Daria Kulagina

Jednou z tendencí rozvoje společnosti v současné době jsou mezikulturní kontakty, které jsou vyjádřeny jak v sociální, tak i kulturní sféře, především v jazykové. Pro dosažení kvalitní komunikace se její členové obracejí k používaní různých slovníků a příruček. Tyto nástroje však ne vždy dostatečně přesně a diferencovaně odrážejí národní a kulturní specifika obsahu jazykových pojmů, které jsou nositeli různých jazyků vnímány jako ekvivalentní, což může vést ke komunikačním šumům různého stupně závažnosti v závislosti na typu textu a závaznosti komunikační situace. Kvůli tomu v lingvistice vznikla potřeba v porovnávacím studiu jazyků, a především slovní zásoby.

S cílem řešit tento problém byla jako jeden z efektivních metodických nástrojů vypracována kontrastivní metoda, která spočívá ve srovnání zvláštních jednotek jednoho jazyka se všemi možnými ekvivalenty dané jazykové jednotky ve srovnávaném jazyce pro zjištění národního sémantického specifika. Předností této metody je možnost jejího využití také k porovnání lexikálních synonymických řad.

Tematické pole „vzdělání“ v průběhu minulých desetiletí prodělalo velké množství změn v ruštině a v češtině, a proto lze v této pojmové oblasti pozorovat zřetelnou tendenci k polysémantizaci. Také zkoumané sémantické pole se v ruském i českém kulturním prostředí intenzivně rozvíjí a rozšiřuje, a v souvislosti s tím se jeví jako aktuální potřeba jeho zkoumání v porovnávacím rusko-českém jazykovém a kulturním plánu.

Popularita kontrastivních výzkumů slovní zásoby souvisí s jejich poměrně rozsáhlou praktičností: vytváření dvojjazyčných slovníků kontrastivního typu, výuka jednoho (cílového) jazyka prostřednictvím (prizmatem) jazyka druhého (výchozího)¹, stejně jako zdokonalování elektronických překladačů.

Rudolf Filipović odůvodňoval význam kontrastivní analýzy při studiu cizího jazyka následovně: „Kontrastivní analýza je pokusem předvídat a zjistit reakce studentů v určitých situacích. Znalost studentů mateřského jazyka se projevuje při studiu jazyka, který slouží jako cíl“ (Filipović, 1971, s. 107).

Aktuálnost tohoto typu výzkumů je také dána tím, že již vytvořené dvojjazyčné slovníky nezaručují vždy přesný překlad a neberou v úvahu kulturní kontext; studenti se mohou setkat s nežádoucí lexikálně-sémantickou interferencí, která ztěžuje správné vnímání slova v kontextu a/nebo jeho použití ve studovaném jazyce. Vjačeslav Alimov definuje sémantickou interferenci jako „zasahování prvků jednoho jazykového systému do druhého na úrovni sémů“ (Alimov, 2005, s. 138). Právě proto může být řešením tohoto problému kontrastivní výzkum, který je nedílnou součástí sémantické analýzy.

Kontrastivní výzkumy slovní zásoby již prováděli lingvisté jako Valerij Mokienko a Vladimir Hak (na příkladu ruštiny a francouzštiny), Alexandr Fefilov (na příkladu ruštiny a němčiny), Iosif Sternin a další. Srovnávací studium ruského a českého jazyka v kontextu kontrastivní analýzy zatím představuje málo prozkoumané téma a vyskytuje se většinou jenom v pracích Vladimira Barneta. Tematické pole „vzdělání“ nebylo dosud zkoumáno v srovnávacím rusko-českém plánu, což také určuje aktuálnost tohoto výzkumu.

Tento článek je součástí připravované disertační práce, jejímž cílem je upřesnění a doplnění metodiky kontrastivní analýzy sémantiky na materiálu sémantického pole „vzdělání“, odhalení národní specifiky určitých lexikálních jednotek v ruštině v porovnání s češtinou a stanovení míry mezijazykové ekvivalence odpovídajících kontrastních párů. Na základě výzkumu jsou plánovány výstupy v podobě slovníkových hesel kontrastivního dvojjazyčného slovníku.

