HORZYK, P. Ztělesněný čas. Czas uwzględniony. Překlad František Všetička. Czeski Cieszyn – Český Těšín: 2018.

František Všetička se na překladu Horzykovy poezie skutečně „vyřádil“, je to jeho krevní skupina jak pro něho jako básníka a překladatele poezie i prózy, tak pro literárního teoretika a historika. Básnická aktivita Piotra Horzyka, polského básníka z českého/moravského Slezska, začíná roku 1982, kdy vydal spolu s Gabrielem Palowským v Třinci sbírku Obecność, tedy Přítomnost, ale Všetička navrhuje Současnost. Horzyk se ostatně v Třinci roku 1946 narodil, je podnikatelem a manažerem v Českém Těšíně, od roku 1977 je spojen s Literární skupinou ‘63 (Gruppa Literacka ’63), je členem dalšího polského spolku spisovatelů v Katovicích, prostě je příslušníkem tzv. menšinové polské literatury v České republice – tyto jevy dnes zajímají různé badatele, také na Slovensku, kde jde o slovenskou literaturu v Maďarsku, Srbsku a Rumunsku a maďarskou na Slovensku. Všetička nazval svůj doslov Vidím čas šepotajících bříz; jinak celá antologie není přesným překladem polského titulu, ten by byl asi Zohledněný čas, což nezní moc pěkně, ale možná je to přiléhavější: básník líčí každodennost sub specie aeternitatis a čas je něco, co si člověk nedovede příliš představit, to uměl možná Albert Einstein nebo jeho první (srbská) manželka Mileva Marićová a několik kvantových fyziků. Poezie může čas postihnout nikoli fyzikálně, ale intuitivně, a je zřejmé, že je spojen s hudbou, jak to ostatně tušili řečtí filozofové před mnoha sty lety: „Když uzavíráme před skutečností / myšlenky / před sluncem / své sobectví / právě teď / když hledáme v očích dívek / tak vysněných / bojíme se / zamítavých ne / Právě v téže minutě / dva milióny / dvě stě třicet osm tisíců / sto dvacet tři / bytostí příliš tichých / aby se ubránily / ten kousek lidskosti / usíná ve čtvrtém rozměru…“ Nebo: „Před hodinou zpívali / tančili v kakofonickém prostoru / v čase harmonie / zpracovávali sebe / ke své potřebě / nebo nepotřebě / pobývali s kytarami / za kytarami / bez spinetů / za spinety…“ Horzykova poezie je vydávána česky i v polském originálu, nikoli zrcadlově, ale takříkajíc za sebou i s polským zněním Všetičkova doslovu. Je to pěkné počtení – v obou jazycích.

Ivo Pospíšil