FIALA, J. – SOBOTKOVÁ, M. Lafayette, Kołłątaj a další francouzští a polští státní vězňové v moravských a českých pevnostech na přelomu 18. a 19. století. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2017.

Známá, široce respektovaná badatelská dvojice z Univerzity Palackého vytvořila originální a vědecky podstatné dílo pro pochopení politického vývoje počátku 19. století: naše země, konkrétně různá města včetně Olomouce a brněnského Špilberku, se staly místem věznění nepřátel Habsburků. Šlo především o aktéry Velké francouzské revoluce, mezi nimiž byl známý poštmistr Jean-Baptiste Drouet, jehož známý příběh je tu s invencí vyprávěn. V říšských a pruských pevnostech byla zase držena jiná skupina, v Olomouci pak sám Gilbert du Motier de La Fayette baron de Vissac, proslulá hlavní postava dvou revolucí – americké a francouzské, později jakobíny odvolaný od armády, uprchlý a nakonec vězněný nepřítelem revoluce. Autoři také líčí Lafayettův pokus o útěk z olomoucké internace. V Olomouci byl Lafayette vězněn v podstatě čtyři roky. Teprve vítězné tažení divizního generála Napoleona Bonaparta umožnila jemu a dalším činitelům propuštění. Lafayette se usadil v Hamburku, odkud Napoleonovi adresoval děkovný dopis, pak žil v Holštýnsku. Do Francie se vrátil po zřízení konzulátu, v němž již zasedl jeho osvoboditel. Pamětní deska z první republiky, která připomínala jeho vězeňský pobyt, byla za německé okupace zničena, obnovena byla jako její replika v 90. letech 20. století.

Francouzi tvoří podstatnou část významných činitelů vězněných na našem území, druhou tvoří slavní Poláci, mezi nimi Hugo hrabě Sztumberg Kołłątaj, účastník polského povstání Tadeusze Kościuszka, drženého v Josefově a Olomouci: v Josefově vznikala některá básnická díla, v Olomouci vědecká. Autoři došli k novým objevům, zejména v případě zpochybňovaného útěku Huga Kołłątaje; věznění Waleriana Wiktoryna Dzieduszyckého z Dzieduszyc je tu analyzováno v odborné literatuře poprvé. Práce je doplněna českým, francouzským, polským, německým a anglickým resumé a co je podstatné: v druhé části objemné knihy najdeme rozsáhlé materiály, a to výběr z pramenů francouzské a polské provenience (např. raporty o zatčení Jeana-.Baptista Droueta, výtah z deníku Ferdinanda barona von Stetten, klíčové ukázky korespondence, pasáže z deníku Huga Kołłątaje, jeho dopis arcivévodovi Karlovi a ukázky z jeho vlastní básnické tvorby, která vznikala v Josefově). Přítomná kniha je přínosná jako výzkum na pomezí historie, kulturologie, vojenské historie a literární vědy. Podstatná je jazyková kompetence obou autorů, neboť pracovali s texty francouzskými, německými, anglickými a polskými. Vědecká akribie je znakem díla, které pro nás zůstává trvalou hodnotou.

Ivo Pospíšil