V tomto příspěvku bych se ráda zaměřila na českou lexikální jednotku škola a její ekvivalenty v ruštině. Toto lexikum je z lingvistického hlediska zajímavé kvůli polysémnímu charakteru české lingvistické jednotky, která má symetricko-asymetrické ekvivalenty v ruštině. Zvažovali jsme příklady použití konkrétního slova, které má odlišné významy v různých kontextech, jakož i kolokace jako mateřská škola, základní škola, střední škola, odborná škola a vysoká škola. Častým znakem kolokace bývá skutečnost, že do cizího jazyka se překládá jinak než doslovným překladem každé komponenty. Proto jejích zkoumání v rámci kontrastivní analýzy také může pomoci řešit problém interference. Např. slova škola a школа se jeví jako shodná co do formy i významu, ale použití těchto slov v kontextu ukáže, že zdánlivá totožnost a paralelnost se týká jenom izolovaných slov, ale ne jejich využití a významové platnosti v textu, spojitelnosti (kompatibility a inkompatibility) do vyšších významových syntaktických celků. Distribuce v textu se u paralelních výrazů a blízko příbuzných jazyků značně odlišuje (Budovičová, 1983, s. 261). Například, česká jazyková jednotka škola může být použita ve významu vysoká škola ve větě „Na škole jsem chodila na italštinu čtyři roky“, do ruštiny se však překládat jako школа nebude. Podobné jevy jsou podrobněji popsány v následujícím výkladu.

Etapy výzkumu

1. V úvodní fázi byl sestaven sémantický popis vybraných lexikálních jednotek v českém a ruském jazyce. Při sémantické analýze byly použity údaje pedagogického encyklopedického slovníku ruského jazyka², stejně jako slovníkové články ze stránek dictinary.ru a českých pedagogických slovníků³. Dále byla pomocí korpusů ruského a českého jazyka (Národní korpus ruského jazyka (НКРЯ) a Český národní korpus) zjišťována frekvence každé z vybraných jednotek podle stupnice: frekventované, běžně používané, málo používané, nepoužívané.

2. V každé sestavené kontrastivní dvojici byly porovnány jednotlivé významy, získané v předchozí fázi.

3. Zjištění národně specifických složek významů slov v případě bezekvivalentních pojmenování. V této fázi jsou také odhalována mezijazyková homonyma a falešní přátelé překladatele.

4. Popis diferenčních sémů každé z členů kontrastivní dvojice.

Kontrastivní sémantický slovník je „typ slovníku, ve kterém je úplně popsána sémantická struktura významu slova v původním jazyce a k této sémantické charakteristice je přiřazena sémantická charakteristika významu jeho překladového ekvivalentu“ (Kajumova, Vil'danova, 2016, s. 153). Slovníky tohoto typu se liší velkým rozsahem, náročností na jejich sestavení a kompletní a vyčerpávající informací o každém překladovém ekvivalentu a přítomností ukázek národního specifika obou porovnávaných jazyků.

Kontrastivní analýza jazykové jednotky škola

Polysémické české podstatné jméno škola v základním významu se může používat v kontextu různých úrovní vzdělávání. V ruštině mu odpovídá několik slovních jednotek: 1) школа, 2) детский сад, 3) начальная школа, 4) колледж, 5) средняя школа, 6) основная школа, 7) старшая школа, 8) ВУЗ (dále jako ВУЗ).

Kontrastivní analýza umožňuje stanovit vazby mezi každým jednotlivým sémem slova škola a sémy jeho ruských překladových ekvivalentů, stejně jako identifikovat případy lexikálních lakun – „absence mezijazykového ekvivalentu v jednom jazyce vzhledem k druhému“ (Sternin, 2006, s. 31).

