JURKOVIČ, L. Stále se slovy. Básně 2017–2018. Brno: Tribun EU, 2018.

JURKOVIČ, L. 77krát v sedmistupech. Básně od Božího hodu 2017 přes Nový rok 2018 až do Hromnic. Brno: Tribun EU, 2018.

MARČÁK, B. – SOLDÁN, L.: Osmkrát Oleg Sus. Vždy stejný a vždy trochu jiný. Red. Miroslav Klepáček. Tišnov: Sursum, 2018.

Ladislav Soldán, který své básně a překlady publikuje pod pseudonymem Jurkovič, je skutečný nezmar. Poté, co loni oslavil osmdesátku, mohl jen sumarizovat, co všechno si dal k těmto narozeninám: horečně píše jakési deníky, záznamy okamžiků. Recenzoval jsem řadu jeho sbírek; každá má své kouzlo, něco se litanicky opakuje. Zakletí slovem, které tak dobře znali velikáni české poezie včetně básnicky naladěného překladatele špičkových Francouzů Karla Čapka, zasáhlo literárního vědce a kritika až na dřeň. Sbírku Stále se slovy uvádí cyklus Hlad jdoucí ve stopách halasovské tradice. Básník je uchvácen proměnlivostí současného světa, jemuž se snaží porozumět, současně je však plný obav: „Nejhorší náhončí/ Při honbách a lovech/ Zvláště těch utajených/ Nebývají ti nejvíce hulákající/ Tlukoucí holemi/ A běhající kvapem/ Až je bolí i v podkolení// Neboť nejhorší náhončí/ Jsou právě ti tiší/ A zvláště skrytí a utajení/ Podobně jako lapkové/ A nebo dlouhoprsťáci“ (s. 19). Desítky aluzí, jimž rozumí jen málokdo, básně politické otevřeně i skrytě, jména blízkých duší, třeba teoretika a básníka Františka Valoucha nebo česko-portugalského básníka Františka Listopada. V doslovu k sbírce 77krát v sedmistupech. Básně od Božího hodu 2017 přes Nový rok 2018 až do Hromnic básník píše: „Tento básnický soubor ještě není ukončen. Již dnes, pár dní po Hromnicích, píši k němu krátký doslov. Soubor těchto slok, záměrně po zkušenostech z koncipování předchozích básní vždy o sedmi řádcích ne zrovna podle nějakých přesných pravidel a la a-b-a-b, totiž přinesl jejich autorovi nečekaně něco nového.“ (s. 85). Vracejí se mu zde jména dnešních politiků, ale i jeho učitele Olega Suse. Ale je tu i dominanta, která se u Soldána/Jurkoviče objevuje všude: krajina, místní a pomístní jména spjatá s Moravským krasem, s Líšní, s brněnskými básníky Janem Skácelem a Oldřichem Mikuláškem, je tu česká a moravská minulost i přítomnost. Osmkrát Oleg Sus: sbírka krásných fotografií Bohumila Marčáka (1924–2010), řadu let šéfredaktora brněnských krajských novin s dlouhou dělnickou tradicí Rovnost v době jejich rozkvětu na konci 60. let minulého století, poté odklizeného na místo dokumentátora na univerzitu, organizátora a uměleckého fotografa a příznivce mladých, s nímž mě také pojilo přátelství. Brněnský estetik a brněnský novinář a fotograf, dokument normalizace, výrazné postavy, jaké se už nerodí, nostalgie probouzející naději i dnes.

Ivo Pospíšil