Václav Zykmund

* 18. 6. 1914 Praha

† 10. 5. 1984 Brno

Po maturitě na reálce v Rakovníku studoval na UK a na Fakultě architektury a stavitelství ČVUT v Praze (deskriptivní geometrii a kreslení). Do r. 1938 učil na reálném gymnáziu v Mukačevě, kam byl poslán i pro své levicové postoje. V l. 1948–52 pracoval v brněnském studiu loutkového filmu, poté přednášel na FF MU (kde získal tituly PhDr. a CSc.), na JAMU a (externě) na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě (1960–65). V l. 1960–72 vedl na FF v Olomouci katedru výtvarné teorie a výchovy, od r. 1966 jako docent. – Od začátku 30. let se věnoval tvorbě výtvarné (malbě, grafice, kolážím, fotografii), později i filmové. V r. 1933 měl první výstavu v Rakovníku, 1936 v Praze. V r. 1936 založil v Rakovníku edici Ra (některé její svazky sám ilustroval), kolem níž za války vznikla Skupina Ra (patřili k ní J. Istler, V. Tikal, B. Lacina). V té době psal také verše a překládal francouzské básníky. Často vystavoval (před r. 1950) samostatně i na různých skupinových přehlídkách, a to doma i v zahraničí (např. na výstavách čs. moderního umění v Paříži, Bruselu, Antverpách, Luzernu). Byl členem SVU Mánes v Praze, Bloku moravsko-slezských umělců v Brně, SVU Aleš aj. V l. 1952–72 se věnoval teorii umění a estetice. Po r. 1972 (kdy z politických důvodů musel přestat učit a publikovat mohl jen pod cizími jmény) se opět soustředil na vlastní uměleckou práci výtvarnou, filmovou i spisovatelskou (Sjezd abiturientů, 1984, řada dalších titulů zůstala v rukopise).

V „teoretickém období“ publikoval – vedle řady časopiseckých statí, recenzí a úvodů k výstavním katalogům – několik monografií (F. Foltýn, V. Plocek, V. Reichmann, A. Justitz, M. Chagall, V. Jírů) i prací šířeji koncipovaných: Surrealismus, Moderné umenie a dnešok, Umenie a gýč, Dějiny moderního umění, Stručné dějiny moderního umění, Umění, které mohou dělat všichni? Fotografie pro Lidové školy umění (s M. Stiborem). V estetice se zpočátku vyjadřoval k aktuálním otázkám marxistické teorie umění a estetiky (teorie odrazu a umělecká tvorba, realismus v umění), ale brzy se hleděl vyvarovat tehdy častých simplifikací. Zajímal se pak především o semiotiku F. de Saussura, povahu a roli symbolu v umělecké tvorbě ( E. Cassirer, S. Langerová ad.), teorii archetypu (C. Levy-Strauss, H. Read), o dílo uměnovědců W. Worringera, H. Hausensteina, H. Sedlmayra; o těchto tématech mluvil také v rámci svých školních přednášek (srov. M. Mžyková).

Bibliografie:
◦ K základní otázce estetiky, 1957;
◦ Co je realismus? Pokus o vymezení kategorie realismus, 1957.

Časopisecké příspěvky:
◦ K otázce metody interpretace významu výtvarného symbolu, FČ 1970.
Estetika, Výtvarné umění, Výtvarná práce, Fotorevue, Čs. fotografie, Host do domu, Světová litreratura aj.

Literatura:
◦ L. Kundera: V. Z., Zprávy Spolku českých bibliofilů 1985;
◦ I. Zhoř: Pozdrav a opožděný nekrolog, Leták k výstavě Pozdrav V. Zykmundovi k sedmdesátinám, Brno, duben–květen 1986;
◦ M. Mžyková: Úvod ke katalogu k výstavě V. Z. v Makromolekulárním ústavu v Praze, leden 1987;
◦ M. Mžyková: V. Z., Slovník českých výtvarných umělců, 1996.

jg