Oleksandr Stukalo

Mezijazykovou interferencí se rozumí kontakt dvou a více jazyků, jež se projevuje na různých rovinách a v důsledku něhož vzniká specifický jazykový útvar, kterému se říká mezijazyk.

Článek je zaměřen na analýzu gramatických a lexikálních chyb, kterých se dopouštějí v psané češtině ukrajinští studenti Českého centra Kyjev kvůli působení ukrajinsko-české mezijazykové interference. Tyto chyby odhalují podobu mezijazyka, který vzniká v průběhu osvojování češtiny, a cílená práce s nimi může toto osvojování usnadnit.

1. Analyzované texty

Hlavním textovým východiskem pro náš výzkum jsou průběžné a závěrečné slohové práce studentů Českého centra Kyjev z úrovní A1/2 i B1 poskytnuté lektory se svolením paní ředitelky, Mgr. Radky Rubiliné, Ph.D. Podařilo se nám získat 26 textů od studentů z úrovní A1/2 a 41 textů od studentů z úrovně B1. Je možné, že v získaných vzorcích od jednoho studenta pochází více prací. Nežádali jsme o identifikační údaje studentů, a tak nemáme informaci o autorech, která by nám dovolila přesnější závěry týkající se individuálních rysů ukrajinsko-české mezijazykové interference a mateřských jazyků jednotlivých studentů. Nicméně obdržené materiály odpovídají našemu hlavnímu cíli – prozkoumat hlavní druhy interferenčních chyb.

Témata prací pro úrovně A1/2	Témata prací pro úroveň B1
Dopis příteli	Dopis příteli
Moje rodina	Moje rodina
Můj pokoj	Co mi pomáhá proti stresu
Poslední kulturní zážitek	Co můžou lidé sbírat
Zvířata	Můj oblíbený film
Peníze	Internet a počítač ve společnosti
Co se Vám líbí/nelíbí v ČR	Jaký jsem a jak vypadám
Kamarád	Jaký je typický Ukrajinec
Co byste dělali, kdybyste? …	Jaký máte vztah k věcem
	Můj ideál – žít v souladu s přírodou
	Neformální dopis
	Můj oblíbený svátek
	Nejdůležitější hodnoty mého života
	Návštěva restaurace
	Reklamace
	Role mužů a žen ve společnosti
	Sport v mém životě
	Stížnost

2. Klíčové pojmy analýzy

První/mateřský jazyk

Jak uvádí NESČ, obvykle je první/mateřský jazyk „chápán dvěma způsoby: (1) jako jazyk, který si člověk osvojil v životě jako první (angl. first language, běžně zkráceně označován jako L1), (2) jazyk, se kterým se člověk sám identifikuje, tj. ke kterému má nejbližší vztah. V odborném diskurzu se proto místo výrazu mateřský jazyk preferuje jednoznačnější termín první jazyk (L1).“ (SLOBODA, 2017) Pro naši práci budeme užívat právě tento termín.

Druhý/cizí jazyk

Druhým/cizím jazykem se obecně rozumí jazyk, jenž není pro jedince prvním jazykem osvojeným v dětství. Podle B. Mertins se v odborné literatuře často rozlišuje mezi osvojováním druhého jazyka (second language acquisition // L2 acquisition) a osvojováním cizího jazyka (foreign language acquisition). Rozdíl je v tom, že při osvojování cizího jazyka se mluvčí nachází ve své vlasti (učí se jazyk například ve škole či na jazykových kurzech), kdežto druhý jazyk se osvojuje v zemi, kde se tento jazyk používá v běžné komunikaci. Na toto rozlišení je navázáno další rozlišení druhů osvojování: (a) řízené osvojování s instrukcemi (tzv. tutored acquisition), (b) neřízené osvojování v přirozeném kontextu bez instrukcí (tzv. untutored acquisition). Osvojování typu (a) se podle vědeckých názorů opírá o procesy explicitního učení, zatímco osvojování typu (b) o procesy implicitní, jež jsou ve své podstatě srovnatelné s procesy nabývání mateřského jazyka. (MERTINS, 2017)

Klasifikace jazykové výuky v ČC Kyjev

Veškeré výše uvedené klasifikace nám pomůžou typologizovat i výuku češtiny v ČC Kyjev a přiřadit studentské jazykové aktivity k určitému druhu osvojování jazyka. Pro všechny návštěvníky ČC Kyjev bude čeština cizím jazykem (osvojovaným mimo ČR). Lektoři Českého centra poskytují studentům možnost řízeného osvojování s instrukcemi (české jazykové prostředí chybí, jazyk se osvojuje podle pravidel a pokynů od lektorů a z učebnic, nemění se v závislosti na reakci prostředí rodilých mluvčích). Řízené osvojování s instrukcemi se opírá o procesy explicitního učení, jež se podstatně liší od osvojování mateřštiny.

Výuka češtiny v rámci jazykových kurzů ČC Kyjev je řízené osvojování cizího jazyka, jež se opírá o procesy explicitního učení a má za cíl formování u studentů subordinačního bilingvismu.

