Pavel z Prahy

* 1413 Praha

† 1471

Byl zván také Pavel Žídek; Paulerinus. Pocházel ze židovské rodiny, ale jako dítě byl unesen a vychován v kališnickém duchu; za studií ve Vídni se přihlásil ke katolicismu. Studoval na univerzitách ve Vídni, Bologni, Padově, Praze; stal se mistrem několika univerzit, ale odpovídajícího uplatnění se nedočkal. Do r. 1464 učil na univerzitě v Krakově, po návratu do Prahy spíše živořil na dvoře Jiřího z Poděbrad. Byl lékařem, ale jeho hlavní práce Liber viginti artium (Kniha dvacatera umění) měla ráz obecně encyklopedický (výtah z ní vydal J. Jungmann v ČČM 1827 a 1828). Pro Jiřího z Poděbrad napsal Správovnu, soubor praktických rad, jak spravovat stát (mj. doporučuje zakázat rouhavé, k nepokoji „ponúkající“ lidové písně o papeži, biskupech a pánech). Správovnu vydal (se svým doslovem) Z. Tobolka v Historickém archivu ČA 1908.

Bibliografie:

Literatura:
◦ G. Gelner: Jan Černý a jiní lékaři čeští do konce doby jagellovské, VKČSN 1934;
◦ F. M. Bartoš: Poslání pražského mistra Vladislavu II., HUCP 5, 1964;
◦ R. Mužíková: Miscellanea musicologica 18, 1965;
◦ R. Mužíková: AUC – PhH 1965;
◦ J. Tříška: Literární činnost, 1967;
◦ P. Spunar: P. Ž., Slovník latinských spisovatelů, 1984;
◦ Dějiny Univerzity Karlovy I, 1995.

md