Řehoř Zajíc z Valdeka

* asi 1235

† 6. 9. 1301 Praha

Byl mistrem svobodných umění. Vzdělání získal asi v Itálii (Padova). Životem a působením je spjat s pražskou katedrální kapitulou a tamějším učením (studium particulare). Zastával stále významnější funkce, až byl v r. 1296 zvolen pražským biskupem (byl v té hodnosti v Praze předposlední: za Arnošta z Pardubic, nástupce Jana IV. z Dražic, bylo r. 1344 pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství). Je dosvědčen listinně i kronikářsky (např. Zbraslavskou kronikou). Opat benediktinského kláštera v rakouském Admontu Engelbert v listu mistru Ulrichovi udává, že u Ř. v l. 1271–74 poslouchal výklad „knih o přírodě“: „Et ibidem tunc etiam primo audivi libros naturales a magistro Gregorio, tunc canonico et scholastico Pragensi postmodum episcopo facto ibidem.“ (V tomto dopise Engelbert jako své pražské učitele jmenuje i mistra Bohumila a mistra Očka.) Není jisté, zda už šlo o knihy Aristotelovy, nebo ještě o spisy latinských stoiků a encyklopedistů (Plinius, Seneca, Solinus, Macrobius, Martianus Capella, Isidorus Hispanensis ad.). – Existuje hypotéza (např. B. Mendl, J. V. Šimák) o Ř. autorství Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II., které – spolu s dalšími letopisnými záznamy několika autorů z let 1186–1283 – tvoří tzv. druhé pokračování Kosmovy kroniky; text Vypravování ukazuje na autora dobře obeznámeného s tehdy tradovanou filozofickou látkou.

Bibliografie:
Literatura:
◦ G. B. Fowler: Intellectual Interests of Engelbert of Admont, New York 1947;
◦ G. B. Fowler: Letter of Abbot Engelbert of Admont to Master Ulrich of Vienna, Recherches de Théologie ancienne et médiévale XXIX, Louvain 1962;
◦ Sborník historický 21, 1973;
◦ Tisíc let pražského biskupství 973–1973, Řím 1973;
◦ Pokračovatelé Kosmovi, ed. M. Bláhová, Z. Fiala, 1974.

md