Transfer a interference

Veškeré jazyky, které jedinec ovládá, jsou v kontaktu, a to na různých rovinách: ve výslovnosti (přízvuk, větný důraz, větné členění, artikulace hlásek), morfologii (ohýbání slovních druhů), syntaxi (větná stavba a koordinace), pořádku slov, významu slov a frazeologii i v pravopisu. Tento jev se nazývá interference; vyskytuje se nejen u bilingvních (a multilingvních) mluvčích, ale i u těch, kdo se učí cizí jazyk. (NEBESKA, 2017) Podle R. Appele a P. Muyskena rozumíme interferencí (negativním transferem) přenos určitých prvků a struktur z L1 a jejich užití v L2. (APPEL, R., MUYSKEN, P., 2005) B. Mertins uvádí (MERTINS, 2017), že při pozitivním transferu si prvky jazyků odpovídají do té míry, že jejich přenos z mateřského jazyka usnadňuje osvojování cílového jazyka […]. Naproti tomu se u negativního transferu jedná o přenos neodpovídajících prvků z jednoho systému do druhého, což vede např. k používání nesprávných konstrukcí v cílovém jazyce, a tudíž k interferencím. Jürgen Meisel, cituje Erika Kellermanna, definuje jazykový transfer jako „psychologický proces, podle kterého student jazyka (ať už vědomě, nebo ne) inkorporuje rysy mateřského jazyka v produkování cílového jazyka“. (MEISEL, 1983) Můžeme tedy říct, že jazyková interference (výsledek negativního transferu) je právě přenos nežádoucích prvků L1 do L2.

Mezijazyk

Z velkého množství teorií osvojování cizího jazyka (přehled viz v článku B. Mertins Osvojování druhého jazyka pro NESČ (MERTINS, 2017) jsme pro naši analýzu vybrali teorii mezijazyka, protože právě tato teorie se nejlépe hodí k typu analyzované jazykové produkce a našim výzkumným cílům.

L. Selinker, autor klíčové práce o mezijazyku, jej definuje jako zvláštní jazykový systém, jenž vzniká v důsledku snahy studenta dodržovat normy cílového jazyka. (SELINKER, 1988) Podle S. Cordera má student na každé úrovni jazykového učení vlastní gramatiku, tzn. systém pravidel pro produkování vět, ale tato pravidla ne vždy plně odpovídají pravidlům cílového jazyka. Na každém stupni učení se jazyku se řídí […] určitým aproximativním systémem (jemuž se také říká mezijazyk). (CORDER, 1981) Dále Corder tvrdí, že na všech úrovních jazykového studia je studentský jazyk systematický a potenciálně funkční.

Jedním z našich cílů je právě vyčlenění nejčastějších chyb, které jsou v dané fázi součástmi studentského mezijazyka.

3. Jazyková situace na Ukrajině a v Kyjevě

Pro hlubší pochopení interferenčních jevů v analyzovaných studentských slohových pracích je namístě uvést alespoň krátký popis jazykové situace, ve které se vyvíjela individuální jazyková identita autorů těchto prací.

Jak jsme již zmínili, mezijazyk, jehož základem jsou právě různoúrovňové interference, se dynamicky tvoří a proměňuje na pomezí cizího jazyka a mateřštiny. Abychom mohli lépe a výstižněji charakterizovat rysy mezijazyka studentů ČC Kyjev, jejichž texty disponujeme, je třeba, kromě češtiny, věnovat větší pozornost jejich rodnému jazyku a objasnit, jaké varianty jsou zde teoreticky k dispozici.

Je logické připouštět, že kurzy češtiny v ČC Kyjev navštěvují studenti primárně žijící v Kyjevě a okolí. Co vše z toho může vyplývat v jazykové rovině?

Zaprvé, Kyjev jako hlavní město je a vždy byl středobodem vln vnitřní migrace. Právě sem se přijíždí za studiem či prací ze všech oblastí Ukrajiny – vzhledem k tomu můžeme také předpokládat, že i mezi studenty ČC Kyjev se klidně mohou objevit lidé pocházející z celého státu, jejichž osobní jazyková identita bude tak či onak ovlivněna jazykovou situací rodné obce.

Podle 6. národního průzkumu sociologické skupiny Rejtynh (19. 3. 2022, 1 000 respondentů, reprezentativní vzorek, lidé pocházející z celé Ukrajiny vyjma okupovaného Krymu a částí Doněcké i Luhanské oblasti, telefonické rozhovory) byla ukrajinština rodným jazykem pro 76 % lidí, kdežto ruština pro 20 %. V běžném životě rusky hovoří 26 % respondentů, oběma jazyky 32 %. Zadruhé, nemůžeme opomíjet ani sociolingvistická data ze samotné metropole. Ukrajinistka Iuliya Makarets z Národní pedagogické univerzity v Kyjevě, udělala v roce 2020 průzkum (MAKARETS, 2020), do kterého se zapojilo 400 Kyjevanů ve věku od 18 do 65 let. Deset otázek průzkumu se týkalo vnímání jazyků, jejich prestiže ve společnosti a osobních jazykových charakteristik. Ukrajinština byla rodným jazykem pro 73,25 % účastníků, ale kyjevské jazykové prostředí většina těchto lidí charakterizovala jako dvojjazyčné, na pomezí ukrajinštiny a ruštiny.