V důsledku analýzy byly vytvořeny dva typy ekvivalence:

1. Symetrická ekvivalence: mateřská škola – детский сад; odborná škola – колледж; vysoká škola – высшее учебное заведение.

1. Symetricko-asymetrická ekvivalence: škola – 1) школа, 2) колледж, 3) высшее учебное заведение.

V případě symetricko-asymetrické ekvivalence může být česká jazyková jednotka škola použita mimo kolokace. Konkrétnější význam slova je určen kontextem:

Brzy poté Blythe zjistila, že její snoubenec s jejím návratem do školy nesouhlasí. Pod tlakem jeho i obou rodin univerzitu opustila a začala se věnovat praktické přípravě na manželství. / Вскоре после Блите узнала, что её жених не согласен с её возвращением в ВУЗ. Под его давлением и под давлением обеих семей она бросила университет и стала себя посвящать практической подготовке к замужеству – ВУЗ;

Začala škola – byl v sedmé třídě, učil se nevalně. / Началась школа – он был в седьмом классе, учился незначительно – школа;

Gymnázium a střední odborná škola Chodov zve ve čtvrtek 26. listopadu na den otevřených dveří. V letošním roce se škola přestěhovala do budovy 2. stupně Základní školy na adresu Komenského 273. / Гимназия и колледж Ходов приглашает в четверг 26 ноября на День открытых дверей. В этом году колледж переехал в здание основной школы по адресу Коменскего 273 – колледж.

Během kontrastivní analýzy byla také odhalena jazyková lakuna v češtině ruské jazykové jednotky средняя школа.

Frekvence vybraných lexikálních jednotek v češtině: škola – frekventované, mateřská škola – běžně používané, základní škola – frekventované, odborná škola – běžně používané, střední škola – běžně používané, vysoká škola – běžně používané.

Frekvence vybraných lexikálních jednotek v ruštině: школа – frekventované, детский сад – málo používané, начальная школа – málo používané, колледж – málo používané, средняя школа – málo používané, основная школа – nepoužívané, старшая школа – nepoužívané, ВУЗ – málo používané.

Výsledky sémové analýzy české lexikální jednotky škola a jejích ekvivalentů v ruštině jsou představeny v následujících tabulkách:

Kontrastivní analýza dovoluje odhalit národní sémantické specifikum zkoumaných jazykových jednotek v následujících aspektech:

1. Endemické sémy v ruštině (absence uvedených sémů v českých ekvivalentech):

колледж – ‚součást vysoké školy (periferie)’ (srov. odborná škola)

средняя школа – ‚skládá se ze 3 stupňů (I – начальная школа, II – основная школа, III – старшая школа)’ (srov. střední škola)

1. Lakunární sémy (absence uvedených sémů v ruských ekvivalentech):

škola – ‚poskytuje střední odborné vzdělání’ (srov. школа)

škola – ‚poskytuje vyšší vzdělání’ (srov. школа)

mateřská škola – ‚poslední rok před nástupem na základní školu je povinný’ (srov. детский сад)

základní škola – ‚část nižšího sekundárního vzdělávání (šestá až devátá třída – 2. stupeň)’ (srov. начальная школа)

střední škola – ‚navazující na základní stupeň vzdělávání’ (srov. средняя школа)

střední škola – ‚připravující především pro studium na vysokých školách’ (srov. средняя школа)

střední škola – ‚umožňuje vedle studia společného základu specifickou orientaci’ (srov. основная школа)

