Felix Vodička

* 11. 4. 1909 Innsbruck

† 5. 1. 1974 Praha

Maturoval v r. 1928 po gymnaziálních studiích v Olomouci a Plzni, v l. 1928–33 studoval na FF UK bohemistiku a historii; PhDr. 1935 (Béranger a česká literatura). V l. 1934–46 učil na gymnáziu v Praze. V r. 1946 se habilitoval na FF UK spisem Počátky krásné prózy novočeské, 1947 byl jmenován mimořádným a 1949 řádným profesorem PedF UK; v r. 1956 získal titul DrSc. V l. 1959–68 byl profesorem české literatury na FF UK a externím pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV, 1968–70 jeho ředitelem, v r. 1970 byl penzionován. Od r. 1952 byl členem-korespondentem ČSAV.

Navázal na estetickou koncepci Jana Mukařovského, kterou charakterizoval jako popření starého historismu a pozitivistického genetismu, ale současně také jako postupné překonání zúženého synchronního přístupu hlediskem vývojové poetiky. Patřil k těm, kteří svým zájmem o vývojové pojetí kulturně historických procesů propojením časového rozměru s ontologií textu nejvíce přispěli k specifickému přínosu českého strukturalismu. Usiloval i prostřednictvím motivu živé tradice o postižení vnitřní dynamiky literární struktury v souvislostech konkrétních sociálních proměn. Výrazné filozofické přesahy kromě využití časového hlediska při rozboru konkretizace estetického objektu a specificky pojaté kauzality vycházející z vnitřního napětí literární struktury má i jeho důraz na teleologické aspekty literárního vývoje, inspirovaný Englišovou koncepcí, který mu umožnil pochopit umělecké dílo jako autorovo záměrné úsilí o dosažení estetického účinku. – Redigoval vydání spisů J. Dobrovského, K. H. Máchy, J. Nerudy, F. X. Šaldy.

Bibliografie:
◦ O básnickém jazyce (s B. Havránkem a J. Mukařovským), 1947;
◦ Počátky krásné prózy novočeské. Příspěvek k literárním dějinám doby Jungmannovy, 1948;
◦ Havlíčkův boj veršem a satirou, 1953;
◦ Cesty a cíle obrozenské literatury, 1958;
◦ Struktura vývoje. Studie literárně historické, dosl. M. Červenka, 1969;
◦ Die Struktur der literarischen Entwicklung, úvod J. Striedter, München 1976.

Sborníky:
◦ Karel Hynek Mácha, 1937;
◦ Věčný Mácha, 1940;
◦ Strážce tradice, 1940;
◦ Čtení o jazyce a poezii, 1942;
◦ Čeština v životě a ve škole, 1947;
◦ Janu Mukařovskému k šedesátce, 1952;
◦ Josef Dobrovský, 1953;
◦ Studie a práce lingvistické I, 1954;
◦ Dějiny české literatury II, ed. F. V. 1960;
◦ Umění a kritika, 1961;
◦ Z dějin české literární kritiky, 1965;
◦ Celistvost literárního procesu, Struktura a smysl literárního díla, 1966;
◦ Svět literatury I, 1967;
◦ F. X. Šalda 1867–1937–1967, 1968.

Časopisecké příspěvky:
Časopis Národního Muzea, Listy filologické, Časopis Matice moravské, Slovo a slovesnost, Česká literatura, Naše řeč, LtN, Plamen, Orientace, Listy ad.

Předmluvy:
◦ J. Jungmann: Krátká historie národu, osvícení a jazyka, 1947;
◦ F. X. Šalda: Duše a dílo, 1947;
◦ J. Jungmann: Boj o obrození národa, 1948;
◦ F. X. Šalda: Kritické projevy I–II, 1949, 1950;
◦ J. Neruda: Knihy básní, 1951;
◦ K. Sabina: O literatuře, 1953;
◦ F. X. Šalda: O umění, 1955;
◦ B. Němcová: Básně – Stati – Dopisy, 1957;
◦ J. Kollár: Vlastenec, 1963;
◦ Tvůrčí proces v díle Mukařovského, J. Mukařovský: Studie z estetiky, 1966.

Literatura:
◦ J. Brabec: Osobnost, Listy 1969;
◦ Bibliografie F. V., Česká literatura 1969;
◦ SZA, 1991;
◦ ČBS, 1992.

jz