Uvedená čísla pro Kyjev a celou Ukrajinu si přibližně odpovídají: zhruba 50–60 % Ukrajinců běžně komunikuje v ukrajinštině (tedy v jakémkoliv ukrajinském nářečí), 20–25 % oběma jazyky, dalších 20–25 % používá ruštinu (buď v její spisovné, nebo nespisovné/hovorové/místní variantě).

Další záležitostí, kterou nelze ignorovat, je sociolingvistická různorodost ukrajinského území. Kvůli historickým okolnostem západ, střed a sever Ukrajiny více mluví ukrajinsky, kdežto východ a jih rusky. Výsledky průzkumu nadace Demokratyčni iniciatyvy a sociologické agentury Centr Razumkova (29. 7. – 4. 8. 2021, 2019 respondentů), který zjišťoval rodný jazyk účastníků, vypadaly následovně:

Západ: ukrajinština – 96,7 %, ruština – 1,7 %

Střed: ukrajinština – 87,8 %, ruština – 9,8 %

Jih: ukrajinština – 55,6 %, ruština – 40,7 %

Východ: ukrajinština – 58,5 %, ruština – 34,2 %

Je důležité zmínit, že kromě spisovného a hovorového jazyka, existuje na Ukrajině i určitá podoba obecného, nespisovného jazyka (takzvaný suržyk), do značné míry ovlivněná ruštinou na všech jazykových rovinách.

Jedná se o ukrajinsko-ruskou míchanou mluvu, již lze potkat na celém území nynější Ukrajiny z historických důvodů. Je důležité s ní počítat při analýze mezijazykových interferencí jako s možným zdrojem prvků, které se nevyskytují ve spisovné ukrajinštině. Ruština není jedinou možností vysvětlení původu takových konstrukcí a slov: tyto mezijazykové prvky mohou pocházet i ze suržyku (či nářečí, o kterém se ještě zmíníme).

Podle výkladového slovníku ukrajinštiny má slovo suržyk dvojí význam: buď je to „směs obilí, pšenice s žitem, žita s ječmenem, ječmene s ovsem“ nebo „prvky dvou či několika jazyků spojené uměle, bez dodržování norem spisovného jazyka.“ (BILODID a kol.)

Sociolingvistka Iryna Braha ve svém článku uvádí přehled různých definicí suržyku od ukrajinských (nejen) jazykovědců, jako například „prvek prostořečí v situaci diglosní dvoujazyčnosti“, „suma idiolektů“, „míchaná řeč“, „nemotivované přepínání kódů“, „ukrajinský pidgin“, „polojazyčnost“, ba dokonce i „nedopřeklad“. Stejně jako samotný termín suržyk, tak i jeho definice jsou často příliš subjektivně negativní, což je v rozporu se stylistikou vědeckých definicí. Jako neutrální variantu navrhuje Braha popisnou konstrukci „ukrajinsko-ruská míchaná řeč.“ (BRAHA, 2013)

Jazykovědkyně a sociolingvistka Larysa Masenko ve své práci Suržyk: miž movoju i jazykom (což se dá volně přeložit jako Suržyk: mezi ukrajinštinou a ruštinou) tvrdí, že suržyk je výsledkem víceúrovňové interference dvou jazyků, z nichž jeden během několika století plnil prestižnější funkce a rozvíjel se plnou mírou, kdežto druhý byl potlačen a upozaděn. (MASENKO, 2011) Ruská a ukrajinská slova i morfémy obou jazyků se v rámci tohoto útvaru míchají hodně nesystematicky a individuálně, přičemž ukrajinská slova mohou pocházet jak ze spisovné normy, tak i z dialektů (tzn., že různá ukrajinská území mohou mít vlastní lexikální/fonetickou podobu tohoto obecného jazykového útvaru). (DEL GAUDIO, 2015) Zdrojů ruských slov v suržyku je také hned několik: kromě nářečního substrátu, je třeba zmínit obecnou mediální situaci posledních 80 let před rokem 2014, kde ukrajinština výrazně prohrávala s ruštinou a cílové skupiny diváků a posluchačů přejímaly spisovnou ruštinu z televize, novin a rádia.

Jazykovědec Les’ Belej ve svém článku Suržyk: sociolinhvistyčna perspektiva (BELEJ, 2017) tvrdí, že suržyk se liší od pidginů a kreolských jazyků tím, že nikdy neměl primitivizovanou gramatickou strukturu a stal se už pro určité generace i mateřskou formou jazyka.

V severní části Ukrajiny, k níž patří i Kyjev, vliv ruštiny na ukrajinštinu existuje:

1. kvůli možnému vlivu suržyku, jenž má v sobě hodně lexikálních jednotek a morfologických jevů společných s ruštinou,

2. kvůli určitému procentu ruskojazyčné populace,

3. kvůli nářečnímu substrátu (RUSANIVSKYI, TARANENKO, 2000).

Ze stejných zdrojů mohou pocházet i mezijazykové prvky, které se neshodují se spisovnou ukrajinštinou a vypadají podobně jako ruština.

Jaké závěry budou přínosné pro naši analýzu?

