnosti a k dějinám. Vedl veřejné dialogy s M. Machovcem. V době normalizace se T. obrací ke studiu křesťanské bohoslužby a zabývá se také filozofickým realismem a vírou M. Jana Husa (ve studiích v Teologické revui 1971, 1972). V závěrečném období svého života se vrátil k dílu Karla Farského, které stálo na počátku jeho myšlenkového vývoje. T. odkaz představuje syntetický výklad Farského díla; v něm objasňuje logiku „kopernikánského obratu“ církve od liberální teologie k teologii zjeveného Božího slova, který podnítilo jeho celoživotní působení. T. byl osobností dynamickou, až výbušnou. Jeho písemné dílo je jazykově jasné a přesné. Známé jsou i jeho překlady V. Frankla (statě), Sadhu Sundara Singha a L. Feuerbacha. – Tvořivé pokračovatele má T. především na své mateřské fakultě (Z. Kučera, J. B. Lášek).

Bibliografie:
◦ Vztah já–Ty a křesťanství, 1948;
◦ Moderní theologie, 1951;
◦ Genetická symbolika, 1951;
◦ Úvod do theologie, 1952;
◦ Theologické úvahy, 1952;
◦ Komentář k věrouce I–II, 1954, 1963;
◦ Hlavní systematickotheologická themata Bible, 1957;
◦ Dějinné filosofické pozadí theologie, 1958;
◦ Komparativní symbolika, 1962;
◦ Úvod do theologie CČS, 1963;
◦ Slovo víry, 1963;
◦ Život a víra Dr. Karla Farského (s V. Kadeřávkem), 1982.

Časopisecké příspěvky:
Náboženská revue, Theologická revue Církve československé, zahraniční časopisy.

jbl