3. Částečná ekvivalence jazykových jednotek při shodě jejich základních sémantických příznaků:

základní škola ‚část primárního vzdělávání (třídy první až pátá – 1. stupeň)’ – начальная школа ‚primární vzdělávání (třídy první až čtvrtá)’

základní škola ‚trvá 9 let’ – начальная школа ‚trvá 4 roky’

odborná škola ‚studium trvá 4 roky’ – колледж ‚studium trvá 3–4 roky’

odborná škola ‚studium je zakončeno maturitní zkouškou’ – колледж ‚studium je zakončeno státní zkouškou’

střední škola ‚studium trvá 4 roky’ – средняя школа ‚studium trvá 11 let’

střední škola ‚připravující především pro studium na vysokých školách’ – основная школа ‚připravující pro studium na středních odborných školách nebo na školách III. stupně (‚старшая школа’)

střední škola ‚studium trvá 4 roky’ – основная школа ‚studium trvá 5 let’

střední škola ‚studium trvá 4 roky’ – старшая школа ‚studium trvá 2 roky’

vysoká škola ‚realizuje tři úrovně studijních programů’ – ВУЗ ‚realizuje čtyři úrovně studijních programů’

vysoká škola ‚kombinované studium’ – ВУЗ ‚kombinované studium se dělí na večerní a externí’

Kontrastivní analýza provedená na příkladu české jazykové jednotky škola a jejích ekvivalentů v ruštině může být použita i na ostatní lexikální jednotky sémantického pole „vzdělání“. Tento typ výzkumu umožní získat informace, které lze použít k vylepšení kontrastivních dvojjazyčných slovníků, metodiky výuky ruštiny a češtiny jako cizích jazyků a také k omezení možné interference.

Literatura

BENEŠ, E. Naše lingvistika a vyučování cizím jazykům. Slovo a slovesnost, ročník 29 (1968), číslo 4 [online]. [cit. 17. 03. 2023]. Dostupné na: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1662#_ftn9

BUDOVIČKOÁ, V. Z konfrontačnej lexikologie príbuznych jazykov – lexikálne paralely v slovenčine, ruštine a češtine. In: HRABĚ, V. – ŠIROKOVOVÁ, A. (eds) Konfrontační studium ruské a české gramatiky a slovní zásoby II. Praha: Univerzita Karlova. 1983, s. 257–273.

FILIPEC, J. Problematika konfrontace v lexikální zásobě. Slovo a slovesnost, ročník 46 (1985), číslo 3 [online]. [cit. 17. 03. 2023]. Dostupné na: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=3040

DOKULIL, M. Ke koncepci porovnání charakteristiky slovanských jazyků v oblasti „tvoření slov“. Slovo a slovesnost, ročník 24 (1963), číslo 2 [online]. [cit. 17. 03. 2023]. Dostupné na: http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1229

АЛИМОВ, В. В. Интерференция в переводе. Москва. 2005.

БИМ-БАД, Б. М. Педагогический энциклопедический словарь. Москва: Большая рос. энцикл. 2002.

КАЮМОВА, Д. Ф., ВИЛЬДАНОВА, Э. М. Прикладное использование результатов лингвокультурологических и контрастивных исследований в учебной лексикографии. “Вестник”. КАЗГУКИ № 1. 2016, с. 151–153.

СТЕРНИН, И. А. Контрастивная лингвистика. Проблемы теории и методики исследования. Москва: АСТ. 2006.

HEIKKILÄ, T. & T. The Significance of the Inclusion of Sociopragmatic and Collocational Competence in Immersion Education Programmes. 21st Scandinavian Conference of Linguistics. NTNU. Trondheim, June 1–4, Linguistics. 2005.

FILIPOVIĆ, R. Problems of Contrastive Work. SRAZ. 1971.

MAŇÁK, J. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Pedagogický výzkum v teorii a praxi. 2005.

PRŮCHA, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál. 2009.

Национальный корпус русского языка, https://ruscorpora.ru [cit. 20.3.2023]

Český národní korpus, https://www.korpus.cz [cit. 20.3.2023]

https://dictinary.ru [cit. 20.3.2023]

Mgr. Daria Kulagina studuje slovanské jazyky na Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity. Tématem její disertační práce je Srovnávací analýza sémantické diferenciace pojmenování tematického pole výchova a vzdělávání v ruštině a češtině. Rovněž vyučuje na Filozofické fakultě MU Ruskou konverzaci.

Kontakt: 480941@mail.muni.cz