Zaprvé, lze předpokládat, že rozložení studentů ČC Kyjev podle rodného jazyka bude víceméně totožné s rozložením obyvatel v Kyjevě, tedy 75/25.

Zadruhé, v jejich pracích bude teoreticky možné najít interferenci nejen se spisovnou ukrajinštinou, ale i s její obecnou variantou, jež disponuje poměrně četnými ruskými lexikálními či morfologickými prvky, se severními nářečími (pro něž platí totéž), nebo se spisovnou ruštinou.

Bohužel nemáme informaci o rodném jazyce nebo nářečí studentů, kteří poskytli své slohové práce pro tuto analýzu, a proto nemůžeme s jistotou klasifikovat kterékoliv jiné interference kromě interferencí se spisovnou ukrajinštinou. Máme jenom možné varianty jejího původu. Proto ve své analýze studentských prací budeme poznamenávat zdroj interference následovně: buď uvedeme jako zdroj spisovnou ukrajinštinu, nebo možné varianty obecná ukrajinština / spisovná ruština / nářečí. Bohužel kvůli chybějícím datům nemůžeme ani připouštět přesnější nářeční původ spisovných interferenčních prvků – ačkoli se spisovná ukrajinština také rozvinula z jistých nářečí a to, co považujeme za spisovné, může pramenit i z regionální varianty.

Okrajově zmíníme, že územní varianty ukrajinštiny se mohou na různých úrovních (lexikum, syntax, gramatika) od sebe podstatně lišit. Zaprvé k tomu přispívá územní rozsáhlost. Zadruhé, kvůli tomu, že sever, východ a střed Ukrajiny dříve patřily k Ruské říši, kdežto západ k Rakousku-Uhersku a Polsku, tamní ukrajinská nářečí byla vystavena značnému vlivu odpovídajících jazyků úředního styku.

Podle B. Štindlové je „žákovský jazyk standardně v kontextu akvizice druhého/cizího jazyka nahlížen jako jazykový systém sám o sobě, tzv. mezijazyk, a měl by být analyzován včetně nekorektních struktur“. (ŠTINDLOVÁ, 2012)

Jak již bylo zmíněno v příslušné podkapitole, chyby nalezené ve slohových pracích a vznikající v důsledku interference češtiny s rodným jazykem studentů na úrovních A1/2 a B1 jsou právě záležitostí studentského mezijazyka, a z tohoto hlediska se také neliší od žákovských chyb.

Jedním ze dvou základních přístupů k zachycování chyb v žákovských projevech podle B. Štindlové je „explicitní chybová klasifikace, kdy jsou žákovské chyby identifikovány a následně tříděny a kategorizovány podle předem vymezené chybové typologie“. (ŠTINDLOVÁ, 2012)

V následující podkapitole popíšeme deskriptivní chybovou taxonomii, kterou jsme si vytvořili pro analýzu studentských prací, a zdůvodníme, proč bude užitečná pro naši analýzu.

4. Klasifikace a příklady nalezených interferenčních chyb

Naše analýza totiž má celkem konkrétní účel, není navázána na kteroukoliv další analýzu, a tak pro ni můžeme používat klasifikační/typologizační taxonomii, jež pomůže tohoto účelu dosáhnout.

Jaká taxonomie bude nutná a přínosná pro náš cíl? Vzhledem k tomu, že výsledky analýzy plánujeme použít pro sestavení jazykových cvičení, jako nejvhodnější nám připadá lingvistická deskriptivní taxonomie s použitím lingvistických kategorií a formálním popisem chyby. Inspirovali jsme se v tom taxonomií použitou v českém žákovském korpusu CzeSL (PETKEVIČ a kol., 2012), ale svou taxonomii jsme omezili na mnohem obecnější rovinu, protože nebudujeme korpus a pro vytvoření cvičení potřebujeme jenom základní klasifikaci.

Nejdříve jsme rozdělili veškeré nalezené interferenční chyby na lexikální, pravopisné a gramatické podle jazykové roviny, kde došlo k nežádoucímu transferu a narušení spisovné normy. Jako gramatické jsme klasifikovali chyby v syntaxi a morfologii. Pak jsme na každé z uvedených úrovní klasifikovali chyby podle formálních příznaků. Podrobnější popis viz níže.

I. Lexikální chyby

Vzhledem k tomu, že čeština a ukrajinština patří ke stejné skupině slovanských jazyků, sdílí poměrně hodně slovní zásoby zděděné po praslovanštině nebo vypůjčené z cizích jazyků (němčina, francouzština, angličtina, latina, řečtina apod.). Sdílená slovní zásoba často bývá zdrojem chyb: významy a valence rádoby podobných slov jsou nezřídka odlišné, proto se z nich často stávají „falešní přátelé“ překladatelů a studentů jazyka. Počty lexikálních interferencí často neubývají ani na pokročilejších úrovních jazykového studia: spolu s rozšířením tematických okruhů pro cvičení a diskuse roste objem zapojeného lexika pro různá témata a spolu s ním se zvětšuje i počet interferenčních možností. Dá se předpokládat, že čím víc nových slov studenti používají, tím větší šance (alespoň u začátečníků) je, že budou v něčem chybovat.

