Щедрик, щедрик, щедрiвочка,
Прилетела ластiвочка,
Стала собi щебетати,
Господаря викликати.
Выйди, выйди господарю,
Подивися на котару.
Там овечки покотились,
А ягнички народились.

Stejně jako v předchozích letech si královopolský pěvecký sbor Lumír nachystal na vánoční svátky řadu vystoupení a stejně jako dříve nabídl posluchačům skladby Jana Jakuba Ryby. Amatérský smíšený pěvecký sbor z Králova Pole nyní vede k dokonalosti dirigent František Ostrý a Rybovu Půlnoční mši sbor zazpíval s doprovodem instrumentálního orchestru Corpora Fidium Intenta v sálu konventu Milosrdných bratří ve středu 18. 12. 2019. Pro nepříliš prostorný sál zněla Půlnoční mše opravdu až příliš mohutně.

Zpestření letošní hudební nabídky o ukrajinskou koledu však bylo mimořádně zdařilé a poutavé. Žertovná píseň Ščedryk v úpravě ukrajinského skladatele Mykoly Leontovyče byla nejen dynamická a libozvučná, ale především veselá. Místo latinského jazyka, ve kterém jako v obvyklém cizojazyčném znění byly presentovány církevní zpěvy, zde zazněla ukrajinština.

Kdo byl skladatel Mykola Leontovyč (1877–1921)? Pocházel z rodiny duchovního, kde otec jako venkovský kněz hrál na housle, pěstoval zpěv a řídil sbor seminaristů. Jeho syn šel v otcových šlépějích, vystudoval teologický seminář v Kamenci–Podolském a tam se nejen naučil hrát na klavír a housle, ale našel také zálibu ve folkloru. Sbíral lidové písně, upravoval je pro sbor a v letech 1901 a 1903 vydal dva sborníky písní z Podolí.

Od roku 1904 působil na Donbasu jako učitel zpěvu a v revolučním roce 1905 vedl sbor pracujících, který zpíval na shromážděních lidu. Vyvolal tím však pozornost policie a byl nucen ustoupit do pozadí. Stal se tedy učitelem hudby dětí místních duchovních. V roce 1916 se seznámil se skladatelem Kyrylem Stacenkem a spolu s ním začal spolupracovat s pěveckým sborem Kyjevské univerzity. Právě tam byla v roce 1916 poprvé uvedena skladba Sčedryk.

Po příchodu bolševiků k moci Mykola Leontovyč působil jistý čas v hudebním odboru Lidového komisariátu osvěty a v Hudebně-dramatickém ústavu M. Lysenka. Spolu s dirigentem G. Verjovkou byl také činný v Lidové konzervatoři. Když Kyjev obsadili děnikinci v srpnu 1919, utekl do Tulčina, kde založil místní hudební školu. V letech 1919 až 1920 pracoval na opeře „Svátek Rusalek“ podle pohádky Borise Hrinčenka.

Osud Mykoly Leontovyče byl však tragický. Dne 31. ledna 1921 byl zavražděn v domě svého otce ve vesnici Markivka čekistou Afanasijem Hriščenkem. Při vyšetřování byla vražda popsána jako zločin petljurovsko-záškodnické bandy.

Jeho veselá koleda Ščedryk však žila svým životem. V roce 1922 ji zazpíval Ukrajinský národní soubor Alexandra Košyce v Carnegie Hall a v roce 1936 pracovník rádia NBC Peter Wilhousky, rodem Ukrajinec, zpracoval její anglickou verzi pod názvem „Carols of the Bells“. Právě v této verzi zdomácněla v angloamerickém prostředí a je tam všeobecně známá.

Ukrajina si připomíná Mykolu Leontovyče památníkem v Tulčinu, bustou ve Vinnici a také tím, že v roce 2002 byla vydána na Ukrajině poštovní známka s jeho portrétem. Rovněž Kyjevský hudebně-dramatický ústav pamatoval na tohoto hudebníka a pedagoga tím, že v ústavu byla založena Hudební společnost Mykoly Leontovyče.

19. 12. 2019

Dana Ferenčáková