Bedřich Václavek

* 10. 1. 1897 Čáslavice u Třebíče

† 5. 3. 1943 Osvětim

Po maturitě na gymnáziu v Třebíči (1915) sloužil do konce 1. světové války v armádě, v l. 1918–23 studoval na FF UK bohemistiku a germanistiku, ve šk. r. 1922–23 na berlínské univerzitě divadelní vědu a žurnalistiku. V l. 1923–24 učil na 1. státním reálném gymnáziu na Starém Brně, od r. 1924 byl knihovníkem Zemské a univerzitní knihovny v Brně. V r. 1933 byl za činnost v levicovém hnutí přeložen do Studijní knihovny v Olomouci. Na jaře 1939 se habilitoval na FF MU spisem Písemnictví a lidová tradice, habilitace nebyla ministerstvem školství potvrzena. Od r. 1940 žil v ilegalitě v Moravské Nové Vsi u básníka K. Kapouna, v Poříčí u Litomyšle, na Zbraslavi a v Praze, kde byl v dubnu 1942 zatčen a po věznění na Pankráci převezen do koncentračního tábora Osvětim. Své marxistické přesvědčení vyjadřoval účastí v politickém hnutí (od r. 1925 byl členem KSČ, podporoval stávkové hnutí v rosicko-oslavanském revíru 1932–33, působil v Levé frontě) i umělecko-organizátorskou a redakční činností, např. vedl kulturní rubriku Rovnosti, spoluredigoval Pásmo, Šlehy, ReD, Index, U–Blok, Středisko, Sociologickou revui, v r. 1930 se zúčastnil Mezinárodní konference proletářských revolučních spisovatelů v Charkově, v l. 1923–24 byl prvním předsedou brněnského Devětsilu.

Z marxistického stanoviska se zabýval estetikou, literární kritikou a historií a teorií lidové kultury. Patřil nejprve k teoretikům avantgardy a se zaujetím pro tzv. čistou poezii prosazoval poetismus a konstruktivismus. V Poesii v rozpacích usiloval i za cenu některých zjednodušení o uplatnění sociologické metody ve výkladu vývojových tendencí v umění a kultuře, když proměny výrazových prostředků umělecké tvorby spojoval s dynamikou rozvoje výrobních sil moderní civilizace, zejména techniky a povahy společenské práce. Sociologické hledisko uplatnil rovněž v České literatuře XX. století, kde mu literatura byla „výrazem obecných poměrů společenských i reakcí na ně“, a především ve studii Společenské vlivy v životě a díle K. H. Máchy. V 30. letech zastával syntetické a dynamické pojetí socialistického realismu jako spojení avantgardního a proletářského umění s aktivním vztahem k životu. Věnoval se i noetickým otázkám umění, např. specifičnosti uměleckého poznání a revolučnímu poměru autorského subjektu ke skutečnosti.

Bibliografie:
◦ Od umění k tvorbě, 1928, 21949;
◦ Poesie v rozpacích, 1930;
◦ Česká literatura XX. století, 1935, 21947, 31974;
◦ Tvorbou k realitě, 1937, 21946;
◦ Písemnictví a lidová tradice, 1938, 21947;
◦ Lidová slovesnost v českém vývoji literárním, 1940;
◦ Deset týdnů, 1946, 21958;
◦ O české písni lidové a zlidovělé, ed. R. Smetana, 1950;
◦ Tvorba a společnost, ed. J. Dvořák, 1961;
◦ Literární studie a podobizny, ed. J. Dvořák, 1962;
◦ O lidové písni a slovesnosti, ed. J. Dvořák, 1963;
◦ Knihy z Ruska a o Rusku, ed. B. Marčák, J. Dufek, 1965;
◦ Tradice a modernost, ed. F. Valouch, J. Dvořák, 1973;
◦ Kritické stati z třicátých let, ed. J. Dvořák, F. Valouch, 1975;
◦ Juvenilie, ed. F. Valouch, 1978;
◦ Ruská revoluce a literatura, ed. J. Veselý, Š. Vlašín, 1980;
◦ Tvorba a skutečnost, ed. J. Jodas, 1980;
◦ Korespondence B. V. s Hanou Humlovou, ed. M. Kopecký, 1983.

Sborníky:
◦ Společenské vlivy v životě a díle K. H. Máchy, Torzo a tajemství Máchova díla, 1938.

Edice:
◦ Fronta, mezinárodní sborník soudobé aktivity, 1927;
◦ SSSR v československé poezii, 1936;
◦ České písně kramářské, s R. Smetanou, 1937, 21949;
◦ Všemu navzdory (pseud. P. Bok), 1938;
◦ Český národní zpěvník, s R. Smetanou, 1940, 21949;
◦ Historie utěšené a kratochvilné, 1941 (pod jménem L. Čivrný), 21950;
◦ Český listář, 1949;
◦ Kniha satir, s D. Šajnerem, 1949;
◦ České světské písně zlidovělé, s R. Smetanou, 1955.

Překlady:
◦ L. Frank: Ochsenfurtské kvarteto, 1930;
◦ G. Keller: Zelený Jindřich, 1931, 21951;
◦ F. C. Weiskopf: Převrat, 1932;
◦ J. Wassermann: Co platno člověku, 1933;
◦ F. I. Panťjorov: Brusky, s B. Burdovou, F. Píškem, B. Jevtušenkem, 1935–38;
◦ H. Fallada: Zelený Gustav, 1941.

Literatura:
◦ L. Svoboda: B. V. jako sociolog literatury, 1947;
◦ J. Taufer: O B. V., 1957;
◦ Sborník B. V., 1957;
◦ Index. Vzpomínkový sborník B. V., ed. O. Franěk, 1957;
◦ M. Nádvorník a kol.: B. V., 1957;
◦ K. Chvatík: B. V. a vývoj české marxistické estetiky, 1962;
◦ B. V., ed. J. Hrabák, 1963;
◦ Poslední roky B. V., ed. J. Dvořák, 1965;
◦ B. V. a úkoly marxistické kritiky, ed. J. Dvořák, Jiří Fiala, 1975;
◦ B. V. – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky, ed. J. Trautmann, 1977.

jz