Veškeré nalezené lexikální interferenční chyby jsme roztřídili do tří kategorií podle mechanismu, který chybu zapříčinil.

Lexikální prvek z mateřského jazyka

Do této kategorie patří chyby, jejichž podstata spočívá ve přenášení lexému z rodného jazyka bez jakékoliv adaptace do češtiny. V češtině takový nebo podobný lexém se stejným významem chybí.

Příklad interference	Správná věta	Vysvětlení
Budeme prázdnot narozeniny	Budeme slavit narozeniny	kr. nařeční/obecné праз(д)нувати (praz/d/nuvaty), nebo rus. spis. праздновать (prazdnovať) – č. slavit, oslavovat. Vnější podoba slova je „počeštěna“ kvantitou, možná pocházející z č. prázdný
Salo s chlebem	Špek s chlebem	Ukr./rus. сало (salo) – č. špek
Ona je nedojemná část našeho života	Ona je nezbytnou součástí našeho života	Ukr. невід’ємний (nevidjemnyj) nebo неод’ємний (neodjemnyj) – č. nezbytný. Zde zřejmě došlo i k přehazování písmen: neodjemná/nedojemná
Vyd sportu	Druh sportu	Ukr. вид (vyd) – č. druh

Kalkování vícečlenné lexikální jednotky

Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny se kalkem rozumí přejetí slova nebo slovního spojení z jednoho (výchozího) jazyka do jiného (cílového) jazyka jeho doslovným překladem; cílový jazyk přitom napodobí strukturu přejímaného slova nebo slovního spojení za použití vlastních lexikálních prvků. (KARLÍKOVÁ, 2017) Kalkování vícečlenné lexikální jednotky je pak doslovné přejetí slovního spojení (buď víceslovného pojmenování, nebo frazému).

Příklad interference	Správná věta	Vysvětlení
Půjdu do divadla ještě ne brzy	Brzy už do divadla nepůjdu	Ukr. ще не скоро, šče ne skoro nebo rus. еще не скоро, ješčjo nje skoro doslova ještě ne brzy
A v pubertě, když hrají hormony	A v pubertě, když bouří hormony	Ukr. hovor. грають гормони (hrajuť hormony) nebo rus. hovor. играют гормоны (igrajut gormony) doslova hrají hormony
Poslouchám hudbu a všechno, toho mi stačí	Prostě poslouchám hudbu, a to mi stačí	Ukr./rus. ustálené sousloví і все (i vse) / и все (i vsjo) doslova a všechno se používá ve dvou významech – 1) a konec, a basta nebo 2) prostě

Mezijazyková homonymie/paronymie

Podle NESČ je homonymie „případem víceznačnosti/polyfunkčnosti izolované jazykové, především slovní formy, který se […] nezakládá na významové a genetické souvislosti“. (HLADKÁ, 2017) Mezijazykovou homonymií rozumíme jev, kdy slovní formy různých jazyků zní nebo se i píší stejně, ale přitom se liší významem. Právě mezijazyková homonyma se nejčastěji nazývají falešnými přáteli překladatelů, z anglického false friends. Paronymií se rozumí „formálně‑sémantický vztah mezi slovy zvukově podobnými, ale významově částečně n. výrazně odlišnými (zpravidla však ne kontrastními), který má za následek jejich častou nechtěnou záměnu v řeči (efektní – efektivní, humánní – humanitní – humanistický). Jednotky spojené tímto vztahem se nazývají paronyma“. (HLADKÁ, 2017)

Příklad interference	Správná věta	Vysvětlení
Nemáš žádný původ aby stěžovat na život	Nemáš žádný důvod, aby sis stěžovala na život	Ukr. nespis. nebo rus. повод (povod) – č. důvod
Vedoucí programu řekli	Moderátoři programu řekli	Ukr. ведучий (vedučyj) nebo rus. ведущий (vjeduščij) – č. moderátor
Správný notebook	Fungující, nový notebook	Ukr. nespis./nář. nebo rus. справний/исправный (spravnyj/ispravnyj) – č. (správně) fungující

II. Pravopisné interferenční chyby

Takové chyby jsou porušeními pravidel české ortografie (pravopisu) kvůli negativnímu mezijazykovému transferu. Většina takových chyb mizí s dosažením vyšší úrovně jazykové kompetence, ale několik druhů se vyskytuje jak na úrovni A1/2, tak i na úrovni B1.

Psaní částice ne zvlášť od sloves

Důvod této pravopisné chyby je jasný: ukrajinský ekvivalent české záporné částice ne (не – ne) se vyslovuje stejně, ale píše se zvlášť od sloves (s přídavnými jmény se píše dohromady, stejně jako v češtině). Zbavit se této chyby není pro některé studenty snadné, protože ukrajinské pravidlo se opakuje pořád už od základní školy a snadno se stává součástí mezijazyka.

Příklady: ne mám jídlo, ne mluvil s námi, ne říkali mu nic

Chyby v kvantitě samohlásek

Kvantita není distinktivním rysem ukrajinských samohlásek, neovlivňuje význam slov, a proto dělá ukrajinským studentům v češtině problémy. Jelikož si potřebují zapamatovat psaní a výslovnost každého nového slova, chyby v kvantitě mohou pokračovat spolu s obohacením slovní zásoby. Morfologická kvantita (u koncovek přídavných jmen, některých prefixů a sufixů) je vysvětlitelná, a proto se dá zapamatovat pomocí pravidel, lexikální nikoliv. Na obou úrovních jsme pozorovali zajímavou tendenci, kde studenti občas vůbec kvantitu neřeší a píší všechny samohlásky bez ní.

Příklady: noveho, mam, jedna, druha, je ji, blizký, lasku, hezke, velke

Záměna h/ch

Vzhledem k tomu, že souhláska ch se v ukrajinštině zapisuje pomocí jednoho písmene х, lze předpokládat, že studenti se budou snažit ji zapsat jedním písmenem i v češtině. Dalším možným zdrojem interference je angličtina, kterou na Ukrajině alespoň v základech ovládá poměrně hodně studentů. Oba jazyky totiž používají latinku, a tak anglická ortografie může od začátku částečně pronikat i do studia češtiny.

Příklady: to je trohu těžká otázka, pak jsme se prohazeli ulicí, hodili jsme tam zdarma, poslouhám hudbu

Záměna nej-/naj-

Ukrajinská předpona se stejným významem, jako česká předpona nej-, má podobu най- (naj-), a proto studenti začátečníci chybují v psaní české předpony.

Příklady: najdůležitější, najvětší

Záměna z-/s-

Správné psaní těchto předpon v obou jazycích vyplývá z odlišných pravidel. V češtině záleží na významu slova, v ukrajinštině nikoliv: podle pravidel ukrajinštiny se předpona c- (s-) píše jenom před k, p, t, f, ch. Před zbývajícími souhláskami se píše předpona з- (z-).

Příklady: sdělat, zšít, spoplatnit

Záměna y/i

Pravidla psaní y a i v češtině jsou pro ukrajinské studenty složitá. Navíc se obě hlásky v češtině (na rozdíl od ukrajinštiny) neliší výslovností, a tak je ještě komplikovanější si zapamatovat správnou podobu slova bez opory v jeho znění.

Příklady: vždicky, čtu beletriy, tipycký Ukrajinec, inženirka, chce višší plat

Záměna e/ě

Tato chyba se zřídka vyskytuje v pracích z úrovně A1/2. Její důvod vidíme v odlišné grafické soustavě dvou jazyků: pro hlásku ě se v ukrajinštině používá písmeno є (vyslovuje se jako je) či apostrof po předchozí retnici. Není ani v angličtině, kterou mohou ovládat studenti, a je velice podobná hlásce e, kterou obsahují grafické soustavy všech tří zmíněných jazyků.

Příklady: nejaké jídlo, za mesíc

Záměna ou/u

Ve studentských pracích z úrovně A1/2 jsme potkali určité množství chyb v adjektivní koncovce substantiv a adjektiv -ou, na jejíž místo studenti dávali -u. Tato chyba byla způsobená zřejmou interferencí s ukrajinštinou, kde koncovka -оу (-ou) vůbec není možná, ale je podobná pravidelné koncovce -у (-u), která plní identickou gramatickou roli a vyskytuje se na stejných místech.

Příklady: jednu zajímavu zkušenost, celu Ukrajinu, zajímavu historii, špatnu náladu

III. Gramatické interferenční chyby

Za gramatické interferenční chyby jsme považovali odchylky od spisovné normy na syntaktické, morfologické a morfematické úrovni.

Chybné použití předložek

Jako slovanské jazyky sdílí ukrajinština a čeština poměrně mnoho předložek se stejným významem a stejným či podobným zněním (při, bez, za, pod, nad, blízko). Čeština má ale i takové prepozice, které zní podobně jako ty ukrajinské, ale mají zčásti či úplně odlišný význam (u, po, pro), nebo zní úplně jinak (kvůli). Dále v určitých případech české předložkové konstrukci odpovídá ukrajinská bezpředložková a naopak. Vzhledem k tomu, že prepozice jsou jedním z nejfrekventovanějších slovních druhů, jsou interferenční chyby v předložkách také časté.

Příklady: dívali jsme se divadelní představení (ukr.: ми дивилися театральну виставу / my dyvylysja teatraľnu vystavu, bezpředložková konstrukce), mluvili pro různé (ukr.: говорили про різне / hovoryly pro rizne – č. mluvili o různých věcech), do toho a po tom (ukr.: до того / do toho – č. předtím), budu na vás žalovat (ukr.: буду на вас скаржитися / budu na vas skaržytysja).

Zbytečná osobní zájmena

V ukrajinštině se osobní zájmena používají mnohem častěji než v češtině – v neposlední řadě kvůli chybějícímu sponovému slovesu být, které v češtině v přítomném a minulém čase nese informaci o osobě. V ukrajinštině se informace o osobě musí předávat pomocí osobních zájmen.

Příklady: ve filmu se mi líbilo, že on je moc pozitivní; všude kolem sebe my máme; kdybych měla udělat žebříček hodnot, tak on byl by takovým

Chyby v konjugaci

Podle vlastní zkušenosti můžeme říct, že chyby v konjugaci sloves jsou pro Ukrajince zcela běžné kvůli odlišným vzorům (čeština má 5 plus podvzory, kdežto ukrajinština jenom 2 plus podvzory). Nicméně jsme z celkového počtu konjugačních chyb proanalyzovali jenom ty, které byly zřejmě způsobeny interferencí s ukrajinštinou, a takových nebylo mnoho.

Příklady: ona musit jít (ukr.: вона мусить іти / vona musyť ity), umyje jezdit na kole (ukr.: уміє їздити на велосипеді / umije jizdyty na velosypedi), prošu vás, aby vratili mi všichni moje peníze (ukr.: прошу вас повернути мені всі мої гроші / prošu vas povernuty meni vsi moji hroši).

Chyby v konstrukcích mít rád / milovat / rád dělat / líbit se

Ukrajinština nedisponuje obdobnými prostředky pro vyjádření obliby, má jenom slova любити (ljubyty), подобатися (podobatysia) pro životné a neživotné entity a кохати (kochaty) pro životné. (BILODID a kol.) Proto Ukrajinci často chybují ve výběru správné české varianty. České líbit se (někomu) kvůli vnější podobnosti může splývat s ukrajinským любити (ľubyty), které po sobě vyžaduje přímý předmět v akuzativu. Navíc konstrukce mít rád a rád dělat jsou pro Ukrajince obtížnější kvůli zvláštní nesklonnosti jmenného tvaru adjektiva rád.

Příklady: ona se to moc líbila (ukr.: вона це дуже любила / vona ce duže ľubyla), miluje hodně jíst a spát (ukr.: любить багато їсти і спати / ľubyť bahato jisty i spaty), on moc libí Jana Nerudu (ukr.: vin duže ľubyť Jana Nerudu).

Chybné použití pomocného slovesa

Ukrajinština nemá pomocné sloveso být v přítomném a minulém čase. Pro tvoření kondicionálu používá jednotný tvar би (by) pro všechny osoby. Proto česká pomocná slovesa a jejich konjugace dělají Ukrajincům problémy. Navíc podoba slovesa být pro třetí osobu singuláru a plurálu je v ukrajinštině stejná (є/je), odpovídající české podobě jednotného čísla.

Příklady: to je děti, a je tam moji ruzné věci a oblečení, kdybych žil, mohl udělat, já jsem bych zavolala jeho

Chyby v záporných konstrukcích

Ukrajinština nedisponuje záporným slovesem není, a proto jsou konstrukce s jeho účastí také pro Ukrajince problematické. V analyzovaných pracích jsme pozorovali, že studenti občas dávají není tam, kde se v ukrajinštině píše jednoduché ne – možná aby ho mohli napsat zvlášť, stejně jako ne v ukrajinštině.

Příklady: není každému to pomůže (ukr.: не кожному це допоможе / ne kožnomu ce dopomože), sbírala jsem to není tak dlouho (ukr.: я збирала це не так довго / ja zbyrala ce ne tak dovho), jak dobrý, tak i není moc dobrý (ukr.: як добрий, так і не дуже добрий / jak dobryj, tak i ne duže dobryj), ukrajinský národ ne je výjimka (ukr.: український народ не виняток / ukrajins’kyj narod ne vyňatok).

Chyby v použití zvratných klitik se/si

Chyby v použití zvratných klitik se/si mohou nastat z několika důvodů. Zaprvé poměrně hodně českých zvratných sloves má ukrajinské nezvratné ekvivalenty (stát se — стати (staty), myslet si — думати (dumaty)). Zadruhé ukrajinský ekvivalent českého reflexivního zájmena si má ve spisovném jazyce vždy plnou podobu собі (sobi), která se píše jako zvláštní slovo, nemá ustálenou pozici a plní poněkud jiné funkce (občas vyjadřuje „klidnost, nenucenost děje“, (BILODID a kol.) občas slouží pro upřesnění reflexivity děje). Zatřetí je pro Ukrajince poměrně složitě si vybrat mezi se/si kvůli vnější podobnosti obou klitik a jejich stejné ustálené pozici ve větě – ale chyby v použití se/si nejsou jenom výsledkem interference, protože paronymie se/si dělá potíže i jiným cizincům.

Příklady: učím ve své škole něco nového (ukr.: вчу у своїй школі / vču u svojij školi), č. učím se ve své škole)

Chyby ve slovosledu

Naprostá většina interferenčních chyb ve slovosledu je spojená s ustáleností pozice určitých větných jednotek – pomocného slovesa být ve všech osobách i časech, jeho spojení s klitiky a krátkými tvary osobních zájmen.

Příklady: studuju ve škole a se učím češtinu, často si on mění zaměstnání, za poslední rok můj život se hodně změnil

Chyby v pádech

Určité předložky a slovesa, které čeština sdílí s ukrajinštinou, po sobě vyžadují v obou jazycích odlišné pády. Poměrně často jsou pádové chyby Ukrajinců spojené s akuzativem, který se v češtině u plurálových substantiv mužského rodu životného a ženského rodu shoduje s nominativem, kdežto v ukrajinštině – s genitivem (vidím kočky – бачу кішок (baču kišok)).

Příklady: neuvidíte úplně stejných lidí (ukr.: не побачите зовсім однакових людей / ne pobačyte zovsim odnakovych ľudej – Gen.), všechno rozumí (ukr.: все розуміють / vse rozumijuť – Gen.), jaký zabývá ryb (ukr.: який вбиває риб / jakyj vbyvaje ryb – Gen.)

Chybný rod

Určitá podstatná jména v ukrajinštině a češtině mají stejný původ a jsou si podobná, liší se jenom rodem.

Příklady: ve vašem restauraci (ukr.: у вашому ресторані / u vašomu restorani – Masc.), ten centrum (ukr.: той центр / toj centr – Masc.)

4. Návrh na vylepšení

Ústředním bodem vyžadujícím větší přesnost je v naší analýze otázka mateřského jazyka studentů, jejichž práce jsme analyzovali. Vzhledem k tomu, že jsme neměli přesnější údaje, analyzovali jsme interference v návaznosti na spisovnou ukrajinštinu či spisovnou ruštinu jako jejich zdroje. Situace ale může být mnohem pestřejší a složitější, může zahrnovat vlivy jak spisovných variet, tak nářečí nebo suržyku, o němž jsme se také zmiňovali. Poměrně hodně lexémů je také společných v ukrajinských severních dialektech a spisovné ruštině. Možným řešením, jež by pomohlo tuto vágnost odstranit, jsou dotazníky pro určení původu a L1 studentů, kteří poskytnou své práce pro analýzu.

Literatura

APPEL, R., MUYSKEN, P. Language contact and bilingualism. Amsterdam: University Press, 2005. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

BELEJ, L. Suržyk: sociolinhvistyčna perspektyva. Sučasni problémy movoznavstva ta literaturoznavstva. 22, 2017, s. 5–8. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

BILODID I. a kol. Slovnyk ukrajins’koji movy: v 11 tomach. Kyjiv: Naukova dumka, 1970–1980 [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

BRAHA, I. Terminolohizacija leksemy suržyk: osnovni tendenciji. Uchenyje zapiski Tavricheskogo natsional’nogo universiteta im. V. I. Vernadskogo. 26 (65). # 1. 2011, s. 93–98. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

CORDER, S. P. Error Analysis and Interlanguage. Oxford: Oxford University Press, 1981.

DEL’ GAUDIO, S. Ukrainsko-russkaja smešannaja reč suržyk v sisteme vzaimodejstvija ukrainskogo i russkogo jazykov. Slovene. 2, 2015, s. 214–238. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

Den’ ukrajins’koji pysemnosti ta movy-2021: čy staje deržavnoji movy biľše u publičnomu prostori? [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

KARLÍKOVÁ, H. „Kalk.“. In: Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

KELLERMAN, E. Towards a characterisation of the strategy of transfer in second language learning. Interlanguage Studies Bulletin, 2, s. 58–145. Cit. podle: MEISEL, J. Transfer as a Second-Language Strategy // Language & Communication, Vol. 3, No 1, pp. 11–46, 1983.

MAKARETS, I. Do pytannja pro movnu povedinku kyjan u soсiolinhvistyčnych vymirach. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

MASENKO, L. Suržyk: miž movoju i jazykom. Кyjiv: Vydavnyčyj dim „Kyjevo-Mohyljans’ka akademija“, 2011.

MERTINS, B. „Osvojování druhého jazyka.“ In: Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: < OSVOJOVÁNÍ DRUHÉHO JAZYKA | Nový encyklopedický slovník češtiny (czechency.org) >.

NEBESKA, I. „Bilingvismus.“ In: Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. [online]. [cit. 05-04-2023]. Dostupné na: .

PETKEVIČ, V., ROSEN, A., ŠTINDLOVÁ, B., JELÍNEK, T., HNÁTKOVÁ, M., JÄGER, P. Anotace chybových textů v českém žákovském korpusu. In: ŠEBESTA, K. – ŠKODOVÁ, S., eds. a kol. Čeština – cílový jazyk a korpusy. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012, s. 61–89.

RUSANIVSKYI, V., TARANENKO, O. Ukrajins’ka mova. Encyklopedija. Kyjiv: Ukrajins’ka encyklopedija, 2000.

SELINKER, L. Interlanguage. In: NEHLS, D. Interlanguage studies. Vol. 17. Heidelberg: Groos, 1988.

SLOBODA, M. „Mateřský jazyk.“ In: Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.): CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. [online] [cit. 11. 5. 2022]. Dostupné na: .

Šoste zahaľnonatsionaľne opytuvannia: movne pytannia v Ukrajini. 19 bereznia 2022. [online]. [cit. 05-04-2022]. Dostupné z: .

ŠTINDLOVÁ, B. Chybové taxonomie a možnosti chybové anotace v žákovských korpusech. In: ŠEBESTA, K. – ŠKODOVÁ, S., eds. a kol. Čeština – cílový jazyk a korpusy. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012, s. 35–61.

Mgr. Oleksandr Stukalo studuje ukrajinistiku na Ústavu východoevropských studií Karlovy univerzity. Téma jeho disertační práce je Mezijazykové interference v psaných projevech Ukrajinců žijících v České republice (na materiálu tematických skupin v sociální síti Facebook).

Kontakt: oleksandrstukalo@gmail.com